Pes v bytě – jak si vzájemné soužití co nejvíce užít

Slyšeli jste názor, že pes do bytu nepatří? Naopak! Pes žijící v bytě má často se svým pánem silnější pouto a je spokojenější než pes, který tráví většinu času sám na zahradě. Svého majitele si totiž může daleko více užít jen pro sebe.  

Na velikosti nezáleží, na temperamentu ano!

Každý se už určitě setkal s názorem, že do bytu je možné pořídit jen psa malého vzrůstu. To ale není zcela pravda. Přestože byste měli brát v úvahu poměr velikosti bytu a svého budoucího psa, abyste se tam všichni pohodlně vešli, více než na velikosti záleží na výběru plemene, jeho temperamentu a hlavně vašich časových možnostech. 

Velmi aktivní plemena budou například potřebovat časté venčení a každodenní opravdu dlouhé procházky nebo pravidelné návštěvy cvičáku. Zabráníte tak tomu, že budou svou energii vybíjet na vybavení bytu. Pokud na takovéto aktivity nemáte prostor nebo vám nic neříkají, vsaďte na nějaké tzv. „gaučové plemeno“, které nevyžaduje tolik pohybu. Vždy ale myslete na to, že každý pes potřebuje vaši pozornost a neměl by doma zůstávat dlouho sám! 

Dostatek zábavy a pravidelný režim 

Je samozřejmé, že pes žijící v bytě nebude mít tolik prostoru pro zábavu a impulzů, které mu poskytne velká zahrada. Je proto důležité pejskovi nachystat jinou zábavu, která mu poskytne fyzickou i psychickou stimulaci. Pro chvíle, kdy se svým parťákem nebudete doma trávit čas, mu proto nachystejte dostatek hraček, jako jsou kousátka nebo i hlavolamy či interaktivní hračky. Hračky ale nenahradí společné chvíle, proto si nezapomínejte se psem také pravidelně hrát.  

Pes žijící v bytě potřebuje také naučit na velmi pravidelný režim venčení, který je potřeba dodržovat. Úplné minimum jsou tři procházky denně, během kterých bude mít pes dostatek času vykonat svou potřebu. Jedna z nich by měla ale být delší, aby pejskovi zajistila tolik potřebný pohyb. 

Důsledná výchova je základem úspěchu

Výcvik a výchova by měly být samozřejmostí bez ohledu na to, jestli pes žije venku nebo v bytě. Ale dobrá výchova a stanovení hranic už od začátku společného soužití vám vše velmi zjednoduší. 

Základní je psa hned od malička postupně učit na to být sám a odpočívat. Díky tomu si zajistíte dobré vztahy se sousedy a zabráníte tomu, aby z nudy a smutku ničil váš společný příbytek. 

Je také dobré pejskovi hned od začátku stanovit jasné hranice, kam může a kam ne.  Pokud si například nepřejete, aby s vámi spal v dospělosti v posteli, nepouštějte ho tam ani jako štěně. Pokud mu něco v mládí povolíte, v dospělosti jen těžko pochopí, proč to už nemůže dělat. 

Každý pes potřebuje mít také svůj vlastní prostor, který bude jen jeho a bude se v něm cítit bezpečně. Pelíšek mu umístěte tak, aby měl dobrý přehled o dění v bytě a zároveň tam měl klid na odpočinek. 

Uvidíte, že soužití s vaším chlupáčem není žádná věda a pes vám do života vnese spoustu zábavy a nových zážitků!