Psi a paměť. Jak to vlastně v praxi je?

Jako zkušení pejskaři určitě znáte následující situaci. Začnete si oblékat bundu, vezmete si klíče a vodítko a váš pes už se vám radostně motá pod nohama nebo na vás vesele skáče. Oblékání, cinkot klíčů a pach vodítka jsou pro jeho mozek signály, které si spojuje s pozitivním zkušeností – tedy s procházkou. Psí paměť totiž funguje převážně tímto asociativním způsobem. Jak se ale asociace promítají v praxi?

Typickým příkladem tohoto asociativního typu paměti je podmíněný reflex. Laicky nejznámější ukázkou fungování podmíněných reflexů jsou slintající psi ruského vědce Ivana Petroviče Pavlova. Vždy když Pavlov psům podával jídlo, rozsvítil jim červené světlo nebo jim zvonil na zvonek. Psi si brzy do paměti uložili, že červené světlo či zvonek znamenají příchod jídla a po čase začali slinit už při pouhém rozsvícení světla nebo zvukovém signálu.

Moji psi třeba začnou slintat pokaždé, když zvednu ze země jejich misky na jídlo. A to i tehdy, když je jdu jenom opláchnout do dřezu a žádné krmení se nechystá. Nicméně psi si pamatují, že jakákoliv manipulace s jejich miskami obvykle znamená něco dobrého do žaludku a také tak reagují. Psí paměť totiž funguje následovně – aby se jim nějaký uložený vjem aktivoval, musí se zvíře setkat s určitým podnětem, který vzpomínku vyvolá. V případě procházky je to třeba už zmiňovaný cinkot klíčů a pach vodítka, v případě jídla je to manipulace s miskami nebo zvuk otevírání šuplíku, kde skladujete psí krmivo.

Psí paměť je stejně tak jako ta lidská založena na smyslových vjemech. Na rozdíl od nás lidí ale nejsou pro psy tak důležité vjemy zrakové. Mnohem lépe si psi věci pamatují díky sluchovým a pachovým počitkům. Například fenka mého kamaráda se vždycky začne radovat, když slyší zvuk jeho přijíždějícího auta. Specifický zvuk motoru pozná ještě dávno před tím, než je jeho auto vidět z okna a už se nadšeně tetelí u vchodových dveří. Hluk jeho přijíždějícího auta má totiž v paměti pevně spojen s radostným okamžikem příchodu svého pána domů.

Kromě zvuku si psi dokážou paměť zaktivizovat i díky extrémně vyvinutým pachovým vjemům. Podle pachu si prý pes pamatuje nejen lidi, které má rád, ale i ty, kteří mu někdy v minulosti ublížili, a to dokonce po dobu několika let.

Zatímco paměť, která se zakládá na klasickém podmiňování, u psů očividně funguje, v případě takzvané deklarativní paměti to je zřejmě jinak. Zjednodušeně řečeno je deklarativní paměť schopnost si vědomě vybavit události nebo faktické znalosti bez nutnosti nějaké asociace. Takovou pamětí zřejmě dle současných výzkumů psi nedisponují.

Z toho důvodu se nedoporučuje psi trestat za něco, co provedli v minulosti. Například přijdete domů a zjistíte, že se váš mazlík vyčůral na koberec. V tom případě je už ale chyba mu za tento přečin hubovat, protože si vaši zlost nespojí s tím, že se před hodinou vyčůral, kam neměl. Podle dostupných výsledků různých testů si totiž už pes nedokáže tuhle událost (čůrání na koberec) v paměti vybavit.

Čím ovšem vysvětlit, že někteří psi dokáži měsíce truchlit po smrti svého pána, i když jsou v úplně jiném prostředí a nemohou nikde cítit jeho pachovou stopu? To zatím s určitostí nikdo nevysvětlil. Některá zákoutí psí paměti jsou nám zatím zkrátka zatím záhadou a je možné, že budoucí zkoumání nám ještě přinesou leccos zajímavého.

Co si o paměti svého pejska myslíte vy? Je lepší než ta vaše :-)?

Související články

Když si fena myslí, že je březí. Co s tím?

Pseudogravidita, falešná gravidita, falešná březost či faleška. Vše označuje jedno a to samé – stav, kdy se tělo fenky připravuje na porod, ačkoli březí není. Falešná březost se objevuje po hárání a může trvat až několik měsíců. Co ji způsobuje, jak...

Jak pečovat o mokrou srst, radí Klára Miketová

Léto je obdobím radostí. Teplé počasí vybízí k výletům a vodním radovánkám. Ty však pro naše psy nemusí být tak skvělé, jak se na první pohled může zdát. Mokrá srst totiž kolikrát může nadělat víc škody než užitku. Jak se o ni starat a jak předejít...

Když kočky škrábou

Kočky škrábou, to je známá věc. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, proč tomu tak je? Případně pokud doma máte kočičího kamaráda, možná vás napadlo, že by bylo dobré jej škrábání odnaučit. Zejména pokud vám někdy něco svými drápky zničil. My jsme se...

Ideální psí léto

Někdo jej miluje, někdo jej těžce snáší. Řeč je o létu a teplém počasí. To se může stát velmi nepříjemným i pro naše domácí čtyřnohé chlupáče. Zatímco kočky parná horka většinou snáší bez větších problémů, psi to mají naopak. Jaký program tedy...

Péče o mazlíčky: Kdy (ne)stříhat psí srst

Letní období vybízí ke zkrácení sestřihu. A to nejen našeho, ale i našich mazlíčků. Ne vždy však kratší srst znamená menší teplo na těle. Někdy to paradoxně může být i obráceně. Jak a kdy stříhat naše čtyřnohé kamarády a komu tento zodpovědný úkol...

Jak se využívá canisterapie při krizové intervenci

O tom, že přítomnost zvířat – konkrétně psů – má příznivé účinky na naši psychiku, jsme tu psali již několikrát. Canisterapie, tedy terapeutický proces, během nějž pes interaguje v různém rozsahu s pacientem nebo někým, kdo potřebuje ulevit od...

Výživa: Jak krmit během léta

S letními měsíci přichází teplé počasí a často i dovolená. Jak v takovém období naložit s výživou zvířat? Je nutné jim v horkých dnech upravovat stravu? A co je pro ně při tropických teplotách nejdůležitější? Toto téma jsme rozebírali s výživovým...

Jak zajistit, aby byla kočka doma spokojená

Kočky jsou do určité míry velmi samostatná zvířata, která si řadu činností vykonají samy. I přes to jim jako jejich páníčci poskytujeme tu nejlepší možnou péči a snažíme se, aby naši chlupáči byli za všech okolností spokojení. Jaké podmínky je vhodné...

Jak vyrobit hamaku pro potkany?

Každý jedinec by měl mít své místo, kde může nerušeně odpočívat a relaxovat. To platí i pro zvířata. Například potkani, kteří jsou velmi společenští a v přírodě žijí ve velkých skupinách, většinou mají své místo, kde mohou čerpat novou energii, často...