Jak na první pomoc pro zvířata radí chovatelka a výcvikářka Michaela Martinů

Podle chovatelky Michaely Martinů každý úraz, který se psovi stane, vyžaduje první pomoc, otázkou ovšem zůstává, zda na ni majitel stačí sám nebo jestli je potřeba vyhledat okamžitou odbornou veterinární pomoc. Psí odbornice radí: „Já osobně při jakékoliv nejistotě raději kontaktuji veterinární pracoviště, a i když zvíře zběžně ošetřím, kontrola profesionála je pro můj klid důležitá.”

Jaké jsou nejčastější případy, které vyžadují první pomoc?

Záleží na roční době. V létě jsou nejčastějšími problémy přehřátí, osiny, alergie na štípnutí bodavým hmyzem či uštknutí jedovatým hadem a spálené tlapky od asfaltu ve městě. V zimě se nejčastěji setkáváme s prochladnutím nebo zánětem žaludku a od soli poškozenými polštářky tlapek.

Jak má majitel v těchto případech postupovat? Pojďme si alespoň ty letní nyní krátce postupně rozebrat.

Při přehřátí psa je potřeba zvíře co nejdříve ochladit a zajistit mu tekutiny a přísun vzduchu. Důležité je ale nenechat psa vypít vody moc. Spíše by ji majitel měl dávkovat, zvířeti totiž hrozí torze. Je možné podat i kofein – trochu instantní kávy nechat rozpustit ve vodě. 

A čím zklidnit reakci na hmyzí bodnutí?

Při štípnutí hmyzem většinou postačí psovi podat obyčejné kalcium (vápník) v tabletě a antihistaminikum Zyrtec. Důležité je psa sledovat a nechat ho v klidu odpočívat.

Mluvila jste o hadím uštknutí. Dokáže si s takovou situací poradit laik?

Při uštknutí hadem je první pomoc složitější. Závažnost záleží na několika faktorech, které nelze úplně předvídat. Zde je veterinární ošetření nezbytné a neodkladné. 

Poslední příklad – osiny. Jak poznám, že problém způsobují právě ony?

Pokud si všimneme, že pes po vběhnutí do nebo z pole nepřestává frkat a z čenichu vytéká narůžovělý hlen, může mít v nose osinu. Je nezbytné navštívit veterinární pracoviště, kde bude osina odborně vyndána. Osina může být zapíchnutá i v meziprstí, což se většinou ukáže až po čase, už jako zhnisaná píštěl. A ani v tomto případě si sami neporadíme a je nezbytné navštívit veterináře. 

V jakých případech určitě neváhat a okamžitě vyhledat veterináře?

Domnívám se, že tato pomyslná hranice je velmi tenká, některé nemoci a následky úrazů se vyvíjejí a plně se projeví po delší době. V žádném případě bych nevyhledávala informace ve facebookových skupinách, ale oslovila bych profesionála. Lepší „zbytečná” konzultace než zanedbání s vážnými následky. 

Strašákem majitelů velkých psů je torze žaludku, ale vyskytuje se i torze sleziny a střev. V těchto případech je třeba okamžitě kontaktovat veterinární pracoviště, protože je neodkladná operace. A čím dříve se pes na operaci dostane, tím je vyšší pravděpodobnost jeho záchrany. 

Co mít u sebe, aby i laik byl schopný zvířeti poskytnout první pomoc?

Pokud jedu na delší dobu, vozím s sebou vždy „psí lékárničku”. Ta by měla určitě obsahovat: 

• Vápník – podává se při alergii. Kromě klasické formy, může být v šumivých tabletách, které je ale nutné rozpustit ve vodě.
• Psovi lze při alergiích podat i Dithiaden nebo Zyrtec či Zodac.
• Fortiflora, živočišné uhlí nebo Smectu podáváme při zažívacích problémech.
• Jodizol, popř. tekutý obvaz se stříbrem na rány by v lékárničce rovněž neměl chybět. 
• Samolepicí obvazy, náplast, prázdná injekční stříkačka (větší, bez jehly) nic nezkazí. 
• Nafukovací límec pro případ, kdy potřebujete zajistit, aby se pes nedrbal.

Jakých léků se raději při ošetření mazlíka vyvarovat?

Zejména léky typu Ibuprofen mohou ale mít pro psa fatální následky. Psovi by nikdy neměly být podávány léky určené pro humánní účely nebo ty bez lékařského předpisu, které nedoporučí veterinář. Léky je důležité mít vždy dobře zajištěné, aby se k nim chlupáč nemohl dostat.

Ještě se chci zeptat, co dělat při krvácivém zranění např. od kousnutí jiným psem?

Nejdřív je třeba zastavit krvácení. Pokud by situace vyžadovala přiložit i tlakový obvaz, zde se první pomoc neliší od první pomoci lidem. Musíme mít ovšem na paměti, že pes je šelma. A pokud se nejedná o našeho psa, doporučila bych nejdřív znemožnit psovi kousnout nás. Protože stejně jako u první pomoci lidem, je naše bezpečnost na prvním místě. Zranění způsobené kousnutím jiným psem mají tendenci se špatně hojit. Kůže bývá odtržena od podkoží, vzniká tam kapsa a rány mají tendenci hnisat. Proto je téměř vždy třeba ránu vyčistit a vyhledat bez prodlení veterinárního lékaře.  

Je něco, co byste ještě chtěla dodat?

Na závěr tohoto rozhovoru bych chtěla zdůraznit, že moje odpovědi vyplývají pouze z letitých zkušeností chovatele a výcvikáře psů a také členství v Záchranné brigádě kynologů Praha, kde pravidelně absolvuji školení první pomoci (PP) psům i lidem, nemám však medicínské ani veterinární vzdělání, a tak moje odpovědi, prosím, berte jako odpovědi poučeného laika. 

Děkujeme za rozhovor a všem psím chlupáčům i jejich páníčkům přejeme pevné zdraví!

Kredit: Ivana Tichá