Činčily jsou bezesporu krásná a roztomilá chlupatá zvířátka s velkýma ušima, dlouhým ocasem a s výraznýma očima. Víte, odkud se vlastně vzaly, co znamená jejich jméno, a že jsme je ještě před samotnou domestikací stihli téměř vyhubit?
Činčily původně pocházejí z jihoamerických And, kde ještě před necelými 200 lety byly jedněmi z nejhojnějších zvířat těchto velehor. Jejich teritorium se táhlo okolo západního pobřeží přes Peru, Bolívii, Argentinu a Čile. Zde, ve svém přirozeném prostředí, žijí v nadmořské výšce 1500 - 3000 m. n. m. ve velkých koloniích čítajících 15 -100 jedinců a obývají pukliny skal, nebo si hrabou nory. Jejich jméno (Chinchilla) je spojením slov Chin a Chile, v překladu kožešina z Čile.
Pro svou charakteristicky hustou a jemnou srst (to je dáno tím, že z jedné vlasové cibulky vyrůstá chomáček 40 až 50 chlupů) byly činčily ceněny už v dobách Inků. Pak se ale do Ameriky dostali Evropané a v 17. století začal export činčilí kůže do Evropy. Ročně se z Peru a Chile vyvezlo na 30 000 činčilích kožek. Tento lov je přivedl až na pokraj vyhubení. Následné pokusy o chov činčil v zajetí ztroskotaly na tom, že vysokohorská chladnomilná zvířata zvyklá na sucho nepřežila plavbu přes rovník, kde panovalo vlhko a horko. Začátkem 20. století byla dokonce činčila prohlášena za vyhynulou.
Americký inženýr Matthias F. Chapman ale věřil, že v odlehlých oblastech And ještě mohly nějaké činčily přežít a po dlouhých pěti letech se mu podařilo za pomoci místního indiána nalézt jednu z posledních přeživších kolonií. Chapman 12 činčil odchytil (z toho byly jen 3 samičky). Na převoz zvířat se vybavil chladicími boxy, takže krom jedné překročení rovníku přežily všechny, a v roce 1923 se na své farmě v Kalifornii dočkal prvních mláďat. Jejich krev dnes v sobě nesou prakticky všechny chované činčily, zatímco zbytky divokých se krátce poté dočkaly zasloužené ochrany - roku 1929 byl vydán první zákon na ochranu činčil a v Čile byla vybudována Národní rezervace činčil.
Dnes jsou činčily hojně chované po celém světě v soukromých velkochovech. Ve volné přírodě ale stále žije jen několik malých kolonií, a proto se lidé snaží je do jejich původních teritorií vracet. To se ovšem bohužel příliš nedaří.
Cestování samo o sobě pro některé znamená radost, ale i trochu stresu. Abych na nic nezapomněla a taky aby vše probíhalo podle plánu. Co když se ale na cestu vydám se svým malým kamarádem morčetem? Společně se podíváme, na co bychom neměli při...
O kočkách je známo, že se velmi rády vyhřívají na sluníčku. To ovšem neznamená, že jim nikdy není vedro a netýká se jich riziko přehřátí.
To, že se pro kočky a psy prodávají různé konzervy a granule, není jen marketingovým tahem. Obě šelmy mají své specifické výživové potřeby, které se v lecčems rozcházejí, a pokud jim krmivo prohodíte, velmi rychle začnou strádat.
V létě psům nehrozí jen přehřátí. Vysoké teploty mohou i popálit jejich tlapky, pokud je necháme chodit po rozpálených površích.
Vedle FIP a FIV je FeLV další smrtelné virové onemocnění koček. Často je nazýváno kočičí leukémií, protože právě ta je jedním z častých příznaků nemoci. Jak se jí vaše kočka může nakazit, jak to poznáte a jak ji léčit?
Abyssinian, neboli Habešská kočka, je krátkosrstá elegantní dáma se silnou osobností a historií sahající až do starého Egypta. Chce být právoplatným členem rodiny a jejího hustého a hedvábného kožíšku se nebudete moci nabažit.
Pokud hledáte společenské plemeno jako vyšité, už ho máte. Japonský chin totiž bere roli společníka jako své životní poslání. Tenhle minipsík je veselý, hravý a poslušný parťák pro děti i dospělé.
Chcete psovi dopřát to nejlepší, ale na trhu je tolik značek a druhů konzerv, že vám z toho jde hlava kolem? Přináším vám pár tipů, podle čeho vybírat, co by v konzervě chybět nemělo a co by se tam naopak nemělo vůbec ukázat.
Vztahy mezi kočkou a psem bývají všelijaké. Někteří jsou parťáci na život a na smrt, jiní úhlavní nepřátelé. Tady je příběh naší smečky, kterou si prošly všelijaké charaktery, ale vždy jsme se nějak sžili.
V létě ze sebe odhazujeme jeden svršek za druhým. Zvlášť pak v posledních letech, kdy i u nás teploty šplhají až do tropických hodnot. Možná si říkáte, že huňatý kožich vašeho mazlíka mu musí působit peklo a bude lepší ho ostříhat. Je tomu opravdu...
Na kočku venku čeká spoustu dobrodružství a snad i pár kočičích kamarádů, stejně tak tam ale na ni číhá spousta různých nebezpečí. Co všechno může kočku venku potkat?
Nejen psi a kočky s námi neverbálně komunikují. I králíci nám svými neverbálními projevy, jako jsou postoje, gesta a zvuky, dávají najevo, co cítí a jak jim je. To nám pomáhá porozumět, v jakém rozmaru se právě nacházejí. Pojďme se podívat na projevy...
