Jak se z vlků stali psi

Už na první pohled je jasné, že psi se od vlků v mnohém liší. Rozcházejí se v životním stylu i vzhledu. Jak to všechno ale začalo? Co může za to, že se z vlků začali stávat psi? Možná vás překvapí, že lidé nebyli tím prvním hybatelem. 

Zatímco některá plemena, jako je třeba československý vlčák, od vlka jen stěží rozeznáte, jiná, kterých je většina, se vlkovi nepodobají ani náznakem. Někdy, třeba u čivavy, dokonce těžko věřit, že mají stejné předky.

Psi také prošli dlouhými lety domestikace a šlechtění, kdy jsme si je přetvářeli k obrazu svému. Vypichovali jsme vlastnosti, které se nám hodí a potlačovali ty nevhodné. Díky tomu máme dnes  desítky různých plemen, která se často od sebe liší vzhledově i povahově. To vše by ale nebylo možné bez té prvotní změny, která vedla k domestikaci psa.

Domestikace hrála důležitou roli v rozvoji lidstva a neméně důležitá byla i ve vývoji psa. K tomu totiž nestačilo pouhé ochočování vlčích mláďat, potřeba byla změna genů. U některých původních vlků začaly určité geny mutovat, což vedlo k vývoji nervové soustavy a mozku. Jen díky těmto genovým mutacím byli psi přátelštější, nechali se ochočit a získali schopnost se lépe učit. 

Geny mohou i za odlišné stravovací návyky psů a vlků. Zatímco vlci jsou a vždy byli výluční masožravci, u psů se začalo tvořit více genů ovlivňujících tvorbu enzymů štěpících a rozkládajících škrob. Díky tomu jsou psi schopni strávit ovoce, zeleninu, ale i vařenou rýži nebo těstoviny. Stali se částečnými všežravci.

Z toho je jasné, že zmutovaným vlkům (budoucím psům) měla lidská obydlí, jejich pole a zahrady co nabídnout. Blízkost lidí začala pro šelmy znamenat snadný přístup k potravě. Když si tento fakt spojíme s tím, že díky změnám povahy byly klidnější a daly se ochočit, počátky domestikace už vidíme v jasném světle. Není tedy ani překvapením, že největší domestikace psa proběhla právě s rozvojem zemědělství.

Výrobci kvalitního psího krmiva jsou si toho naštěstí vědomi. Vědí, že psi už dávno nejsou masožravci, a proto granule obsahují kromě masa i brambory, rýži, ovoce a bylinky. Prostě vše, co pes potřebuje k vyvážené stravě. Krmení pouze masem by pro psa naopak mělo neblahé dlouhodobé účinky. 

Jste rádi, že všechny potřebné okolnosti se sešly v ten správný čas a ze psů a lidí se mohli stát nejlepší přátelé? Já tedy ano, bez mého pesana bych měla život o hodně chudší.

Související články

Jak léčit psincový kašel?

Podzim je tu. A s ním přichází i chřipková sezóna. Nastydnutí a další neduhy spojené s tímto obdobím se netýkají pouze lidí, ale i jejich čtyřnohých kamarádů. Zejména rozšířený a v případě neléčení i velmi nebezpečný může být psincový kašel, který...

Pět věcí, které jste možná nevěděli o hlodavcích

Tito malí tvorečkové, které jsme si oblíbili jako plnohodnotné domácí mazlíky stejně jako psy a kočky, jsou mnohem zajímavější, než bychom o nich na první pohled možná řekli. Jakých pět zajímavostí se s tímto nejpočetnějším řádem savců pojí, o nichž...

Klec jako domácí psí bouda. Kdy ji pořídit?

Klece nebo transportní boxy poskytují psím chlupáčům bezpečí a pohodlí nejen na cestách v autě. Čím dál častěji je můžete vidět i v domácnostech, kde žije pejsek. V jakých případech je psovi klec do bytu vhodné pořídit? Co do ní nepatří a co v ní...

Srpen patří Mezinárodnímu dni zvířat bez domova

Poslední odhady uvádějí, že každý třetí pejsek na světě nemá domov. Některé odhady jdou ještě dál a mluví o celé polovině všech psů. Je to poměrně vysoké číslo, poměry se však liší podle kontinentu. Nejen proto se každý třetí víkend v srpnu slaví...

Když si fena myslí, že je březí. Co s tím?

Pseudogravidita, falešná gravidita, falešná březost či faleška. Vše označuje jedno a to samé – stav, kdy se tělo fenky připravuje na porod, ačkoli březí není. Falešná březost se objevuje po hárání a může trvat až několik měsíců. Co ji způsobuje, jak...