Jestli patříte spíše k nočním tvorům a uvažujete o tom, že byste si pořídili nějakého zvířecího společníka, tak by vám mohla padnout do oka činčila. Sama občas ponocuji, vždy je to ale spíše v klidovém režimu, kdy ležím na gauči obklopená svým zvířectvem a sleduji nějaký ten film. Činčila je naopak známá tím, že miluje noční aktivitu. Pokud je vám tato vlastnost blízká, tak vám přináším pár základních rad a tipů k péči o tohoto hlodavce.
Jestli patříte spíše k nočním tvorům a uvažujete o tom, že byste si pořídili nějakého zvířecího společníka, tak by vám mohla padnout do oka činčila. Sama občas ponocuji, vždy je to ale spíše v klidovém režimu, kdy ležím na gauči obklopená svým zvířectvem a sleduji nějaký ten film. Činčila je naopak známá tím, že miluje noční aktivitu. Pokud je vám tato vlastnost blízká, tak vám přináším pár základních rad a tipů k péči o tohoto hlodavce.
Tento původně jihoamerický živočich je, jak jsem již naznačila, velmi čiperný a to nejen přes den, ale především v nočních hodinách. K dalším specifickým vlastnostem patří potřeba neustálého ohlodávání téměř všeho, co mu přijde pod “zub”.
Nejlépe uděláte, pokud činčilu budete pravidelně zásobovat větvičkami, třeba z ovocných stromů, případně k tomu určených dřívek či pamlsků v podobě tyčinek. S jejich “hyperaktivitou” je potřeba jim zajistit dostatek prostoru. Činčila ráda běhá, šphá, skáče, objevuje. Myslete na to při pořizování vhodného domečku. Nezapomeňte zde umístit i jednu či více poliček, domeček na spaní a mističku. Plus vystlat klec podestýlkou a pískem pro čištění kožichu (jedná se o speciální jemný koupací písek). Pokud ji plánujete pouštět na toulky po bytě, dejte si pozor na volně přístupné kabely!
Na co je třeba dávat u chovu činčily obzvlášť pozor je vlhko, které souvisí s typicky suchým prostředím původu. Její velmi jemná a hustá srst při kontaktu s vodou nasákne jak houba na školní tabuli a vysychání trvá opravdu dlouho. U činčily tak ve vlhku hrozí i nebezpečí plísní.
A u jemného kožíšku to nekončí. V péči o činčilu musíte věnovat náležitou pozornost také potravě. Stejně jako i další býložraví hlodavci i činčila má svá specifika, která jsou opět dána prostředím původu. Ideální je pro ně kombinace granulí, sena a vody. Co se týče přísunu čisté pitné vody, namísto mističky raději zvolte napáječku.
Určitě neublížíte sem tam i nějakým tím pamlskem (např. sušený šípek či rozinka), ovšem všeho v rozumné míře. Činčile stačí malé množství - doporučené dávkování je jedna lžíce granulí denně. Aby toho nebylo málo, je činčila velmi náchylná ke střevním obtížím. Nedoporučuje se tedy příliš často střídat značky krmiva a dokrmování něčím navíc, např. čerstvou trávou. Ta ji nadýmá.
Činčila se obecně řadí k více dlouhověkým hlodavcům - dožívá se od 10 do 15 let. Ačkoli je velmi temperamentní, může chvíli trvat, než si získáte její důvěru. Tu můžete budovat tím, že zvířeti v kleci nabídnete nataženou dlaň s pamlskem uprostřed. Pokud si na vás již zvyklo, můžete jej vyndat a pochovat. Vždy tak, aby se vás nelekalo.
Na závěr si dovolím pár zajímavostí, které jsem se o činčile dočetla. Činčila nemá potní žlázky a nepotí se (šťastlivec:-). Bohužel to může v nepříznivých podmínkách chovu vést až ke zdravotním komplikacím v podobě zápalu plic. Klec proto umísťujte raději vždy mimo průvan. I teplota by zde měla být stabilní, ideálně okolo 20 stupňů, maximálně však 25°C.
Další zajímavostí je, že v případě ohrožení jsou schopny uvolnit srst a usnadnit si tak únik v původním andském prostředí. Raději je však vyhýbejte stresovým situacím.
Činčila i přes svou náročnější “povahu” je skvělým společenským zvířátkem a nudit se s ním doma rozhodně nebudete. Hopsající šedý kožíšek má prostě něco do sebe!
Léto je tu a s ním i období dovolených. Pokud se na cestu vydáte se svým čtyřnohým miláčkem, nesmíte mu zapomenout zabalit pár nezbytných věcí. Pokusím se shrnout praktické rady a věci, které by v tašce pro pejska neměly chybět.
Většina z nás využívá výhodných velkých balení granulí. Jak je ale doma delší dobu uchovávat, aniž by klesla jejich kvalita? Proč pak kupovat drahé kvalitní granule, kdybychom je skladováním znehodnotili?
Už jste ji viděli? Kočku, která vypadá jak vystřižená z hororu? Lykoi je nové kočičí plemeno připomínající svým vzhledem vlkodlaka. Pod děsivou maskou se ale skrývá inteligentní přátelská kočka se psí povahou.
Jak na pohodovou a bezpečnou koupačku se psem? Stačí se řídit několika jednoduchými pravidly a užijete si spolu pohodový den u vody.
Mají čtyři nohy, huňatou srst a neumí mluvit. Přesto mají desetitisíce fanoušků. Řeč je o pejscích. Přesněji o chlupáčích, kteří se díky svým pánům stali hvězdami českého Instagramu. Pojďme si společně ty nejzajímavější představit.
Chystáte se na dovolenou do Chorvatska a svého psího parťáka nechcete nechat doma? Vezměte ho s sebou! Poradím vám, které pláže navštívit, abyste si moře užili všichni.
Lososový olej je bezesporu jedním z nejoblíbenějších výživových doplňků pro psy. Jak ho používat a k čemu všemu je dobrý?
Tuto mohutně vypadající modrou krátkosrstou kočku lidé často zaměňují za tu britskou. Není se čemu divit, jsou si dost podobné vzhledem i povahou a v minulosti se spolu i křížily. Je to skvělý nenáročný společník s krásnou modrou srstí.
Věděli jste, že u nás existuje platforma pro pejskaře, kteří chtějí pomoct darováním psí krve nebo sami pro mazlíka takovou pomoc potřebují? Jak registr psích dárců krve funguje a kdo se může stát dárcem?
Na trhu je k dostání tolik různých pamlsků, že čert aby se v tom vyznal. Jak pro vašeho psího parťáka vybrat ten nejlepší?
Pražský krysařík, nebo taky libeňský srneček, je nejmenším a nejstarším českým plemenem. V jeho malém tělíčku dřímá velký temperament. Je to velmi čilý a oddaný společník.
Manx, tedy manská kočka, je starobylé, přirozeně vzniklé plemeno žijící na ostrově Man jako lovec myší i oblíbený domácí mazlíček. K nevýraznému zevnějšku obyčejné domácí kočky působí jejich extrémně krátký, nebo dokonce téměř žádný ocas jako pěst na...
