Jestli patříte spíše k nočním tvorům a uvažujete o tom, že byste si pořídili nějakého zvířecího společníka, tak by vám mohla padnout do oka činčila. Sama občas ponocuji, vždy je to ale spíše v klidovém režimu, kdy ležím na gauči obklopená svým zvířectvem a sleduji nějaký ten film. Činčila je naopak známá tím, že miluje noční aktivitu. Pokud je vám tato vlastnost blízká, tak vám přináším pár základních rad a tipů k péči o tohoto hlodavce.
Jestli patříte spíše k nočním tvorům a uvažujete o tom, že byste si pořídili nějakého zvířecího společníka, tak by vám mohla padnout do oka činčila. Sama občas ponocuji, vždy je to ale spíše v klidovém režimu, kdy ležím na gauči obklopená svým zvířectvem a sleduji nějaký ten film. Činčila je naopak známá tím, že miluje noční aktivitu. Pokud je vám tato vlastnost blízká, tak vám přináším pár základních rad a tipů k péči o tohoto hlodavce.
Tento původně jihoamerický živočich je, jak jsem již naznačila, velmi čiperný a to nejen přes den, ale především v nočních hodinách. K dalším specifickým vlastnostem patří potřeba neustálého ohlodávání téměř všeho, co mu přijde pod “zub”.
Nejlépe uděláte, pokud činčilu budete pravidelně zásobovat větvičkami, třeba z ovocných stromů, případně k tomu určených dřívek či pamlsků v podobě tyčinek. S jejich “hyperaktivitou” je potřeba jim zajistit dostatek prostoru. Činčila ráda běhá, šphá, skáče, objevuje. Myslete na to při pořizování vhodného domečku. Nezapomeňte zde umístit i jednu či více poliček, domeček na spaní a mističku. Plus vystlat klec podestýlkou a pískem pro čištění kožichu (jedná se o speciální jemný koupací písek). Pokud ji plánujete pouštět na toulky po bytě, dejte si pozor na volně přístupné kabely!
Na co je třeba dávat u chovu činčily obzvlášť pozor je vlhko, které souvisí s typicky suchým prostředím původu. Její velmi jemná a hustá srst při kontaktu s vodou nasákne jak houba na školní tabuli a vysychání trvá opravdu dlouho. U činčily tak ve vlhku hrozí i nebezpečí plísní.
A u jemného kožíšku to nekončí. V péči o činčilu musíte věnovat náležitou pozornost také potravě. Stejně jako i další býložraví hlodavci i činčila má svá specifika, která jsou opět dána prostředím původu. Ideální je pro ně kombinace granulí, sena a vody. Co se týče přísunu čisté pitné vody, namísto mističky raději zvolte napáječku.
Určitě neublížíte sem tam i nějakým tím pamlskem (např. sušený šípek či rozinka), ovšem všeho v rozumné míře. Činčile stačí malé množství - doporučené dávkování je jedna lžíce granulí denně. Aby toho nebylo málo, je činčila velmi náchylná ke střevním obtížím. Nedoporučuje se tedy příliš často střídat značky krmiva a dokrmování něčím navíc, např. čerstvou trávou. Ta ji nadýmá.
Činčila se obecně řadí k více dlouhověkým hlodavcům - dožívá se od 10 do 15 let. Ačkoli je velmi temperamentní, může chvíli trvat, než si získáte její důvěru. Tu můžete budovat tím, že zvířeti v kleci nabídnete nataženou dlaň s pamlskem uprostřed. Pokud si na vás již zvyklo, můžete jej vyndat a pochovat. Vždy tak, aby se vás nelekalo.
Na závěr si dovolím pár zajímavostí, které jsem se o činčile dočetla. Činčila nemá potní žlázky a nepotí se (šťastlivec:-). Bohužel to může v nepříznivých podmínkách chovu vést až ke zdravotním komplikacím v podobě zápalu plic. Klec proto umísťujte raději vždy mimo průvan. I teplota by zde měla být stabilní, ideálně okolo 20 stupňů, maximálně však 25°C.
Další zajímavostí je, že v případě ohrožení jsou schopny uvolnit srst a usnadnit si tak únik v původním andském prostředí. Raději je však vyhýbejte stresovým situacím.
Činčila i přes svou náročnější “povahu” je skvělým společenským zvířátkem a nudit se s ním doma rozhodně nebudete. Hopsající šedý kožíšek má prostě něco do sebe!
Léto se pomalu chýlí ke konci. Stále však ještě máte možnost dopřát svému psímu miláčkovi pořádnou dovolenou. Vyrazit s nimi můžete třeba na tábor. Vyzkoušet je možné například výcvikové tábory, na nichž naučíte svého chlupáče novým kouskům, nebo svého...
Když se mýtus stane realitou. I tak bychom mohli nazvat objevení nového druhu kočky, o které se staletí jen tradovalo.
Udržitelnost a ekologie jsou témata, o která se zajímá stále více lidí. A protože spousta takových lidí bydlí doma s kočkou, je na čase se podívat, jak jde udržitelný způsob života praktikovat v péči o mazlíčky.
Ačkoli se o své mazlíčky staráme s láskou a nejlépe jak umíme, mohou nastat situace, kdy jsou na léčbu psa nebo kočky potřeba i desetitisíce korun. A pojištění - stejně jako u lidí - může být v takovém případě řešení.
Měli byste si dávat pozor, kam se doma díváte. Vědci totiž prokázali, že kočky dokáží správně určit a vyhodnotit lidský pohled. Kromě nich byl tento druh chování zjištěn také u psů.
Pokud chcete dát psovi víc než jen kus dobroty, odměnu nebo pochvalu, ale rádi byste, aby pamlsek psovi i nějak přispěl ke zdraví, je čas poohlédnou se po funkčních pamlscích. Jde vlastně o doplněk stravy a pamlsek v jednom, jak už jejich název...
Psi strčí svůj zvědavý čumák kdekam, a tak se v létě lehce může stát, že (nejen oni) dostanou včelí nebo vosí žihadlo. Jak v takovém případě postupovat?
Často slýchám, že brambory jsou pro psy jedovaté. Jak je tedy možné, že se často objevují ve složení kvalitních psích krmiv? Jsou pro psy škodlivé, vhodné, nebo dokonce prospěšné?
Plemeno bengálské kočky vzniklo poměrně nedávno křížením domácích a divokých koček. Díky tomuto spojení získalo vzhled připomínající kočky z pravěku, za což může hlavně jejich tečkovaná kresba.
Někteří z nás o prázdninách vyrážejí k moři a vyvstává otázka, zda vzít naše psí parťáky s sebou, nebo je raději nechat doma. Jedním z aspektů při rozhodování může být otázka, co pes a moře. Uškodí sůl ve vodě chlupáčovu kožichu, nebo je to zbytečná...
Tito bratři bišonků jsou skvělí společníci snad pro každého. Bez problémů si s nimi poradí i člověk bez jakékoli zkušenosti se psy. Mají skvělou povahu, nevyžadují skoro žádnou péči, lehce se cvičí a zdraví jim slouží. Ke štěstí jim stačí jen...
Dnešní doba tíhne ke zdravé výživě, a to i ve světě domácích mazlíčků. Páníčci se více zajímají, co svým zvířecím společníkům servírují, což je jedině dobře. Jaké chyby ale stále často děláme?
