Asie: Kontinent, kde psy nemilují, v Indonésii dokonce povolují jejich zápasy
Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních aktivistů se ale situace naštěstí pomalu mění k lepšímu.
Vždycky, když cestuji, zajímá mě to, jak se v té dané zemi dívají na chov domácích mazlíčků. A obecně, jak se tam se zvířaty zachází. Postavení koček, psů a hlodavců se v různých zemí značně liší, a tak se najde vždy něco, co mě překvapí. Dnes se podělím o zkušenost z Indonésie.
Aktuálně patří Indonésie k zemím, kde je mezi psí populací jeden z nejvyšších výskytů vztekliny. Týká se to především ostrovu Bali, kde potkáte psí chlupáče na každém rohu. Většina místních si jich nevšímá a ve většině případů je nemá ráda. Psi jsou zde na nejspodnějších příčkách sociálního žebříčku. Tomu odpovídá i zanedbaná péče o tyto indonéské oříšky.
Pro turisty jsou to „prašiví čoklové” a rovněž si jich příliš nevšímají. V průvodci se navíc dočtete, že kvůli riziku žloutenky se mazlení ani nedoporučuje. Reakce místních psů mohou být vzhledem k divokému životu na ulici nepředvídatelné.
Mne od podrbání odradily spíše blechy, které si v kožíšku hrdě nese každý druhý (možná úplně každý) z těchto chlupáčů. Nicméně v porovnání například se Srí Lankou, kde jsem se poprvé v životě setkala s útočícími psími smečkami, mi místní psi přijdou spíše klidnější až apatičtější.
Panuje tu jakási nepsaná dohoda o vzájemném smíru. Já tě nekousnu a ty mě nebudeš bít. Mír ovšem trvá jen do chvíle, než se něco stane. Například několik dní hladovějící pes ukradne od stánku nestřežené maso na špejli nebo vymete obětní košíček. V tu chvíli nemají místní obyvatelé daleko pro kámen nebo prak.
Pro mě scéna naprosto drásající mé pejskařské srdce. Přesto jsou boj o přežití a časté pranice jejich každodenní realitou. V Indonésii navíc stále provozují „krvavý sport“, kdy nechávají psa zápasit s kancem. Není divu, v indonéské tradici ani kultuře pes nehraje žádnou významnou roli.
Některé indonéské, konkrétně balijské, organizace začaly v posledních letech s očkováním a kastrací psů žijících na ulici, ale také se vzděláváním a osvětovými aktivitami směrem k veřejnosti. Díky finančním darům se daří situaci indonéských chlupáčů postupně zlepšovat. Osvěta bude ovšem ještě chvíli potřeba. Pokud se někdo z místních rozhodne psa chovat, obvykle ho má uvázaného na krátkém řetízku u svého domku či stánku.
Přesto zde na ulici míjíte zverimexy a nestačíte se divit, pro koho jsou asi určeny. Sem tam sice potkáte psa s obojkem, ale není v o moc lepším stavu než jeho soukmenovci bez páníčka. Ani západní turisté si sem své psy většinou nevozí kvůli zdejšímu bakteriálnímu prostředí nebezpečnému pro organismus jejich čtyřnohých miláčků. A tak stejně jako já hledají dočasnou náhradu za své psí lásky v obdarovávání potulných psů zbytky svých svačin.
Jaká je vaše zkušenost se psy při cestování do zahraničí?
Pokud chcete dát psovi víc než jen kus dobroty, odměnu nebo pochvalu, ale rádi byste, aby pamlsek psovi i nějak přispěl ke zdraví, je čas poohlédnou se po funkčních pamlscích. Jde vlastně o doplněk stravy a pamlsek v jednom, jak už jejich název...
Psi strčí svůj zvědavý čumák kdekam, a tak se v létě lehce může stát, že (nejen oni) dostanou včelí nebo vosí žihadlo. Jak v takovém případě postupovat?
Často slýchám, že brambory jsou pro psy jedovaté. Jak je tedy možné, že se často objevují ve složení kvalitních psích krmiv? Jsou pro psy škodlivé, vhodné, nebo dokonce prospěšné?
Plemeno bengálské kočky vzniklo poměrně nedávno křížením domácích a divokých koček. Díky tomuto spojení získalo vzhled připomínající kočky z pravěku, za což může hlavně jejich tečkovaná kresba.
Někteří z nás o prázdninách vyrážejí k moři a vyvstává otázka, zda vzít naše psí parťáky s sebou, nebo je raději nechat doma. Jedním z aspektů při rozhodování může být otázka, co pes a moře. Uškodí sůl ve vodě chlupáčovu kožichu, nebo je to zbytečná...
Tito bratři bišonků jsou skvělí společníci snad pro každého. Bez problémů si s nimi poradí i člověk bez jakékoli zkušenosti se psy. Mají skvělou povahu, nevyžadují skoro žádnou péči, lehce se cvičí a zdraví jim slouží. Ke štěstí jim stačí jen...
Dnešní doba tíhne ke zdravé výživě, a to i ve světě domácích mazlíčků. Páníčci se více zajímají, co svým zvířecím společníkům servírují, což je jedině dobře. Jaké chyby ale stále často děláme?
Léto je tu a s ním i období dovolených. Pokud se na cestu vydáte se svým čtyřnohým miláčkem, nesmíte mu zapomenout zabalit pár nezbytných věcí. Pokusím se shrnout praktické rady a věci, které by v tašce pro pejska neměly chybět.
Většina z nás využívá výhodných velkých balení granulí. Jak je ale doma delší dobu uchovávat, aniž by klesla jejich kvalita? Proč pak kupovat drahé kvalitní granule, kdybychom je skladováním znehodnotili?
Už jste ji viděli? Kočku, která vypadá jak vystřižená z hororu? Lykoi je nové kočičí plemeno připomínající svým vzhledem vlkodlaka. Pod děsivou maskou se ale skrývá inteligentní přátelská kočka se psí povahou.
Mají čtyři nohy, huňatou srst a neumí mluvit. Přesto mají desetitisíce fanoušků. Řeč je o pejscích. Přesněji o chlupáčích, kteří se díky svým pánům stali hvězdami českého Instagramu. Pojďme si společně ty nejzajímavější představit.