Smíšená domácnost aneb Jak se žije s kočkou a psem pohromadě
Vztahy mezi kočkou a psem bývají všelijaké. Někteří jsou parťáci na život a na smrt, jiní úhlavní nepřátelé. Tady je příběh naší smečky, kterou si prošly všelijaké charaktery, ale vždy jsme se nějak sžili.
Všechno začalo, když k nám domů přišla první kočka. Ta Kočka, o které jsem vám psala. Svéhlavá, dominantní bytost, co bere kočičí čest smrtelně vážně. A pak přišla Roxy. Dvouměsíční ztřeštěné štěně z množírny. Až časem se ukázalo, že je to pěkně dominantní potvůrka s vrozenou bázlivostí a loveckým pudem. No, nejlepší kamarádky z nich nebyly. Roxy Kočku honila, ta ji na oplátku provokovala, ale dokázaly vedle sebe žít celkem v klidu, tolerovaly se.
Pak přišel Pantalaimon. Krásný černý dvouměsíční kocourek s trojúhelníkovou hlavou. Třeštiprdlo, v depozitu přezdívaný Kryštof (Kolumbus) pro jeho zvědavost a dobrodružnou povahu. Když jsem domů přinesla tuhle neřízenou střelu, Kočce bylo kolem tří let, Roxy zhruba dva. Kočka jeho příchod brala jako velezradu a ke kocourkovi se chovala s naprostým opovržením a znechucením. První den se urazila a utekla z domova, vrátila se až po dvou dnech, špinavá a s pokorným výrazem. Jak já se o ni bála! I potom všechny jeho pokusy o spřátelení ignorovala a raději trávila čas venku.
Zato z Roxy a Pantíka se stali úžasní nerozluční parťáci. Trávili spolu veškerý čas. Odpočívali spolu, hráli si spolu, prali se spolu... Dokonce vytvořili kooperaci při krádežích jídla, kdy ho kocour shazoval z linky, fenka dole trhala obaly a spolu se pak dělili o kořist. Pantalaimon s námi bohužel nebyl dlouho, nedožil se ani roku a stejně jako všichni jeho sourozenci podlehl FIP infekci.
Roxy jeho odchod nesla hodně těžce, proto jsme celkem rychle přivítali nového člena - půlročního pejska Aríška. Je to takový rozvrkočený nejistý ňouma s opatrovnickými sklony. S Kočkou měl snahu se přátelit, ta jeho zájem sice nesdílela, ale doma ho akceptovala. Roxy konečně měla na kom uplatňovat svoji dominanci a Aran se zas měl o koho starat.
Pak od nás odešla Roxy a zůstal jen Aran s Kočkou. Když je nikdo nerušil svou dominancí a honěním, ti dva se spolu celkem sblížili. Ne sice tak jako Pant s Roxy, ale doma zavládl naprostý klid. Velmi rychle si mezi sebou nastavili hranice (rozuměj Aran po pár kočičích fackách pochopil, kdy má Kočku nechat na pokoji) a brzy jsem je začala vídat ležet spolu na gauči nebo v posteli. Kočka dokonce snesla i nějaké to psí olíznutí. Hra se psem je stále pod Kočky důstojnost, ale i když by to nikdy nepřiznala, náklonnost, která by šla nazvat přátelstvím, k tomu psímu ňoumovi cítí.
No a jelikož jsme zřejmě stále neměli těch sociálních mezidruhových experimentů dost, pořídili jsme si ještě mládě dvounohé. To v Aríškovi probudilo jeho pečovatelské sklony. Stačilo sebemenší kňournutí, aby okamžitě přiběhl, veškerou mou manipulaci s dcerou ostražitě sledoval, vždy připraven zakročit. Pláč doprovázel kňučením a snahou ji utěšit, což se samozřejmě neobešlo bez jejího olizování.
S Kočkou to bylo složitější. Ta se sice tvářila že se nic neděje, rozhodla se ale dělat, že dcera prostě neexistuje. Až tak po měsíci k ní sem tam opatrně, a hlavně nenápadně čuchla, až jsem ji jednou přistihla ležet s ní v postýlce. Nutno dodat, že dcerka byla mimino velmi klidné a tiché, takže ani Kočka nakonec neměla větší problém ji přijmout a začít akceptovat jako člena rodiny.
Další zvrat přišel, když se dcerka začala hýbat. Aran byl v první linii a bylo nutno oba naučit, co si k sobě můžou a nemůžou dovolit. Kočka tuhle lekci zvládla sama. Nikdy neměla problém vyjádřit, když se jí něco nelíbilo, a pořádek si tak sjednávala sama. Ani s dcerou to nebylo jinak. Pár šrámů na ručičce ji naučilo líp, než bych to zvládla já, že na Kočku musí jít pomalu, a poznat, kdy ji může hladit a kdy ji nechat být.
Nyní, troufám si říct, mají všichni členové naší domácnosti jasně stanovené hranice a pozice v rodině. Žijeme spolu v klidu a spokojeně, těšíme se ze vzájemné společnosti. Já už se jen těším, jaké změny ještě čas přinese a jaké nové členy smečky k nám osud zanese. Jak početnou smečku máte doma vy a jak se vám podařilo se vzájemně sžít?
Podle některých odhadů může být kolem 5–10 procent všech pejsků částečně nebo zcela hluchých. Existuje dokonce tvrzení, že hluchota může postihnout každého bíle zbarveného psího chlupáče. Ztráta sluchu se netýká pouze psích seniorů, přesto je to téma,...
Dnes už se běžně kastrují kočky nejen městské, ale i ty vesnické. Důvody jsou pochopitelné, zastaralá tradice topení koťat už se naštěstí lidem zprotivila. S čím ale po kastraci zejména u kocourů počítat, nebo spíše s čím nepočítat?
Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Proto se výzkumy posledních let často upínají k tomu, jak pes myslí a co přesně vnímá v jednotlivých okamžicích. Nakolik je jeho myšlení rozmanité, dokládá fakt, že se pejsci postupem času stali pomocníky...
Aportování je oblíbenou zábavou pro většinu psích chlupáčů. Některý pes to má v kostech. Jinému se musí nejprve ukázat, jak to funguje, aby ho to začalo bavit. Stejně jako u všech jiných povelů je i u aportování důležitá pozitivní motivace, tedy...
Česká republika měla letos tu čest chopit se hostitelské role a poskytnout prostory pro konání Světové výstavy psů určené vystavovatelům, chovatelům a milovníkům psích plemen. Návštěvníci se shodli, že akce byla úspěšná. Pro konání bylo vybráno...
Čím větší výběr, tím spíše se nemůžete rozhodnout? Pokud to máte stejně jako já, doporučuje se v případě, že zvažujete svému psímu parťákovi pořídit postroj, si jej pořádně ozkoušet předem. Výběr postrojů je totiž dnes víc než pestrý. A to nejen pro...
Podzim je tu. A s ním přichází i chřipková sezóna. Nastydnutí a další neduhy spojené s tímto obdobím se netýkají pouze lidí, ale i jejich čtyřnohých kamarádů. Zejména rozšířený a v případě neléčení i velmi nebezpečný může být psincový kašel, který...
Plemenná kniha, průkaz původu, bonitace, bonitační karta nebo komise, exteriér, uchovnění – to vše jsou termíny, se kterými se nevyhnutelně setkáte, budete-li chtít mít „papírového“ psa neboli psa s rodokmenem. Co musí pejsek splňovat a co vše vás oba...
Tito malí tvorečkové, které jsme si oblíbili jako plnohodnotné domácí mazlíky stejně jako psy a kočky, jsou mnohem zajímavější, než bychom o nich na první pohled možná řekli. Jakých pět zajímavostí se s tímto nejpočetnějším řádem savců pojí, o nichž...
Převrácení žaludku, noční můra každého pejskaře. Torze žaludku se podle statistik odehrává ve třech z pěti případů v noci. Jedná se o velmi závažné onemocnění se smrtností 30–40 procent. Pro prevenci torze je nejdůležitější pochopit, jak k ní může...
Události posledních týdnů znovu potvrdily, jak důležitou hrají kynologové v záchranných týmech roli. Čtyřnozí pomocníci záchranářů pomáhají hledat nejen v sutinách po přírodních pohromách, ale například i pátrat po pohřešovaných nebo zraněných v...
Jak poskytnout první pomoc svému domácímu mazlíčkovi? Správnou odpověď velmi často zjišťujeme, až když se něco přihodí. Naštěstí přibývá nabídek kurzů určených pro laiky. Majitelé čtyřnohých chlupáčů se na těchto specializovaných seminářích i...