Nový Zéland: Kočky mimo zákon
V některých oblastech Nového Zélandu jsou již kočky zakázanými mazlíčky a za několik desítek let už tu možná nenarazíte na jedinou v celé zemi. Zajímá vás, co k tomu Novozélanďany vede?
Psí agility je disciplína, která pro pejsky i psovody znamená spoustu pohybu, ale také zábavy. Kromě toho utužuje vztah mezi majitelem a zvířetem a také se díky ní pes naučí novým dovednostem. Výhodou agility je i to, že provozovat je může úplně každý. Nezáleží tedy na původu psa nebo jeho věku, vše se dá přizpůsobit momentálnímu stavu zvířete. O tom, jak s agility začít a co je pro to důležité, jsme si povídali s chovatelkou Martou Kozákovou.
Lidé se svými mazlíčky čím dál tím více sportují. Jak populární je u nás agility?
Agility jako zábava a vlastně i sport je u nás čím dál oblíbenější. Lidé chtějí se svými psy trávit aktivně více času a tím vlastně udělat něco pro své i pejskovo zdraví. Důležité je, že se majitel se svým pejskem naučí komunikovat poněkud na „vyšší” úrovni. Na první pohled vypadá agility velmi jednoduše, ale zdání klame. Za bezchybně proběhnutým parkurem jsou nejen hodiny, dny, ale i měsíce tvrdé práce. Na cvičáky přichází spousty zájemců o agility, všichni však nevydrží. Těm, kteří zůstanou a podlehnou kouzlu agility, se mění svět. Jsou tak trošku postižení. Tréninky, ranní vstávání, cesty na závody bez ohledu na počasí jen proto, aby tu výzvu postavenou rozhodčím úspěšně zaběhli.
Kolik majitelů psů se agility věnuje profesionálně?
Agility u nás je sport čistě amatérský. Věnují se mu opravdu nadšenci, kteří obětují spoustu svého času, energie, nadšení a v neposlední řadě i financí.
Kolik je u nás agility škol, kurzů či lektorů?
Míst, kde se cvičí agility, postupně přibývá. Hodně skupin je pod kynologickými kluby, které jsou skoro v každém větším městě. Agility škol či klubů, kde se zabývají jen agility, je u nás okolo šedesáti. Pořádají se intenzivní tréninky, semináře, tábory. Tam předávají své zkušenosti ti nejlepší ostřílení trenéři. Jsou to většinou aktivní nebo bývalí závodníci, kteří dosáhli na poli agility vynikajících výsledků.
Musí mít pro agility majitelé a psi nějaké předpoklady? Záleží u psů na plemeni?
Na agility se mi líbí, že je sportem skoro pro každého, kdo má chuť se hýbat a něco se svým psím parťákem dělat. Tento sport není limitován věkem, zdravotním stavem (pro lidi s hendikepem se pořádají závody i mistrovství v paragility). U psů platí skoro to samé. Může běhat pes s PP i voříšek. Za omezení by se dalo považovat snad jen to, aby se pejsek vešel do tunelu a při své tělesné stavbě mohl skákat přes překážky.
Je potřeba, aby pejsek prošel například výcvikem na cvičáku?
Není bezpodmínečně nutné, aby pejsek absolvoval výcvik na cvičáku. Pro začátek je důležitý cvik přivolání a odložení. A nejdůležitější je vztah mezi majitelem a jeho psem. Podstatná je také ochota pejska pracovat a nechat se motivovat.
Je potřeba znalost nějakých konkrétních povelů?
Každá překážka má sice svůj název, záleží ovšem na každém, jaké povely si pro jednotlivé překážky zvolí. Například při překonání tunelu používá někdo povel „tunel“ a někdy je slyšet povel „skrrrz“.
Pro kladinu povel „kladina”, ale i „nahoru”. Záleží opravdu na každém, jaké povely si zvolí. Agility není ale jen o slovních povelech. Podle mě více záleží na způsobu vedení, pohybu a „gestech“ psovoda při pohybu na parkuru. Pejsek více vnímá pohyb psovoda, než to, co říká.
Je nějaký věkový limit pro psího sportovce?
Cvičit agility se může už se štěňátkem. Trénink se ovšem musí přizpůsobit jeho velikosti a věku. Není problém začít i se starším pejskem. Neexistuje jednotný návod pro všechny psy. Vždy se musí brát ohled na potřeby a možnosti jednotlivých zvířat. A pokud běhání pejska baví a nemá zdravotní problémy, může běhat do vysokého věku. Na závodech jsou někdy vypisovány kategorie pro veterány.
Co byste doporučila majitelům, kteří s agility chtějí teprve začít?
Těm, kteří chtějí zkusit agility, bych řekla asi toto: jděte do toho. Díky agility získáte nové přátele, spousty zážitků. Zjistíte, že se svým psem dokážete spoustu věcí, které by vás ani ve snu nenapadly. Jen zvažte, jestli jste ochotní obětovat spoustu svého času a pohodlí. A v neposlední řadě uvažte, zda pejsek, se kterým byste agility běhali, tuto aktivitu ocení.
Pokud má někdo soutěžní ambice, jak dlouho trvá se vypracovat na závodní úroveň?
Toto je velmi individuální. Některý pes to má prostě v sobě a učení mu jde velmi rychle a někteří potřebují čas na zvládnutí jednotlivých překážek delší. Při agility se používají překážky skokové, zónové, tunely a slalom. Ten je z překážek snad nejtěžší. Svá úskalí mají mají ale i zóny na áčku či kladině. Někteří pejsci třeba potřebují více času, aby pokořili houpačku. Ale v ideálním případě, pokud pejsek zvládá překonání všech překážek, může závodit od 18 měsíců.
Má agility více typů? Pro koho je jaký typ vhodný?
Agility se řídí podle dokumentu s názvem Řád agility FCI – Národní řád agility České republiky.
Pořádají se závody a zkoušky. Na závodech jsou zkouškové běhy pro jednotlivé výkonnostní třídy A1, A2, A3. A pak jsou běhy otevřené pro všechny bez rozdílu výkonnostní třídy, které jsou rozděleny na jumping (nejsou zde použity zónové překážky) a nebo agility (kde jsou všechny typy překážek). Někdo má rád klasické závody, kde jsou zkoušky, agility i jumping a někdo zase dává přednost jen zkouškám, při kterých se běží dva, tři zkouškové běhy. Mohou se pořádat i jumpingové „speciály“. Záleží na každém, co mu víc vyhovuje a co si vybere.
V některých oblastech Nového Zélandu jsou již kočky zakázanými mazlíčky a za několik desítek let už tu možná nenarazíte na jedinou v celé zemi. Zajímá vás, co k tomu Novozélanďany vede?
Vánoce se pomalu ale jistě blíží a je nejvyšší čas začít myslet na dárky i pro naše chlupaté přátele, aby pod stromečkem i oni měli svou nadílku. Jestli jste ve všem tom svátečním shonu neměli čas myslet na své kočičí společníky, přináším vám pár tipů...
Biewři jsou typickými malými teriéry s veselou a společenskou povahou, nechybí jim ale ani známá teriéří tvrdohlavost a uštěkanost. Tito světlí jorkšíři jsou skvělými parťáky do rodiny, ačkoli i přes svůj malý vzrůst potřebují notnou dávku pohybu.
Podle této krásné majestátní kočky, se dnes jmenuje zbarvení srsti a jde o jediné domestikované plemeno, které se nebojí vody, dokonce i dobře plave. Má zvláštní, poměrně komplikovaný charakter a na člověku bývá velmi závislá.
Vánoce jsou za rohem. A protože domácí mazlíčci zcela jistě patří mezi členy rodiny, dárky budou pod stromečkem čekat i na ně. Vedle pamlsků, které jistě ocení každý psí chlupáč, si pro ně ovšem můžete přichystat i něco netradičního. Přináším pár tipů.
Každý pejskař chce, aby se jeho psí chlupáč, měl jako v bavlnce. Občas se ale i my, nejvášnivější milovníci psů, dopouštíme chyb, které našim psím láskám mohou uškodit. Často se tak děje, aniž bychom si to uvědomovali. O co jde?
Dnes už není nic zvláštního či ojedinělého na oblékání našich zvířecích parťáků. Ať už jde jen o módu nebo funkčnost, psa v oblečku potkáme na každém rohu. Já dnes vybrala pár novinek z kategorie funkčního oblečení, které stojí za zmínku.
Češi jsou národem domácích mazlíčků. Skoro tři pětiny z nás mají doma nějakého mazlíka. Nejpopulárnějším mazlíkem je – světe div se – pes. Dalo by se říct, že jsme tedy vlastně národem pejskařů. A každý správný pejskař o psech rád nejen vypráví, ale...
O domácího mazlíka nemusí být ochuzen ani člověk trpící alergií. Vtip je v tom jen dobře vybrat. Výbornou volbou může být například nahatý hlodavec, pokud na kočku ani psa nemáte čas.
Musí mít fena před kastrací štěňata? Znamená suchý nebo teplý čumák nemoc? V psím světě stále někteří věří mýtům, které kolují o našich čtyřnohých parťácích. Pojďme se na ty nejčastější podívat a osvětlit si je.
Není žádným tajemstvím, že psi mají rádi návštěvu u veterináře asi tak stejně jako my u zubaře. Pro většinu psích chlupáčů představuje obrovský stres, který trvá i několik hodin. Díky svým instinktům ji totiž vycítí ještě dřív, než se do ordinace...
Když necháme přírodu pracovat a nepleteme se jí do cesty, dokáže divy. Vypuštění vlků do Yellowstonského parku a ponechání jich vlastnímu osudu nám krásně ukazuje, jak je příroda komplexní systém a jak tři desítky šelem dokáží proměnit celý ekosystém...