Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že v tom není sám). Samozřejmě vám i poradí, jak na ty problematičtější vyzrát:
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že v tom není sám). Samozřejmě vám i poradí, jak na ty problematičtější vyzrát:
Znám psy, kteří jako by se pro focení narodili. Sami se vám postaví na dobré místo, nasadí úsměv a možná ani nemrkají, dokud necvakne spoušť. K dokonalosti už jim chybí snad jen, aby si po vyfocení zkontrolovali výslednou fotku a případně si upravili pár chlupů podivně jim trčících na zádech. Naštěstí mezi ně patří i ten můj (proto ho tak často vídáte třeba na Facebooku Britu). Znám ale i jejich pravý opak…
1) Psi, kteří se fotit prostě nechtějí
Neustále se podivně tváří, vrčí nebo si jednoduše odejdou, kdykoli se jim zachce. Takové případy můžete zaujmout hračkou nebo pamlskem. Vůbec nejlepší, a to nejen pro focení, se mi ale zdá naučit je pořádně povel zůstaň. Jenže co když se i přesto tváři jako blbečci? Obraťte jejich výraz ve výhodu! I po letech vás jistě rozesměje album s názvem Tisíc a jeden výraz mého psa, nebo naopak Jeden a ten samý výraz mého psa na tisíci míst :)
2) Štěňátka
Všichni milují fotky štěnátek! Jsou roztomilá, mrňavá a často vypadají spíš jako plyšák než skutečný pes, který z nich jednou vyroste. Ale to focení… Jednou jsem fotil trochu odrostlejší štěně. Bylo po dešti a štěně se za svůj krátký život očividně naučilo jen jedinou věc: Když si před něj někdo lehl, začalo utíkat co možná největší rychlostí tak daleko, jak to jen šlo, a nakonec se schovalo. Výsledkem mého snažení byla spousta fotek utíkajícího ocásku. Měj trpělivost, říkal jsem si, jednou se určitě unaví… Ale ono ne a ne. V takových situacích vám nezbývá než čekat nebo někoho požádat o asistenci. Opět pomůže zaujmout štěně třeba psí dobrotou. Vy se pak jen nenápadně připlížíte „na dostřel“ a rychle cvaknete. A když se ani to nepodaří, dejte páníčkovi do jedné ruky jeho štěně, do druhé plyšovou hračku a foťte je společně. Můžete si pak třeba zahrát hru najdi 10 rozdílů.
3) Psi tak zarostlí, že vypadají, jako by ani neměli oči
Všichni dobře znáte psí pohled, ty psí oči, které na fotce zaujmou nejčastěji. Jak si ale při focení poradit se psem tak chlupatým, že snad ani nemůže vidět, kam běží? Snadným řešením jsou samozřejmě různé sponky či gumičky. A když chcete, aby měl pes trošku divočejší vzhled, musíte se spokojit s náhodou a trpělivostí. Buďte rychlí a ve střehu. Dříve nebo později se oklepe nebo natočí hlavu a vy budete u toho! Nebojte, ten moment jednou určitě přijde ;)
4) Psi, kteří nejsou v nejlepší kondici
Vždycky je snazší pořídit krásný snímek psa ve skvělé kondici. Když je načesaný a vyzařuje z něj energie, jde to skoro samo. Jenomže hezkou fotku si zaslouží i ti starší, pohublí, vykrmení nebo třeba nemocní. Se psími staříky ještě není takový problém. Když se rádi vyvalují na kanapi, proč je nevyfotit přímo tam? Vždyť jsou tak nejspokojenější. Nebo si můžete pohrát s perspektivou, s úhlem pohledu, se světlem… Například záběr z podhledu opticky protáhne nohy a obézní pes bude rázem vypadat hubenější. Pohled shora zase schová nejednu bílou bradu nebo předkus. Na každém psovi je něco krásného, pokuste se jeho kouzlo najít a zvýraznit.
5) Celí černí a celí bílí
Spousta lidí vám řekne, že nejsložitější je fotit čistě černého nebo bílého psa. Snahy o vyfocení takto zbarvených psů nezřídka končí jednobarevným flekem ozdobeným pouze dvěma očima. I s tím se ale dá pracovat. Chce to mít jen trochu cviku a znát pár technických pravidel – což my už zvládáme, že? ;) A co si budeme povídat, schopnost upravovat fotky v počítači také není na škodu. Neexistuje žádná univerzální rada. Zkrátka si nastavte fotoaparát tak, abyste měli dostatek, ale ne přebytek světla, a snažte se vybrat vhodné pozadí, aby s ním pes nesplýval, ale zároveň nebylo moc kontrastní (třeba pes ve stínu a za ním louka ozářená sluncem).
A nakonec moje oblíbená rada na závěr – chce to zkoušet a zkoušet a zkoušet :) Takže foťte a klidně se mě na cokoli ptejte na facebookových stránkách Britu.
Mají čtyři nohy, huňatou srst a neumí mluvit. Přesto mají desetitisíce fanoušků. Řeč je o pejscích. Přesněji o chlupáčích, kteří se díky svým pánům stali hvězdami českého Instagramu. Pojďme si společně ty nejzajímavější představit.
Chystáte se na dovolenou do Chorvatska a svého psího parťáka nechcete nechat doma? Vezměte ho s sebou! Poradím vám, které pláže navštívit, abyste si moře užili všichni.
Tuto mohutně vypadající modrou krátkosrstou kočku lidé často zaměňují za tu britskou. Není se čemu divit, jsou si dost podobné vzhledem i povahou a v minulosti se spolu i křížily. Je to skvělý nenáročný společník s krásnou modrou srstí.
Věděli jste, že u nás existuje platforma pro pejskaře, kteří chtějí pomoct darováním psí krve nebo sami pro mazlíka takovou pomoc potřebují? Jak registr psích dárců krve funguje a kdo se může stát dárcem?
Pražský krysařík, nebo taky libeňský srneček, je nejmenším a nejstarším českým plemenem. V jeho malém tělíčku dřímá velký temperament. Je to velmi čilý a oddaný společník.
Manx, tedy manská kočka, je starobylé, přirozeně vzniklé plemeno žijící na ostrově Man jako lovec myší i oblíbený domácí mazlíček. K nevýraznému zevnějšku obyčejné domácí kočky působí jejich extrémně krátký, nebo dokonce téměř žádný ocas jako pěst na...
Trend chovu domácích mazlíčků je záležitostí posledních 150 let. Ale jak to bude vypadat v těch následujících sto padesáti letech? S vývojem naší společnosti a jejích hodnot se do našeho hledáčku dostávají cirkusy, zoologické zahrady, přibývá lidí,...
Teploty překračují třicítku, ale málokomu se chce celé dny před horkem schovávat někde uvnitř. A ono často ani uvnitř nebývá o moc líp. Více než my ale vedry trpí naši čtyřnozí parťáci. Jak jim ulevit?
Máte doma březí kočičku, pomalu se tato její etapa chýlí ke konci a vy začínáte panikařit ohledně jejího porodu? Pojďte si ho se mnou projít od začátku až do konce, podívat se v jakých situacích je třeba zakročit, kdy je nutná pomoc veterináře a kdy...
V červenci je ten pravý čas k “zadělání” na podzimní koťata. Je fajn si tedy připomenout, co všechno kočičí březost přináší, kdy a jak jí předejít a proč.