Pět věcí, které jste možná nevěděli o hlodavcích

Tito malí tvorečkové, které jsme si oblíbili jako plnohodnotné domácí mazlíky stejně jako psy a kočky, jsou mnohem zajímavější, než bychom o nich na první pohled možná řekli. Jakých pět zajímavostí se s tímto nejpočetnějším řádem savců pojí, o nichž by měl každý zvířecí nadšenec vědět? Pojďme trochu oprášit znalosti.

Myši a jejich nekvalitní zrak

U myší je známo, že mají extrémně dobře vyvinutý sluch. Díky němu dokážou rozpoznat pohyb až na dvacet metrů. Co se týká jejich zraku, s ním už je to krapítek slabší. Myši jsou krátkozraké, ostře vidí asi jenom na půl metru. Kromě toho mají omezené vnímání barev, protože jsou od přírody dichromatické – na sítnici mají pouze dva druhy čípků citlivých na modrou nebo zelenou složku světla, receptory pro vnímání červené barvy jim úplně chybí. Kvůli svým malým černým očím, které jsou náchylné na ostré denní světlo, operují tito malí chlupatí ušáčci hlavně v noci nebo vyhledávají temná zákoutí. Přes den, jak asi víte, je těžké je spatřit.

Myši, krysy a jejich sloní paměť

Víte proč se krysy a myši tak často využívají k různým testům a pokusům? Mají totiž naprosto neuvěřitelnou paměť. A narozdíl od jiných zvířat se dají se skvěle a především dlouho trénovat. Vědci tak s nimi často pracují při svých experimentech třeba proto, že si spolehlivě pamatují cestu k potravě. 

Nepotřebují pít

Jak je možné, že myši nepotřebují mnoho pít? Hydratují se totiž skrze potravu. Ano, vodu získávají například ze zrní. To však nemění nic na tom, že jsou schopny se, na rozdíl od jiných tvorů, dopátrat vody téměř kdekoliv. 

Přední zuby hlodavců – jejich největší přednost

Naprosto unikátním charakteristickým rysem hlodavců jsou jejich přední zuby. Ty jim dorůstají po celý život a mohou ročně vyrůst až o 15 centimetrů, proto si je často obrušují. Ostré a silné takzvané dvojité řezáky udržují tito drobní savci v kondici hlavně díky tomu, že je používají nejen k jídlu, ale hlavně k prokousávání různých otvorů, dřev, ale třeba i plastů nebo betonu. Zuby tak patří u hlodavců k nejvyužívanější části těla.

Hlodavec, společenský to tvor

Tam, kde potkáte jednoho, čekejte skupinu dalších. U hlodavců platí jednoduché pravidlo, že vytvářejí takzvané kolonie. Jsou to totiž tvorové společenští. I oni raději pracují v početné skupině a stejně jako třeba včely si v kolonii dělí práci. Pouze ojediněle se jednotlivec vzdaluje od své základny.

Související články

Jak léčit psincový kašel?

Podzim je tu. A s ním přichází i chřipková sezóna. Nastydnutí a další neduhy spojené s tímto obdobím se netýkají pouze lidí, ale i jejich čtyřnohých kamarádů. Zejména rozšířený a v případě neléčení i velmi nebezpečný může být psincový kašel, který...

Pět věcí, které jste možná nevěděli o hlodavcích

Tito malí tvorečkové, které jsme si oblíbili jako plnohodnotné domácí mazlíky stejně jako psy a kočky, jsou mnohem zajímavější, než bychom o nich na první pohled možná řekli. Jakých pět zajímavostí se s tímto nejpočetnějším řádem savců pojí, o nichž...

Klec jako domácí psí bouda. Kdy ji pořídit?

Klece nebo transportní boxy poskytují psím chlupáčům bezpečí a pohodlí nejen na cestách v autě. Čím dál častěji je můžete vidět i v domácnostech, kde žije pejsek. V jakých případech je psovi klec do bytu vhodné pořídit? Co do ní nepatří a co v ní...

Srpen patří Mezinárodnímu dni zvířat bez domova

Poslední odhady uvádějí, že každý třetí pejsek na světě nemá domov. Některé odhady jdou ještě dál a mluví o celé polovině všech psů. Je to poměrně vysoké číslo, poměry se však liší podle kontinentu. Nejen proto se každý třetí víkend v srpnu slaví...

Když si fena myslí, že je březí. Co s tím?

Pseudogravidita, falešná gravidita, falešná březost či faleška. Vše označuje jedno a to samé – stav, kdy se tělo fenky připravuje na porod, ačkoli březí není. Falešná březost se objevuje po hárání a může trvat až několik měsíců. Co ji způsobuje, jak...