Při návštěvě některé z asijských zemí si nelze nevšimnout spousty volně se potulujících psů. Většina z nich je navíc ve zbídačeném stavu. Často jsou nemocní a nevrlí. Boj o přežití je pro ně každodenní záležitostí.Díky aktivitám a osvětě místních aktivistů se ale situace naštěstí pomalu mění k lepšímu.
Vždycky, když cestuji, zajímá mě to, jak se v té dané zemi dívají na chov domácích mazlíčků. A obecně, jak se tam se zvířaty zachází. Postavení koček, psů a hlodavců se v různých zemí značně liší, a tak se najde vždy něco, co mě překvapí. Dnes se podělím o zkušenost z Indonésie.
Aktuálně patří Indonésie k zemím, kde je mezi psí populací jeden z nejvyšších výskytů vztekliny. Týká se to především ostrovu Bali, kde potkáte psí chlupáče na každém rohu. Většina místních si jich nevšímá a ve většině případů je nemá ráda. Psi jsou zde na nejspodnějších příčkách sociálního žebříčku. Tomu odpovídá i zanedbaná péče o tyto indonéské oříšky.
Pro turisty jsou to „prašiví čoklové” a rovněž si jich příliš nevšímají. V průvodci se navíc dočtete, že kvůli riziku žloutenky se mazlení ani nedoporučuje. Reakce místních psů mohou být vzhledem k divokému životu na ulici nepředvídatelné.
Mne od podrbání odradily spíše blechy, které si v kožíšku hrdě nese každý druhý (možná úplně každý) z těchto chlupáčů. Nicméně v porovnání například se Srí Lankou, kde jsem se poprvé v životě setkala s útočícími psími smečkami, mi místní psi přijdou spíše klidnější až apatičtější.
Panuje tu jakási nepsaná dohoda o vzájemném smíru. Já tě nekousnu a ty mě nebudeš bít. Mír ovšem trvá jen do chvíle, než se něco stane. Například několik dní hladovějící pes ukradne od stánku nestřežené maso na špejli nebo vymete obětní košíček. V tu chvíli nemají místní obyvatelé daleko pro kámen nebo prak.
Pro mě scéna naprosto drásající mé pejskařské srdce. Přesto jsou boj o přežití a časté pranice jejich každodenní realitou. V Indonésii navíc stále provozují „krvavý sport“, kdy nechávají psa zápasit s kancem. Není divu, v indonéské tradici ani kultuře pes nehraje žádnou významnou roli.
Některé indonéské, konkrétně balijské, organizace začaly v posledních letech s očkováním a kastrací psů žijících na ulici, ale také se vzděláváním a osvětovými aktivitami směrem k veřejnosti. Díky finančním darům se daří situaci indonéských chlupáčů postupně zlepšovat. Osvěta bude ovšem ještě chvíli potřeba. Pokud se někdo z místních rozhodne psa chovat, obvykle ho má uvázaného na krátkém řetízku u svého domku či stánku.
Přesto zde na ulici míjíte zverimexy a nestačíte se divit, pro koho jsou asi určeny. Sem tam sice potkáte psa s obojkem, ale není v o moc lepším stavu než jeho soukmenovci bez páníčka. Ani západní turisté si sem své psy většinou nevozí kvůli zdejšímu bakteriálnímu prostředí nebezpečnému pro organismus jejich čtyřnohých miláčků. A tak stejně jako já hledají dočasnou náhradu za své psí lásky v obdarovávání potulných psů zbytky svých svačin.
Jaká je vaše zkušenost se psy při cestování do zahraničí?
Kočka je strážkyně domácího krbu, pojďme ji za to o Vánocích odměnit nejen naší intenzivní společností, pozorností a láskou, ale také nějakým dárkem. Jako první se nabízí sáhnout po něčem na přilepšenou. Tím určitě žádného kočičího parťáka neurazíte....
Vánoce jsou časem, kdy se rodina sejde a tráví čas spolu, a to ocení jak její dvounozí, tak čtyřnozí členové. Ale bez dárků by to přece jen nebylo úplně ono, a proto přinášíme několik originálních tipů. Psí dušičku samozřejmě potěšíte něčím na zub....
Jestli už máte nakoupené dárky pod stromeček pro vaše nejbližší, je čas nachystat překvapení i pro hlodavé parťáky. Sdílíme několik tipů, čím jim rozsvítit očka radostí. Něco na zub je klasikou, která potěší bez ohledu na druh hlodavce, kterého doma...
Ne nadarmo se říká, že pes je nejlepší přítel člověka. Svému pánovi je na blízku nejen v radostných, ale i v těch těžších chvílích. A dnes už víme, že přítomnost psího chlupáče významně pomáhá v léčbě psychických problémů jako deprese nebo úzkost.
Už čtvrt století oslaví světoznámé závody psích spřežení s názvem Šediváčkův long. Etapový závod neboli ‚‚slegdog trace‘‘ se každoročně koná v Deštném v Orlických horách. Musheři ze všech koutů světa po pětadvacáté poměří síly na až 300 kilometrů...
Vánoce jsou za dveřmi a s nimi už tradičně přichází tuhá zima a sníh. Pro naše mazlíčky je to velká změna. Tu pocítí i kočky, které nežijí v domácnosti, ale tráví většinu času venku. Jak je na toto náročné období připravit?
Kolikrát vás napadlo, že by bylo fajn umět se zvířátky komunikovat napřímo? Váš pejsek nebo kočka by vám dali přesně najevo, co zrovna chtějí, co jim chybí nebo by vám mohli v určitých situacích dokonce i pomoci. Něčeho takového bychom se mohli dočkat...
Pořídit si domácího mazlíčka z množírny už není jen otázka pejsků. V dnešní době můžete takto „zaručeně‘‘ levně a rychle pořídit i kočky , nejrůznější druhy hlodavců nebo třeba i ježky. Majitelé množíren jsou navíc stále vynalézavější a sází na...
Váš nejmilovanější a nejdůležitější člen rodiny bude mít brzy konkurenta. Jak to vezme? Bude ho mít rád? Nepokusí se ho kousnout? Co když to psychicky nezvládne? Anebo vy?
Podle některých odhadů může být kolem 5–10 procent všech pejsků částečně nebo zcela hluchých. Existuje dokonce tvrzení, že hluchota může postihnout každého bíle zbarveného psího chlupáče. Ztráta sluchu se netýká pouze psích seniorů, přesto je to téma,...
Dnes už se běžně kastrují kočky nejen městské, ale i ty vesnické. Důvody jsou pochopitelné, zastaralá tradice topení koťat už se naštěstí lidem zprotivila. S čím ale po kastraci zejména u kocourů počítat, nebo spíše s čím nepočítat?
Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Proto se výzkumy posledních let často upínají k tomu, jak pes myslí a co přesně vnímá v jednotlivých okamžicích. Nakolik je jeho myšlení rozmanité, dokládá fakt, že se pejsci postupem času stali pomocníky...
