Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do chaty do lednice a nakrájím nějaký salám, prý je v igelitu. To, že zmínil dvě malé klobásky, jsem nějak přeslechla. A tak jsem v lednici objevila obrovskou šišku salámu Turista, rozkrájela ji na hromadu menších kousků a na talířích to vše donesla ven s rádoby vtipem, že datum spotřeby salámu bylo 25. 8., ale že to jistě nikomu vadit nebude. Nevadilo :-) Až po chvilce se nesměle ozval Martin Čecho, co že jsem to prý nakrájela za salám – a ukázalo se, že jsem nechtěně na náš česko- slovenský dýchánek nabídla jeho zásoby salámu na celý týden :-). A když i Vašek zpozorněl, tak jen udiveně utrousil: „Já jsem si říkal, že jsi ty dvě klobásky asi nějak načechrala...“ To si neumím představit, jak bych dvě malé klobásky načechrala na tři plné veliké talíře, ale OK :- ) Akce se povedla, Jirka Čejka dovezl neskutečně dobrou mandlovici, chutnala všem, i těm, kteří slivovice a podobné pálenky nepijou. Popovídání a zábava se slovenským týmem byla skvělá, jsme prostě stále jedna rodina, a tak je to super!
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do chaty do lednice a nakrájím nějaký salám, prý je v igelitu. To, že zmínil dvě malé klobásky, jsem nějak přeslechla. A tak jsem v lednici objevila obrovskou šišku salámu Turista, rozkrájela ji na hromadu menších kousků a na talířích to vše donesla ven s rádoby vtipem, že datum spotřeby salámu bylo 25. 8., ale že to jistě nikomu vadit nebude. Nevadilo :-) Až po chvilce se nesměle ozval Martin Čecho, co že jsem to prý nakrájela za salám – a ukázalo se, že jsem nechtěně na náš česko- slovenský dýchánek nabídla jeho zásoby salámu na celý týden :-). A když i Vašek zpozorněl, tak jen udiveně utrousil: „Já jsem si říkal, že jsi ty dvě klobásky asi nějak načechrala...“ To si neumím představit, jak bych dvě malé klobásky načechrala na tři plné veliké talíře, ale OK :- ) Akce se povedla, Jirka Čejka dovezl neskutečně dobrou mandlovici, chutnala všem, i těm, kteří slivovice a podobné pálenky nepijou. Popovídání a zábava se slovenským týmem byla skvělá, jsme prostě stále jedna rodina, a tak je to super!
Ráno jsme celá výprava odjeli na stadion kolem půl deváté, našli své vyhrazené místo na parkování (každý tým má přidělené místo – Češi mají „VIP“ parking mezi tréninkovými hřišti, horší už to asi být nemohlo... ;-) a odebrali se na veterinární přejímku. Z důkladnosti organizátorů byli všichni trochu zaskočeni, nicméně všichni psi prošli bez problémů kontrolou čipu, prohlídkou očí, uší, poslechem srdce, a zejména kontrolou končetin v klidu i za pohybu. Míša Kuncová byla pochválena za svou důmyslnost – že na kontrolu čipu nechala Jaguárovi míček v hubě – neměl rozhodčího se čtečkou čím sežrat, a ten tak byl zjevně potěšen :-).
Po přejímce jsem znovu okusila mírný chaos panující v kanceláři – chtěla jsem pro závodníky katalogy, které předešlý den nebyly, a my je proto měli slíbené na úterý. Opět nic, nevadí... Ani na další mé otázky jsem nedostala příliš uspokojivou odpověď, prý se vše dozvím na poradě vedoucích týmu. OK, tak já si tedy počkám do zítřka – organizátoři jsou všichni bez výjimky neskutečně milí a ochotní, jen mají trochu chaos, což je pochopitelné.
A samotný trénink? Jeho příprava byla alchymie namyšlená do nejmenších detailů, až mě mrazilo při pomyšlení, že se něco nepovede – a když bych to měla ještě ke všemu pokazit já... Naštěstí se nic takového nestalo, tým je skupina profíků, kteří se znají a přesně vědí, kdy má každý co udělat. My pomocníci jsme byli včera při poradě týmu náležitě proškoleni, takže jsme znali scénář průběhu tréninku jako básničku. A zadařilo se! S týmem měl oficiální trénink ještě Luděk Šilhavý, divoká karta jakožto vítěz MS dobrmanů. Včetně něho potrénovali všichni to, co měli v plánu, ze 40 přidělených minut nám zbyly přesně dvě, což nám poskytlo čas na kultivovaný odchod z placu, nemusel nás nikdo vyhánět ani jsme nemuseli zběsile prchat :-).
Po tréninku se většina týmu nalogovala na bezplatnou stadionovou wi-fi, a po několika dnech bez připojení ke světu, a zejména FB, si všichni užívali neomezeného surfování. Prostě absťák je absťák :-) Honza Böhm žadonil ještě o deset minut, když už hrozilo, že se plánuje odjezd... :-).
Zítřek bude ještě zajímavější než dnešek – ve dvě hodiny mne čeká porada vedoucích týmu, ve čtyři je pak ukázka práce figurantů a nástřelák, o půl šesté slavnostní nástup a v sedm losování startovních čísel. Tak nám držte pěsti!
S pozdravem od českého týmu ze Švédska Draha Mašková :-)
Mají čtyři nohy, huňatou srst a neumí mluvit. Přesto mají desetitisíce fanoušků. Řeč je o pejscích. Přesněji o chlupáčích, kteří se díky svým pánům stali hvězdami českého Instagramu. Pojďme si společně ty nejzajímavější představit.
Chystáte se na dovolenou do Chorvatska a svého psího parťáka nechcete nechat doma? Vezměte ho s sebou! Poradím vám, které pláže navštívit, abyste si moře užili všichni.
Tuto mohutně vypadající modrou krátkosrstou kočku lidé často zaměňují za tu britskou. Není se čemu divit, jsou si dost podobné vzhledem i povahou a v minulosti se spolu i křížily. Je to skvělý nenáročný společník s krásnou modrou srstí.
Věděli jste, že u nás existuje platforma pro pejskaře, kteří chtějí pomoct darováním psí krve nebo sami pro mazlíka takovou pomoc potřebují? Jak registr psích dárců krve funguje a kdo se může stát dárcem?
Pražský krysařík, nebo taky libeňský srneček, je nejmenším a nejstarším českým plemenem. V jeho malém tělíčku dřímá velký temperament. Je to velmi čilý a oddaný společník.
Manx, tedy manská kočka, je starobylé, přirozeně vzniklé plemeno žijící na ostrově Man jako lovec myší i oblíbený domácí mazlíček. K nevýraznému zevnějšku obyčejné domácí kočky působí jejich extrémně krátký, nebo dokonce téměř žádný ocas jako pěst na...
Trend chovu domácích mazlíčků je záležitostí posledních 150 let. Ale jak to bude vypadat v těch následujících sto padesáti letech? S vývojem naší společnosti a jejích hodnot se do našeho hledáčku dostávají cirkusy, zoologické zahrady, přibývá lidí,...
Teploty překračují třicítku, ale málokomu se chce celé dny před horkem schovávat někde uvnitř. A ono často ani uvnitř nebývá o moc líp. Více než my ale vedry trpí naši čtyřnozí parťáci. Jak jim ulevit?
Máte doma březí kočičku, pomalu se tato její etapa chýlí ke konci a vy začínáte panikařit ohledně jejího porodu? Pojďte si ho se mnou projít od začátku až do konce, podívat se v jakých situacích je třeba zakročit, kdy je nutná pomoc veterináře a kdy...
V červenci je ten pravý čas k “zadělání” na podzimní koťata. Je fajn si tedy připomenout, co všechno kočičí březost přináší, kdy a jak jí předejít a proč.