Smíšená domácnost aneb Jak se žije s kočkou a psem pohromadě
Vztahy mezi kočkou a psem bývají všelijaké. Někteří jsou parťáci na život a na smrt, jiní úhlavní nepřátelé. Tady je příběh naší smečky, kterou si prošly všelijaké charaktery, ale vždy jsme se nějak sžili.
Všechno začalo, když k nám domů přišla první kočka. Ta Kočka, o které jsem vám psala. Svéhlavá, dominantní bytost, co bere kočičí čest smrtelně vážně. A pak přišla Roxy. Dvouměsíční ztřeštěné štěně z množírny. Až časem se ukázalo, že je to pěkně dominantní potvůrka s vrozenou bázlivostí a loveckým pudem. No, nejlepší kamarádky z nich nebyly. Roxy Kočku honila, ta ji na oplátku provokovala, ale dokázaly vedle sebe žít celkem v klidu, tolerovaly se.
Pak přišel Pantalaimon. Krásný černý dvouměsíční kocourek s trojúhelníkovou hlavou. Třeštiprdlo, v depozitu přezdívaný Kryštof (Kolumbus) pro jeho zvědavost a dobrodružnou povahu. Když jsem domů přinesla tuhle neřízenou střelu, Kočce bylo kolem tří let, Roxy zhruba dva. Kočka jeho příchod brala jako velezradu a ke kocourkovi se chovala s naprostým opovržením a znechucením. První den se urazila a utekla z domova, vrátila se až po dvou dnech, špinavá a s pokorným výrazem. Jak já se o ni bála! I potom všechny jeho pokusy o spřátelení ignorovala a raději trávila čas venku.
Zato z Roxy a Pantíka se stali úžasní nerozluční parťáci. Trávili spolu veškerý čas. Odpočívali spolu, hráli si spolu, prali se spolu... Dokonce vytvořili kooperaci při krádežích jídla, kdy ho kocour shazoval z linky, fenka dole trhala obaly a spolu se pak dělili o kořist. Pantalaimon s námi bohužel nebyl dlouho, nedožil se ani roku a stejně jako všichni jeho sourozenci podlehl FIP infekci.
Roxy jeho odchod nesla hodně těžce, proto jsme celkem rychle přivítali nového člena - půlročního pejska Aríška. Je to takový rozvrkočený nejistý ňouma s opatrovnickými sklony. S Kočkou měl snahu se přátelit, ta jeho zájem sice nesdílela, ale doma ho akceptovala. Roxy konečně měla na kom uplatňovat svoji dominanci a Aran se zas měl o koho starat.
Pak od nás odešla Roxy a zůstal jen Aran s Kočkou. Když je nikdo nerušil svou dominancí a honěním, ti dva se spolu celkem sblížili. Ne sice tak jako Pant s Roxy, ale doma zavládl naprostý klid. Velmi rychle si mezi sebou nastavili hranice (rozuměj Aran po pár kočičích fackách pochopil, kdy má Kočku nechat na pokoji) a brzy jsem je začala vídat ležet spolu na gauči nebo v posteli. Kočka dokonce snesla i nějaké to psí olíznutí. Hra se psem je stále pod Kočky důstojnost, ale i když by to nikdy nepřiznala, náklonnost, která by šla nazvat přátelstvím, k tomu psímu ňoumovi cítí.
No a jelikož jsme zřejmě stále neměli těch sociálních mezidruhových experimentů dost, pořídili jsme si ještě mládě dvounohé. To v Aríškovi probudilo jeho pečovatelské sklony. Stačilo sebemenší kňournutí, aby okamžitě přiběhl, veškerou mou manipulaci s dcerou ostražitě sledoval, vždy připraven zakročit. Pláč doprovázel kňučením a snahou ji utěšit, což se samozřejmě neobešlo bez jejího olizování.
S Kočkou to bylo složitější. Ta se sice tvářila že se nic neděje, rozhodla se ale dělat, že dcera prostě neexistuje. Až tak po měsíci k ní sem tam opatrně, a hlavně nenápadně čuchla, až jsem ji jednou přistihla ležet s ní v postýlce. Nutno dodat, že dcerka byla mimino velmi klidné a tiché, takže ani Kočka nakonec neměla větší problém ji přijmout a začít akceptovat jako člena rodiny.
Další zvrat přišel, když se dcerka začala hýbat. Aran byl v první linii a bylo nutno oba naučit, co si k sobě můžou a nemůžou dovolit. Kočka tuhle lekci zvládla sama. Nikdy neměla problém vyjádřit, když se jí něco nelíbilo, a pořádek si tak sjednávala sama. Ani s dcerou to nebylo jinak. Pár šrámů na ručičce ji naučilo líp, než bych to zvládla já, že na Kočku musí jít pomalu, a poznat, kdy ji může hladit a kdy ji nechat být.
Nyní, troufám si říct, mají všichni členové naší domácnosti jasně stanovené hranice a pozice v rodině. Žijeme spolu v klidu a spokojeně, těšíme se ze vzájemné společnosti. Já už se jen těším, jaké změny ještě čas přinese a jaké nové členy smečky k nám osud zanese. Jak početnou smečku máte doma vy a jak se vám podařilo se vzájemně sžít?
Výstavy morčat jsou atraktivní příležitostí pro chovatele. Kromě běžného vystavování se na nich totiž milovníci morčat setkávají a předávají si cenné poznatky a zkušenosti. Pokud máte doma svého chlupáče, možná jste uvažovali, že byste se některé z...
Zapišme si za uši, a to hned na začátku, že kočky jsou od přírody masožravci. Milují maso. Je to pro ně naprosto přirozené. Maso proto musí být základem její každodenní výživy. Bez masa se kočička neobejde! Kočka sama instinktivně preferuje krmiva s...
Že psi svou přítomností zvedají lidem náladu, je dávno prokázané. Pozitivních účinků, které jsou často až léčebné, se začalo využívat v rámci canisterapie. Terapeutičtí psi navíc mohou pomoci všem bez rozdílu věku. Skvěle se hodí jak pro děti, tak...
Jsou otázky, které se člověku honí hlavou, pokud vidí psy, kteří pátrají po lidech ztracených v lese, zavalených v sutině zřícené stavby či tonoucích v přehradě. Jak složité je pro psa takového člověka najít? Dokážu psa pro tuto činnost sám vycvičit?...
Je to nezáviděníhodná situace, do které se nechce dostat žádný majitel čtyřnohého chlupáče. Když se vám pes na procházce zaběhne, třeba protože objevil díru v plotě nebo vycítil jiné zvíře, které upoutalo jeho pozornost, mnoho z nás propadne panice a...
Psí výstavy a jejich průběh je pravděpodobně většině z nás známý. Na výstavu můžete ale i v případě, že vlastníte morče. Jak probíhají takové akce a co je jejich hlavním principem? Jak na výstavu své morče připravit a jaká se k tomu vážou omezení? O...
Thajské kočky jsou výjimečné nejen svým vzhledem, ale i povahou. Jsou komunikativní, společenské a se svým majitelem dokážou navázat pevný vztah plný bezmezné důvěry. Zároveň se však toto plemeno potýká s nejrůznějšími těžkostmi, které často pramení...
My lidé se o svá těla a o své zdraví staráme. Když nás bolí koleno, jdeme k ortopedovi, pokud nás dlouho bolí záda, pravděpodobně začneme uvažovat o fyzioterapii. Nutnost pravidelných prohlídek stoupá s mírou sportovní zátěže. Podobně je tomu u psů,...
Zimní období je často zatěžkávací zkouškou pro psí organismus. Chladnější počasí může oslabit imunitu, a psi tak mohou být nemocní nebo oslabení. I proto je v tomto období důležité dbát na příjem správných vitamínů a doplňků stravy, které pomohou...
Na psích výstavách se setkávají milovníci psů, aby předvedli své milované mazlíčky čistokrevných plemen. Podobné akce však nejsou pouhou přehlídkou krásy, jak by se mohlo zdát. Důležité jsou i z hlediska chovu a proto, aby se čistokrevní psi mohli...
Jedna z nejdůležitějších součástí Štědrého dne je večeře. Ta se pro většinu z nás skládá z rybí polévky, smaženého kapra nebo řízku a bramborového salátu. Úplně nejdůležitější ale je, že by se u stolu měli sejít všichni blízcí. To samozřejmě zahrnuje...
O Vánocích chceme dělat radost těm, které milujeme a kteří jsou našimi věrnými společníky po celý rok. To samozřejmě zahrnuje i naše chlupaté kamarády. Pokud máte doma kočičku a přemýšlíte, čím ji obdarovat na Vánoce, máme pro vás několik tipů, které...