Psí historie VI.: Antis

V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Antis byl příslušník 311 Československé bombardovací perutě a byl vyznamenaný za statečnost při službě během 2. světové války.

Antis, známý také jako Ant, byl německý ovčák narozený roku 1939. Jeho osud hrdiny ale už ve štěněcím věku visel na vlásku a místo vojenské kariéry ho málem stihla smrt. Našla ho totiž v opuštěné stodole na německém území posádka anglického sestřeleného letadla - český palubní střelec a francouzský pilot. Aby je Němci nenašli, chtěli muži štěně zabít. Místo toho si ho ale střelec Bozděch schoval pod bundu a společně se dostali do bezpečí lesa, kde už je našli francouzští vojáci a převezli je na základnu. Tam se Bozděch rozhodl psa pojmenovat po sovětském bombardovacím letounu ANT-40, které používalo francouzské letectvo.

Než se Bozděch s Antisem dostali do Anglie, zažili spolu plno dobrodružství čítající Antisův první let bombardérem, zajetí na italské lodi nebo propašování štěněte na uhelnou loď. Nakonec se ale oba dostali do československého vojenského tábora v Cholmondeley, byli přijati do služeb dobrovolnické zálohy Royal Air Force a následně byli převeleni k 311. československé bombardovací peruti.

Roku 1940 Antis pomohl zachránit pět životů při hledání přeživších po bombardování v Liverpoolu, přestože byl sám zraněný. Poté začal Antis létat se svým pánem v zadní kulometné věži. Nejdříve tajně, po čase ale vše vyplavalo na povrch, pes dostal k létání povolení a velitel perutě mu dokonce nechal vyrobit vlastní kyslíkovou masku. Antis se s Bozděchem účastnil asi 30 misí, byl několikrát zraněn a přežil i nouzové přistání. Navíc je to jediný pes, o kterém je známo, že během 2. světové války létal v bombardéru.

Antis však s hrdinskými činy nepřestal ani po válce. Bozděch se po jejím skončení vrátil do Československa, po několika letech byl ale označen za zrádce, a proto se rozhodl znovu vlast opustit. Antis jeho a několik dalších uprchlíků pomohl provést kolem pohraničních nástrah a dovedl je až do americké zóny v Německu. Odtud se pak Bozděch i s Antisem vrátil do Británie. Zde se dožil po Bozděchově boku třinácti let a byl pohřben na zvířecím hřbitově se všemi vojenskými poctami. Jeho pán si poté už žádného psa nikdy nepořídil, i přes naléhání svých dětí.

V roce 1949 byla Antisovi udělena britská válečná medaile Marie Dickinové, jako jednomu z prvních zvířat, které nepocházelo z Británie. Toto vyznamenání je obdoba Viktoriina kříže, uděluje se zvířatům, která projevila mimořádnou statečnost ve válečné službě. Mimo to byl Antisovi údajně udělen i Československý válečný kříž. Jeho příběh se stal i námětem několika knih.

Související články

Čím potěšit kočičí duši o Vánocích

Kočka je strážkyně domácího krbu, pojďme ji za to o Vánocích odměnit nejen naší intenzivní společností, pozorností a láskou, ale také nějakým dárkem. Jako první se nabízí sáhnout po něčem na přilepšenou. Tím určitě žádného kočičího parťáka neurazíte....

Užitečné tipy na dárky pro psy

Vánoce jsou časem, kdy se rodina sejde a tráví čas spolu, a to ocení jak její dvounozí, tak čtyřnozí členové. Ale bez dárků by to přece jen nebylo úplně ono, a proto přinášíme několik originálních tipů. Psí dušičku samozřejmě potěšíte něčím na zub....

Pamlsky a hračky pro hlodavé zuby

Jestli už máte nakoupené dárky pod stromeček pro vaše nejbližší, je čas nachystat překvapení i pro hlodavé parťáky. Sdílíme několik tipů, čím jim rozsvítit očka radostí. Něco na zub je klasikou, která potěší bez ohledu na druh hlodavce, kterého doma...

3 tipy, jak připravit venkovní kočku na zimu

Vánoce jsou za dveřmi a s nimi už tradičně přichází tuhá zima a sníh. Pro naše mazlíčky je to velká změna. Tu pocítí i kočky, které nežijí v domácnosti, ale tráví většinu času venku. Jak je na toto náročné období připravit?

Čekáme dítě, co na to pes?

Váš nejmilovanější a nejdůležitější člen rodiny bude mít brzy konkurenta. Jak to vezme? Bude ho mít rád? Nepokusí se ho kousnout? Co když to psychicky nezvládne? Anebo vy?