Pes mezi paragrafy

Více jak polovina českých psů žije podle odhadů ve městech. S tím souvisí i určitá pravidla nejen pro majitele, ale i pro samotné chlupáče. Někteří lidí si psa pořídí, aniž by se před tím informovali o svých právech a povinnostech. A následně se tak kolikrát nestačí ani divit. Mrkla jsem se proto do oficiálních dokumentů, jak je na tom pes mezi paragrafy.

Čí to je pes?

V první řadě si musíme uvědomit, že naši lásku ke zvířatům a v tomto konkrétním případě - psům, nemusí sdílet všichni kolem nás. Někteří lidé mohou mít negativní zkušenost a zvířete se bát, a to bychom měli respektovat. Naštěstí již nežijeme v době, kdy byla zvířata považována za věci (dle soukromého práva), i když to není ještě tak dávno a některé dopravní podniky to ve svých podmínkách stále ještě nereflektovaly.

Výchozím bodem pro harmonické soužití všech, psích i nepsích lidí, je uvědomění, že za psa je zodpovědný jeho majitel, a to včetně jeho dobré péče, ale také výchovy a to především v kontextu, kdy by pes způsobil nějakou škodu. Nový občanský zákoník (NOZ) platný od začátku roku 2014 v § 2933 říká: „Způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo.“

A co na to zákon?

NOZ na jedné straně posiluje ochranu zvířat například před týraním, na straně druhé jsou domácí zvířata stále předmětem vlastnického práva jejich majitele. Mezi další zákony, které se dotýkají soužití s našimi čtyřnohými kamarády, patří:

• Veterinární zákon stanovující povinnost očkování proti vzteklině;
• zákon na ochranu zvířat proti týrání - (pro zájemce více informací zde);
• zákon o myslivosti upravující volný pohyb psů mimo zástavbu;
• zákon o použití pozemních komunikacích, který zakazuje volný pohyb psů na silnicích;
• zákon o přestupcích, do nichž patří i neuklizení psích exkrementů.

Do jednotlivých zákonů se můžeme hlouběji ponořit jindy, teď ale trochu z praktické stránky.

Na co nezapomenout

Z mé vlastní zkušenosti mohu poradit, že než si pořídíte psa nebo pokud jej již máte, ale víte, že vám chybí některé informace, abyste se zaměřili na tyto základní body:

• Jak je to s volným pohybem psů ve vašem blízkém okolí, především v parcích apod., resp. místa, kde mají psi povoleno se pohybovat bez vodítka a náhubku - ta většinou stanovují vyhlášky o ochraně veřejné zeleně formou výjimek;
• jak se k psům staví váš domovní řád (tedy pokud nežijete ve vlastním domku);
• pokud plánujete se psem cestovat veřejnou dopravou, tak jaká zde platí pravidla - některé podniky totiž ponechávají v kompetenci řidiče rozhodnutí o vaší přepravě se psem;
• jaké poplatky a další povinné finanční náklady jsou s držením psa spojeny, např. za povinná očkování proti vzteklině (viz veterinární zákon);
• jestli je povinné psa v místě, kde bydlíte, například nechat očipovat či jinak registrovat;
• a v neposlední řadě úklid po pejskovi během venčení, resp. jaké vám hrozí pokuty za případné znečišťování okolí vaším zvířetem (viz zákon o přestupcích, § 47).

Odpovědi na výše uvedené otázky by vám vždy měl pomoci zodpovědět místní úřad, který vedle zákonů rovněž svými vyhláškami může regulovat život v obci se psem, případně u městské policie. Na závěr mne ještě napadá jeden důležitý bod, ale také vaši sousedi. Můžete si však zmapovat terén, i ze zamračeného souseda se totiž může stát nejlepší psí chůva, pokud váš pes doma sám vyje, když ho necháte doma samotného, tak jako se to stalo mně a mému hafanovi, když se mnou nemohl párkrát do práce.

Dovolím si skončit trochu odlehčeně, a to citací jednoho z mých oblíbených “psích zákonů”: Pokud to rozkoušu na kousky, všechny kousky jsou moje :-).