Markéta je moje dlouholetá kamarádka. Seznámili jsme se přes útulek, ze kterého jsem si vzala svého prvního psa a ve kterém jsem pak začala vypomáhat. Pod tímhle sdružením Markéta v Praze provozuje depozitum pro kočky, kam ráda zavítám, když je chvíle času. Dnes vám společně představíme, co provoz takového depozita obnáší.
Ahoj Markéto, jak vůbec začala tvoje láska ke kočkám?
Ahoj. Když jsem byla malá, trávila jsem skoro každý víkend na venkově, u prarodičů. Měli malé hospodářství se spoustou zvířat, a samozřejmě tam byly i kočky. Už tehdy mne to k nim táhlo. Asi to byla jejich nezávislost, co mi učarovalo. Když jsem pak jednou viděla, jak babička bere kočce její narozená koťata a jde je utopit, něco se ve mně zlomilo. Od té doby jsem hlídala, kdy kočka porodí a prolézala všechny možné skrýše, jen abych koťata našla dříve než babička. Několik vrhů se mi tak povedlo zachránit a koťata se udala. Takto to začalo, to mi bylo asi 8 let. V tu dobu jsem asi kočkám zcela propadla :). V 11 letech jsem na procházce našla odrostlé kotě se zanícenýma očima a hroznou rýmou. Donesla jsem ho k babičce, že se o něj postarám a vyléčíme ho. Bohužel mi to zakázala a donutila mne ho odnést zpět. Nepomohlo nic. Když jsem to malé vracela tam, kde jsem ho našla, zařekla jsem se, že už tohle nikdy nedovolím. No a to byl začátek:)
Takže tím pro tebe začala záchrana koček bez domova? Kdy do depozita přišla první?
To bylo v roce 2008, kdy jsem se se svými kočkami přestěhovala do Prahy a seznámila se s předsedkyní našeho útulku. S ní jsem jela na mou první záchrannou akci. Jednalo se o kotě, které spadlo do těžko přístupné šachty. Po několika hodinách, za pomoci ochotných policistů, se povedlo kotě vytáhnout. Vypiplala jsem ho a umístila do nového domova, kde spokojeně vládne dodnes :).
Od té doby tedy provozuješ depozitum pro bezprizorní kočky?
Ano, od té doby začalo mé “depozitování”. Pohybuje se tu u mne většinou okolo 15 kočiček. Patří do toho ale i mé vlastní, které jsem měla již v době, kdy jsem s tím začala.
A jak to v takovém depozitu chodí?
Po příjmu je kočka minimálně 14 dnů v karanténně, záleží na jejím zdravotním stavu. Pokud je vše v pořádku, je vypuštěna mezi hlavní kočičí smečku. Je naočkována a vykastrována. Pak jí hledám nový domov. Přichází sem jak kočičky přímo z ulice, tak i z našeho útulku, který není v Praze. Z útulku se ke mne dostávají hlavně kočky, které potřebují speciální léčbu, vyšetření nebo péči. Jelikož spolupracuji s výbornou klinikou Well Vet v Praze, tak toto můžeme společně poskytnout.
Jak to v depozitu vypadá? Většina lidí si asi pod tím pojmem nic konkrétního nepředstaví.
Kočičí depozitum je vlastně normální domácnost, kočky zde žijí jako by byly opravdu doma. Oproti klasickému útulku to má několik výhod. Je zde méně koček, takže se jim dostává více individuální péče. S tím souvisí i to, že se může lépe projevit kočičí povaha, člověk pak lépe odhadne, do jakého trvalého domova by měla kočka odejít. Socializace kočiček “plašanek” je také snazší.
No a co všechno takové “depozitování” obnáší?
Je toho spousta. Jedná se o odchyty koček a koťat. S toulavými kočkami je to běh na dlouho trať. Většina je ve špatném stavu nebo březí, dostaly se ke mne i kočky například sražené autem, hodně kočičích kolonií je bohužel blízko frekventované silnice. Takže spoustu času člověk tráví na veterině. Doma pak lítám mezi marody s prášky, injekcemi, neustále podvědomě sleduji, jestli se nějaká kočka nechová jinak než obvykle. Také k tomu samozřejmě patří odčervování, očkování, kastrace. Na jaře a na podzim je zase nával koťátek. Lidé přináší nalezená osiřelá několikadenní koťátka. To pak člověk krmí každé dvě hodiny, skoro nespí a snaží se najít náhradní kojící kočku. Do toho všeho se snažíte vymazlit bojácné kočky, kterým říkám “plašánci”. Dále je potřeba ulovit nějakou kvalitní fotku adeptů na nový domov a inzerovat je. Když se pak ale povede kočičku umístit a dostanu zprávu a její fotky z nového domova, kde je šťastná, za ten čas a energii to stojí.
A jak při tom všem stíháš práci?
Mám naštěstí volnou pracovní dobu a část dne pracuji přímo z domova, tak se to dá skloubit. Dříve, když jsem chodila klasicky na osm hodin do práce, to bylo horší. Kočičí sirotky jsem si musela brát do kanceláře, během pauzy na oběd jezdit domů zkontrolovat marody a podat léky. Byla to někdy opravdu honička.
Z čeho je provoz depozita placený?
Depozita a útulky fungují především díky dárcům. Lidé přispívají jak finančně, tak i vozí krmivo, stelivo, textil, desinfekce. Bez nich by fungování nebylo v podstatě možné. Konkrétně u mne je měsíčně spotřeba zhruba 40-50kg steliva, 300 konzerv, 20 kg granulí. Když k tomu přidáte výdaje za veterinu, tak by to člověk s normálním platem opravdu neutáhl.
Když jsi s depozitem začínala, vědělas do čeho jdeš?
Tak určitou představu o fungování depozita jsem měla. Jen jsem nepočítala s tím, že se mi počet kočičího osazenstva až tak rozroste. Myslela jsem, že ke svým čtyřem vlastním kočkám, budu mít tak tři depozitní. Některé zachráněné kočky ale bohužel nelze do nových domovů umístit, ať už ze zdravotních nebo psychických důvodů. Takže zůstávají u mne, kde jim mohu v případě potřeby poskytnout okamžitou lékařskou pomoc a jsou právoplatnými členy domácnosti.
A šla bys do toho znovu?
I přesto, že se můj pracovní i osobní rozvrh podřizuje kočkám - člověk nemůže ani odjet na dovolenou - tak bych do toho šla znovu. Kočky člověka nesmírně obohacují a za jejich záchranu to stojí.
Jakým způsobem tě mohou naši čtenáři podpořit?
Nejvíce mi pomůže stelivo nebo kvalitní krmivo, hlavně granule. Pokud by se někdo rozhodl mi pomoci, může mi napsat na e-mail leemet@seznam.cz a určitě se domluvíme.
Převrácení žaludku, noční můra každého pejskaře. Torze žaludku se podle statistik odehrává ve třech z pěti případů v noci. Jedná se o velmi závažné onemocnění se smrtností 30–40 procent. Pro prevenci torze je nejdůležitější pochopit, jak k ní může...
Události posledních týdnů znovu potvrdily, jak důležitou hrají kynologové v záchranných týmech roli. Čtyřnozí pomocníci záchranářů pomáhají hledat nejen v sutinách po přírodních pohromách, ale například i pátrat po pohřešovaných nebo zraněných v...
Jak poskytnout první pomoc svému domácímu mazlíčkovi? Správnou odpověď velmi často zjišťujeme, až když se něco přihodí. Naštěstí přibývá nabídek kurzů určených pro laiky. Majitelé čtyřnohých chlupáčů se na těchto specializovaných seminářích i...
Letošní léto, stejně jako to předchozí, přálo kvůli pandemii COVID-19 cestování po tuzemsku. A zatímco na dobu dovolené v zahraničí si majitelé domluví hlídání, po Česku se naučili si brát pejsky s sebou. A právě na tuto skupinu pejskařů myslí výrobci...
Klece nebo transportní boxy poskytují psím chlupáčům bezpečí a pohodlí nejen na cestách v autě. Čím dál častěji je můžete vidět i v domácnostech, kde žije pejsek. V jakých případech je psovi klec do bytu vhodné pořídit? Co do ní nepatří a co v ní...
Poslední odhady uvádějí, že každý třetí pejsek na světě nemá domov. Některé odhady jdou ještě dál a mluví o celé polovině všech psů. Je to poměrně vysoké číslo, poměry se však liší podle kontinentu. Nejen proto se každý třetí víkend v srpnu slaví...
Svět technologií nezapomíná ani na oblast domácích mazlíčků a péče o ně. Teď vývojáři aplikací přišli s novinkou, která vám pomůže rozpoznat, v jakém rozpoložení se zrovna nachází váš kočičí miláček.
Pseudogravidita, falešná gravidita, falešná březost či faleška. Vše označuje jedno a to samé – stav, kdy se tělo fenky připravuje na porod, ačkoli březí není. Falešná březost se objevuje po hárání a může trvat až několik měsíců. Co ji způsobuje, jak...
Léto je obdobím radostí. Teplé počasí vybízí k výletům a vodním radovánkám. Ty však pro naše psy nemusí být tak skvělé, jak se na první pohled může zdát. Mokrá srst totiž kolikrát může nadělat víc škody než užitku. Jak se o ni starat a jak předejít...
Spousta z nás podléhá potřebě splnit si sen a pořídit si originálního mazlíčka, a tím je miniaturní prase neboli miniprase. Tento trend je v ČR přibližně deset let. Nenechte se ale zmást těmi roztomilými čumáčky, péče o prase je náročná a musí se...
Kočky škrábou, to je známá věc. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, proč tomu tak je? Případně pokud doma máte kočičího kamaráda, možná vás napadlo, že by bylo dobré jej škrábání odnaučit. Zejména pokud vám někdy něco svými drápky zničil. My jsme se...
Někdo jej miluje, někdo jej těžce snáší. Řeč je o létu a teplém počasí. To se může stát velmi nepříjemným i pro naše domácí čtyřnohé chlupáče. Zatímco kočky parná horka většinou snáší bez větších problémů, psi to mají naopak. Jaký program tedy...