5 typů psů, kteří se nejhůř fotí

Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že v tom není sám). Samozřejmě vám i poradí, jak na ty problematičtější vyzrát:

Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že v tom není sám). Samozřejmě vám i poradí, jak na ty problematičtější vyzrát:

Znám psy, kteří jako by se pro focení narodili. Sami se vám postaví na dobré místo, nasadí úsměv a možná ani nemrkají, dokud necvakne spoušť. K dokonalosti už jim chybí snad jen, aby si po vyfocení zkontrolovali výslednou fotku a případně si upravili pár chlupů podivně jim trčících na zádech. Naštěstí mezi ně patří i ten můj (proto ho tak často vídáte třeba na Facebooku Britu). Znám ale i jejich pravý opak…

1) Psi, kteří se fotit prostě nechtějí

Neustále se podivně tváří, vrčí nebo si jednoduše odejdou, kdykoli se jim zachce. Takové případy můžete zaujmout hračkou nebo pamlskem. Vůbec nejlepší, a to nejen pro focení, se mi ale zdá naučit je pořádně povel zůstaň. Jenže co když se i přesto tváři jako blbečci? Obraťte jejich výraz ve výhodu! I po letech vás jistě rozesměje album s názvem Tisíc a jeden výraz mého psa, nebo naopak Jeden a ten samý výraz mého psa na tisíci míst :)

2) Štěňátka

Všichni milují fotky štěnátek! Jsou roztomilá, mrňavá a často vypadají spíš jako plyšák než skutečný pes, který z nich jednou vyroste. Ale to focení… Jednou jsem fotil trochu odrostlejší štěně. Bylo po dešti a štěně se za svůj krátký život očividně naučilo jen jedinou věc: Když si před něj někdo lehl, začalo utíkat co možná největší rychlostí tak daleko, jak to jen šlo, a nakonec se schovalo. Výsledkem mého snažení byla spousta fotek utíkajícího ocásku. Měj trpělivost, říkal jsem si, jednou se určitě unaví… Ale ono ne a ne. V takových situacích vám nezbývá než čekat nebo někoho požádat o asistenci. Opět pomůže zaujmout štěně třeba psí dobrotou. Vy se pak jen nenápadně připlížíte „na dostřel“ a rychle cvaknete. A když se ani to nepodaří, dejte páníčkovi do jedné ruky jeho štěně, do druhé plyšovou hračku a foťte je společně. Můžete si pak třeba zahrát hru najdi 10 rozdílů.

3) Psi tak zarostlí, že vypadají, jako by ani neměli oči

Všichni dobře znáte psí pohled, ty psí oči, které na fotce zaujmou nejčastěji. Jak si ale při focení poradit se psem tak chlupatým, že snad ani nemůže vidět, kam běží? Snadným řešením jsou samozřejmě různé sponky či gumičky. A když chcete, aby měl pes trošku divočejší vzhled, musíte se spokojit s náhodou a trpělivostí. Buďte rychlí a ve střehu. Dříve nebo později se oklepe nebo natočí hlavu a vy budete u toho! Nebojte, ten moment jednou určitě přijde ;)

4) Psi, kteří nejsou v nejlepší kondici

Vždycky je snazší pořídit krásný snímek psa ve skvělé kondici. Když je načesaný a vyzařuje z něj energie, jde to skoro samo. Jenomže hezkou fotku si zaslouží i ti starší, pohublí, vykrmení nebo třeba nemocní. Se psími staříky ještě není takový problém. Když se rádi vyvalují na kanapi, proč je nevyfotit přímo tam? Vždyť jsou tak nejspokojenější. Nebo si můžete pohrát s perspektivou, s úhlem pohledu, se světlem… Například záběr z podhledu opticky protáhne nohy a obézní pes bude rázem vypadat hubenější. Pohled shora zase schová nejednu bílou bradu nebo předkus. Na každém psovi je něco krásného, pokuste se jeho kouzlo najít a zvýraznit.

5) Celí černí a celí bílí

Spousta lidí vám řekne, že nejsložitější je fotit čistě černého nebo bílého psa. Snahy o vyfocení takto zbarvených psů nezřídka končí jednobarevným flekem ozdobeným pouze dvěma očima. I s tím se ale dá pracovat. Chce to mít jen trochu cviku a znát pár technických pravidel – což my už zvládáme, že? ;) A co si budeme povídat, schopnost upravovat fotky v počítači také není na škodu. Neexistuje žádná univerzální rada. Zkrátka si nastavte fotoaparát tak, abyste měli dostatek, ale ne přebytek světla, a snažte se vybrat vhodné pozadí, aby s ním pes nesplýval, ale zároveň nebylo moc kontrastní (třeba pes ve stínu a za ním louka ozářená sluncem).

A nakonec moje oblíbená rada na závěr – chce to zkoušet a zkoušet a zkoušet :) Takže foťte a klidně se mě na cokoli ptejte na facebookových stránkách Britu.

 

Související články

Jak zařídit letní výběh pro hlodavce

V létě se život většiny z nás přesouvá na zahradu, ať už u domu, nebo chalupy. Tuto možnost chceme samozřejmě dopřát i našim přátelům hlodavcům a pouhé vynesení klece ven není ono. Jak tedy na pohodlný a bezpečný výběh?

Jaké nástrahy přináší psům léto

Všichni jsme se na léto jistě těšili. Celé dny můžeme trávit venku, vyrážet na dlouhé hodiny do přírody nebo se koupat v jezeře. Jak si ale léto užít na pIné pecky a neřešit návštěvy u veterináře?

Psí nároky na výživu

Nároky jednotlivých psů na výživu se liší. Podle životního stádia, tělesné kondice, životního stylu a velikosti. Aspektů je spousta a při výběru krmiva je potřeba je všechny zohlednit.

Kočičí rýma

Kočku může rýma potrápit o dost hůř než nás. U nich totiž jde o poměrně vážné a hlavně velice nakažlivé virové onemocnění. Kočičí rýmou se totiž označuje souhrn onemocnění, mezi jejichž příznaky patří právě rýma.

Vlčí mláďata na Třeboňsku

Vlci bývají ještě dnes hojně diskutovaným tématem a část obyvatel se stále na jejich přítomnost v našich lesích dívá negativně. Důvodem je fakt, že si na jejich výskyt během několika desítek let, kdy tu nežili, odvykli. Přitom mají tyto šelmy...

Psí lupy: Proč se dělají a jak na ně

Suchá kůže dokáže potrápit i naše zvířecí parťáky. Než ji začneme léčit, je potřeba přijít na příčinu, což nemusí být úplně jednoduchý úkol. Jak se lupy u psů projevují, jaké mají příčiny a jak se jich šetrně zbavit?

Piják lužní: Psí nepřítel

Nepřítel je možná slabé slovo, vhodnější by zřejmě bylo říct rovnou zabiják. Tento vzácný druh klíštěte se pomalu šíří Českem a psy dokáže nakazit nemocí připomínající malárii.

S morčetem na cestách

Cestování samo o sobě pro některé znamená radost, ale i trochu stresu. Abych na nic nezapomněla a taky aby vše probíhalo podle plánu. Co když se ale na cestu vydám se svým malým kamarádem morčetem? Společně se podíváme, na co bychom neměli při...