Malá plemena psů jsou ideálními mazlíčky do městských bytů, pozor ale na jejich tvrdohlavou povahu

Lidé žijící v bytě se často před pořízením pejska rozhodují i podle jeho velikosti a často padne volba na malé plemeno, kterému stačí malé teplé místečko a malý městský byt je pro ně ideální. Není divu, že se malí roztomilí psíci stali velmi oblíbenými mazlíčky. I oni ale mají své „vrtochy“, na které by si jejich majitelé měli dát pozor, aby je i přes svůj malý vzrůst nepřeválcovali.

Přestože se může zdát, že malý pes je méně náročný na výchovu a péči, je proto důležité nezapomínat na jejich temperament. Malá plemena bývají často tvrdohlavá a mají své vlastní představy o tom, kdo by měl být hlava rodiny.

Ideální městští psi

Díky tomu, že nezabírají mnoho místa, se malí psíci snadno vejdou i do menších bytů. Většina z nich je navíc opravdu spokojená na gauči po vašem boku. To je ideální pro život v městském bytě, kde mohou být neustále v kontaktu se svými majiteli. Ideálně pokud si ho můžete vzít i do práce, kde s vámi bude moct trávit celý den.

Malí psi mají obecně nižší nároky na fyzickou aktivitu – i zde ale najdeme výjimky. Samozřejmě potřebují pravidelné procházky a pohyb, ale krátké vycházky do parku či kolem bloku často postačují k tomu, aby se udrželi v kondici.

Také manipulace s malým psem je snazší – snadno se vejde do přepravky a v hromadné dopravě zůstane většinou bez povšimnutí.

Kdo je hlava rodiny?

I přes jejich malý vzrůst mají zpravidla opravdu odvážné srdce, silný temperament a nebojí se to dát světu najevo. To může pro některé majitele představovat výzvu. Malí psi mohou mít často sklony k nezávislosti, ochranářskému chování a může se zdát, že jen neradi udělají to, co po nich chceme.

Pro malé pejsky často není jejich velikost překážkou a může nám připadat, že se chovají, jako by byli mnohem větší. Hlasité štěkání a „vyskakování“ si na daleko větší psy nebo kolemjdoucí se tak může stát běžnou součástí soužití s malým pejskem.

Přestože se nám jejich tvrdohlavost a odvážné chování můžou zdát roztomilé, neměli bychom jim vše tolerovat. Může se totiž stát, že nám v opačném případě pejsek přeroste přes hlavu. Všichni psi potřebují výcvik, bez ohledu na velikost a roztomilost (nejen) ve štěněcím věku. Nedostatečný výcvik a socializace mohou mít za následek agresivní reakce na okolí a neustálé štěkání. Chcete-li domácího mazlíčka, kterého budete brát rádi na procházky, výcvik rozhodně nepodceňte.

Důslednost a pozitivní motivace

I u malých pejsků platí, že s výchovou je potřeba začít co nejdříve, nenechte se proto okouzlit jejich roztomilostí. V dospělosti by se mohlo snadno stát, že si pejsek bude dělat, co se mu zlíbí, a domácnosti bude vládnout on.

Kromě velké trpělivosti je klíčem k úspěchu silná pozitivní motivace. Najděte něco, co na vašeho pejska platí – pro někoho to může být chutný pamlsek, pro jiné hra nebo pomazlení. Naopak velkou chybou by mohly být tresty, které v pejskovi mohou vyvolat negativní asociace, stres a strach.

Při výcviku je potřeba být také důslední a pejskům neustupovat. Díky jejich chytré povaze rychle pochopí, že vás snadno obměkčí a budou své roztomilosti využívat ve vlastní prospěch. Trénink by měl být zábavný a plný her, které posílí váš vzájemný vztah a učiní ho pro psa zajímavým. Malí psi jsou zpravidla velmi chytří a učení nových triků a kousků pro ně může být skvělou zábavou.

Také socializace je důležitou součástí výchovy každého psa, ale u malých plemen je to obzvlášť důležité. Ujistěte se, že váš pes má příležitosti setkávat se s různými lidmi, zvířaty a situacemi. Čím více pozitivních zkušeností váš pejsek zažije, tím sebevědomější a klidnější bude.