Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Vlastně nejde o nic šokujícího. Jistě jste si všimli, že všechna domestikovaná zvířata se od svých divokých příbuzných liší alespoň jedním z následujících znaků (psi dokonce všemi): zavěšené uši, menší zuby, kratší nebo zakroucený ocas, světlejší, flekatější, nadýchanější srst a také menší mozek. Těmito vzhledovými vlastnostmi lze popsat domestikační syndrom u zvířat (u rostlin o něm mluvíme také, ale to sem nepatří).
Adam Wilkins a jeho kolegové z Institutu pokročilých studií v jihoafrickém Stellenbochu přišli s myšlenkou, že domestikace souvisí s neurální lištou. Jinými slovy – to, jak si lidé vybírali zvířata k domestikaci, změnilo vývoj migrující populace buněk, která vzniká v embryonálním stádiu vývoje obratlovců. Nové tkáně vlastní jen obratlovcům se vytvářejí na základě buněčných typů, které neurální lišta hojně poskytuje. Ovlivňuje nejen vývoj hlavy, zubů, uší nebo pigmentových buněk, ale i některých hormonálních žláz, nervů a částí předního mozku.
To znamená, že ačkoli byla zvířata vybírána na základě povahových vlastností, jejich domestikovaný druh nakonec získal i trochu jiný vzhled. Dokazuje to například experiment, který provedl koncem 50. let 20. století Rus Dmitry Belyaev. Snažil se dokázat, že klidná povaha psů není výsledkem soužití s lidmi, mazlení a krmení, ale že je přirozeně zakódovaná už v jejich genech. Jeho cílem bylo zopakovat domestikaci psa, ale tentokrát nahradit vlka liškou. Z každé generace divokých lišek si k dalšímu chovu vybral jen ty nejméně agresivní jedince. Po 20 generacích (asi 25 letech) získal šelmy tak přítulné, že se daly chovat jako domácí mazlíčci. Během této neskutečně krátké doby se ale vytratila divokost i z jejich vzhledu. Zkrátil se jim čenich, zmenšily se zuby, uši některých změkly a svěsily se, ocas se sem tam zakroutil a srst změnila barvu na méně žádoucí (pro farmáře živící se prodejem liščích kožichů žádná dobrá zpráva).
Snad vás tedy potěší, že naši psi a kočky jsou potomci těch nejhodnějších jedinců. Jsou to zkrátka dobráci od kosti, a nejen ti s plandavýma ušima :)
Morčata jsou oblíbenými domácími mazlíčky zejména pro rodiny s dětmi. Jsou to malá zvířátka, která dokáží přinést spoustu radosti. Pokud nad koupí morčete uvažujete, jsou faktory, které byste při rozhodování neměli opomenout. O tom, na co se při...
Slyšeli jste o sportu, který se nazývá dogfrisbee? Zjednodušeně jde o to, že svému psovi házíte disk, který on následně aportuje. Dogfrisbee můžete provozovat buď rekreačně nebo na profesionální úrovni. Zde se soutěží v různých disciplínách, k nimž...
Sibiřská kočka je poměrně mladé plemeno, které bylo celosvětovou federací chovatelů koček (FIFe) uznáno až v roce 1992. Vzniklo křížením domácích koček a plemen dovezených z Blízkého východu a východní Asie a usídlilo se v Rusku a na Ukrajině, odkud...
Většina z nás žije v dlouho zažité představě, že jeden psí rok se rovná sedmi lidským. Pokud tedy doma máte dvouleté štěně, v přepočtu na lidské roky je mu už 14 let. Jestliže máte doma desetiletého psa, prakticky je to už sedmdesátiletý dědeček....
Moderní doba přeje rychlému vývoji vpřed, a tak existuje spousta možností, jak si usnadnit pohyb s domácím mazlíčkem. Mezi takové vychytávky patří například kočárky, nosítka a klokanky, jež skvěle poslouží v případě, že je váš pes zraněný, příliš...
Brabantíci jsou malí psi s velkým srdcem a obrovskou touhou po poznání. Pochází z Belgie a řadí se do skupiny pinčů. Svou milou a přátelskou povahou si získali nejedno srdce.
Mateřské mléko je především na počátku života tím nejlepším, co může mládě od matky dostat. Je plné živin potřebných pro růst a správný vývoj. Jak ale potomci rostou, je nutné mléko doplňovat další potravou, a tak se postupně krmí pevnou stravou....
Milovníci a chovatelé koček určitě dobře vědí, že jedna kočka často nestačí a že někdy je potřeba pořídit dalšího kočičího parťáka. Toto rozhodnutí ale ovlivní chod celé domácnosti a především je nutné na příchod nového člena připravit stávající...
Někdy jeden pes nestačí a je lepší chovat rovnou celou smečku. Obzvlášť, pokud se věnujete chovu tažných psů. Samozřejmě s větším počtem psů roste i množství péče a starostí, násobí se ale i radost, kterou chovatel ze smečky má. Na co musíte být...
Na jednom cvičišti se potkávají majestátní dogy, malé čivavy i strakatí dalmatini. Psích plemen existuje opravdu velké množství, Kynologický záštitný spolek FCI (Fédération Cynologique Internationale ) jich rozlišuje na 360. A liší se od sebe...
Dehydratace, laicky řečeno ztráta tekutin v organismu, je pro psy někdy poměrně zrádným nepřítelem. Pokud se podchytí včas a začne se s adekvátní terapií, pes s největší pravděpodobností nebude mít žádné následky. Jestliže se ale dehydratace neřeší,...
Způsobů, jak se naučit něčemu novému, je mnoho. Jedním z nejpříjemnějších, jak pro psa, tak pro majitele, je pozitivní motivace. Díky ní se pejsek jednoduše a příjemně naučí novým kouskům a zároveň se tak rozvíjí vzájemný sociální vztah mezi...