Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních aktivistů se ale situace naštěstí pomalu mění k lepšímu.
Vždycky, když cestuji, zajímá mě to, jak se v té dané zemi dívají na chov domácích mazlíčků. A obecně, jak se tam se zvířaty zachází. Postavení koček, psů a hlodavců se v různých zemí značně liší, a tak se najde vždy něco, co mě překvapí. Dnes se podělím o zkušenost z Indonésie.
Aktuálně patří Indonésie k zemím, kde je mezi psí populací jeden z nejvyšších výskytů vztekliny. Týká se to především ostrovu Bali, kde potkáte psí chlupáče na každém rohu. Většina místních si jich nevšímá a ve většině případů je nemá ráda. Psi jsou zde na nejspodnějších příčkách sociálního žebříčku. Tomu odpovídá i zanedbaná péče o tyto indonéské oříšky.
Pro turisty jsou to „prašiví čoklové” a rovněž si jich příliš nevšímají. V průvodci se navíc dočtete, že kvůli riziku žloutenky se mazlení ani nedoporučuje. Reakce místních psů mohou být vzhledem k divokému životu na ulici nepředvídatelné.
Mne od podrbání odradily spíše blechy, které si v kožíšku hrdě nese každý druhý (možná úplně každý) z těchto chlupáčů. Nicméně v porovnání například se Srí Lankou, kde jsem se poprvé v životě setkala s útočícími psími smečkami, mi místní psi přijdou spíše klidnější až apatičtější.
Panuje tu jakási nepsaná dohoda o vzájemném smíru. Já tě nekousnu a ty mě nebudeš bít. Mír ovšem trvá jen do chvíle, než se něco stane. Například několik dní hladovějící pes ukradne od stánku nestřežené maso na špejli nebo vymete obětní košíček. V tu chvíli nemají místní obyvatelé daleko pro kámen nebo prak.
Pro mě scéna naprosto drásající mé pejskařské srdce. Přesto jsou boj o přežití a časté pranice jejich každodenní realitou. V Indonésii navíc stále provozují „krvavý sport“, kdy nechávají psa zápasit s kancem. Není divu, v indonéské tradici ani kultuře pes nehraje žádnou významnou roli.
Některé indonéské, konkrétně balijské, organizace začaly v posledních letech s očkováním a kastrací psů žijících na ulici, ale také se vzděláváním a osvětovými aktivitami směrem k veřejnosti. Díky finančním darům se daří situaci indonéských chlupáčů postupně zlepšovat. Osvěta bude ovšem ještě chvíli potřeba. Pokud se někdo z místních rozhodne psa chovat, obvykle ho má uvázaného na krátkém řetízku u svého domku či stánku.
Přesto zde na ulici míjíte zverimexy a nestačíte se divit, pro koho jsou asi určeny. Sem tam sice potkáte psa s obojkem, ale není v o moc lepším stavu než jeho soukmenovci bez páníčka. Ani západní turisté si sem své psy většinou nevozí kvůli zdejšímu bakteriálnímu prostředí nebezpečnému pro organismus jejich čtyřnohých miláčků. A tak stejně jako já hledají dočasnou náhradu za své psí lásky v obdarovávání potulných psů zbytky svých svačin.
Jaká je vaše zkušenost se psy při cestování do zahraničí?
Důvodů, proč si pořizujeme psy s placatými čumáky, je bezpočet. Pro jejich specifický vzhled, úžasnou povahu, oddanou lásku k majiteli… A možná právě i ta potřeba neustálé pozornosti nám dělá dobře. Tzv. placatky jsou zkrátka ztělesněná roztomilost....
Potkani, myši a křečci stejně jako jiní hlodavci jsou poměrně malá domácí zvířátka, a tak nás mnohdy ani nenapadne řešit u nich možnou nadváhu. Pokud ale máme svého mazlíka rádi a chceme, aby dobře prospíval a byl s námi co nejdéle, je třeba i u nich...
Když se řekne mini pes, většině z nás hned vyvstane na mysli právě čivava. A ještě aby ne, vždyť jde o nejmenší psí plemeno na světě. Oblibě se těší v zahraničí i u nás a bývá častou volbou pro lidi toužící po psovi, kteří zároveň nemají velké časové...
Ragdoll, kočka svým chováním připomínající spíše psa, patřila v roce 2017 do top trojky v oblíbenosti chovatelů koček. Celosvětově jí patří pomyslné druhé místo, hned po mainské mývalí kočce. Ragdoll je velký mazlík, který nezkazí žádnou legraci a...
Kočky byly vždy považovány za mystická zvířata opředená mnoha záhadami. Mezi jednu z nich se může počítat i otázka, proč tato chlupatá stvoření tak ráda sedí v kruhu.
Jaro nám sice klepe na dveře, ale pokud milujete hory jako já, tak tam je sněhu ještě stále dost. A tak není na škodu si zopakovat, co všechno se dá v tomto období dělat se psem, aby se držel i v zimě pěkně ve formě.
Možná se v první řadě ptáte, proč by kočka vůbec měla potřebovat umět chodit na vodítku? Neznámená to, že s kočkou hned máte vyrážet na tůry. I malá procházka po okolí může být pro domácí kočku velkým dobrodružstvím. Bez vodítka se ale obzvláště ve...
Hlídat přebytečná kila už se dávno netýká jen nás dvounožců. Veterináři čím dál častěji řeší nadváhu u domácích mazlíčků. Nejčastěji se to sice týká psů a koček, obezita však může snadno potrápit i drobné hlodavce. Jak nadváze a obezitě u chlupáčů...
To, že není žádný problém odjet na cestu po celém kontinentu (nebo dokonce po celém světě) spolu se svým mazlíčkem, vědí majitelé tří kočičích cestovatelů – bengálské kočky Suki, odvážné kočky Wilow či nebojácného kocoura Simona. Hlavními hrdiny na...
Jedním z mých letošních novoročních předsevzetí bylo se více hýbat. Pes je pro aktivní život skvělý parťák. Jaká je ale zdravá míra cvičení se psem?
Ty porce se zdají tak malé, nemám dát víc? A mají se ty granule namáčet, nebo ne? A kolikrát denně krmit? A mám něčím dokrmovat? Kdy přejít na krmivo pro dospělé psy? To je jen zlomek otázek, která se vám mohou honit hlavou, máte-li doma čerstvě...
Víte, jak se správně chovat se svými psími chlupáči v národních parcích a chráněných krajinných oblastech? Rozčilují vás poházené odpadky v městských parcích? A přemýšlíte, jak být více eco-friendly psí páníček? I vy můžete přispět k ochraně přírody, a...
