Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Vlastně nejde o nic šokujícího. Jistě jste si všimli, že všechna domestikovaná zvířata se od svých divokých příbuzných liší alespoň jedním z následujících znaků (psi dokonce všemi): zavěšené uši, menší zuby, kratší nebo zakroucený ocas, světlejší, flekatější, nadýchanější srst a také menší mozek. Těmito vzhledovými vlastnostmi lze popsat domestikační syndrom u zvířat (u rostlin o něm mluvíme také, ale to sem nepatří).
Adam Wilkins a jeho kolegové z Institutu pokročilých studií v jihoafrickém Stellenbochu přišli s myšlenkou, že domestikace souvisí s neurální lištou. Jinými slovy – to, jak si lidé vybírali zvířata k domestikaci, změnilo vývoj migrující populace buněk, která vzniká v embryonálním stádiu vývoje obratlovců. Nové tkáně vlastní jen obratlovcům se vytvářejí na základě buněčných typů, které neurální lišta hojně poskytuje. Ovlivňuje nejen vývoj hlavy, zubů, uší nebo pigmentových buněk, ale i některých hormonálních žláz, nervů a částí předního mozku.
To znamená, že ačkoli byla zvířata vybírána na základě povahových vlastností, jejich domestikovaný druh nakonec získal i trochu jiný vzhled. Dokazuje to například experiment, který provedl koncem 50. let 20. století Rus Dmitry Belyaev. Snažil se dokázat, že klidná povaha psů není výsledkem soužití s lidmi, mazlení a krmení, ale že je přirozeně zakódovaná už v jejich genech. Jeho cílem bylo zopakovat domestikaci psa, ale tentokrát nahradit vlka liškou. Z každé generace divokých lišek si k dalšímu chovu vybral jen ty nejméně agresivní jedince. Po 20 generacích (asi 25 letech) získal šelmy tak přítulné, že se daly chovat jako domácí mazlíčci. Během této neskutečně krátké doby se ale vytratila divokost i z jejich vzhledu. Zkrátil se jim čenich, zmenšily se zuby, uši některých změkly a svěsily se, ocas se sem tam zakroutil a srst změnila barvu na méně žádoucí (pro farmáře živící se prodejem liščích kožichů žádná dobrá zpráva).
Snad vás tedy potěší, že naši psi a kočky jsou potomci těch nejhodnějších jedinců. Jsou to zkrátka dobráci od kosti, a nejen ti s plandavýma ušima :)
Zdroje:
http://www.iflscience.com/plants-and-animals/why-so-many-domesticated-mammals-have-floppy-ears
https://web.natur.cuni.cz/zoologie/vertebrata/staff/Cerny/projects/BP-Stundl-2011.pdf
Výcvik obrany je proces, kdy se u psa snažíme podpořit a rozvinout kořistnický pud, přičemž rozlišujeme obranu pro praxi a sportovní účely. V případě sportovní obrany je pes ovladatelný a nejedná se o bezmyšlenkovité podněcování agresivity vůči svému...
Je to zvíře, které má v sobě divokost šelmy, ale zároveň ocení i pohodový den strávený na gauči. Řeč je o americké krátkosrsté kočce, kterou je možné považovat za obdobu té evropské, jen na americkém kontinentě. Čím je toto plemeno speciální a jaké...
Vlci patří do řádu šelem a myšlenka na setkání s nimi ve volné přírodě může děsit mnoho z nás. Je proto poměrně překvapující, že vlci jsou velmi plachá a ostražitá zvířata, která se budou snažit kontaktu s člověkem vyhnout za každou cenu. Tím spíš,...
Stejně jako lidé, i naši čtyřnozí miláčci mohou vykazovat nepříznivé reakce na některá krmiva nebo jejich složky. Ať už jim podáváme granule nebo je krmíme syrovým masem, vždy existuje riziko, že našim mazlíčkům nebude zvolený způsob stravování...
O dogfrisbee, sportu, kdy pes chytá letící disk, jsme na našem blogu už psali. Jeho výhodou je, že si společně zasportuje jak pes, tak psovod. Dogfrisbee je ale skvělý sport i pro svou různorodost – patří do něj různé disciplíny, které se od sebe...
Sportovní kynologie se někdy nazývá také jako královská disciplína. Mezi psovody vyniká především svou obtížností, je v ní totiž vyžadována velká všestrannost. Ta musí být jak ze strany psa, tak i psovoda. Které její aspekty jsou nejobtížnější a v...
Stejně jako lidé i psi jsou jedinečné bytosti, které se od sebe liší povahou i tím, co se jim líbí a co ne. Značná část samozřejmě závisí na výchově, některé charakteristické rysy psa ale majitelé musí přijmout a sžít se s nimi. Někdy navíc změna v...
Kočky už pro mnoho z nás dávno nejsou ta bezprizorní venkovská zvířata, která zavítají k domu jen ve chvíli, kdy na to mají náladu. Naopak se staly běžnými obyvateli městských bytů a přizpůsobily se našemu životnímu rytmu. I tak ale není zcela možné...
Králíci jsou oblíbenými domácími mazlíčky zejména do městských bytů. Nejsou totiž tolik nároční na místo a navíc nevyžadují častý pohyb venku, například na zahradě. To ale neznamená, že péče o ně je jednoduchá a nevyžaduje čas ani úsilí. O tom, na co...
Zní to krásně: pejskovi zadáme úkol nebo povel, on jej splní a dostane za to pamlsek nebo odměnu. V ideálním případě to nezůstane pouze u jednoho okamžiku, ale stane se základem celého výcviku pejska, z něhož se pomocí pozitivní motivace stane...
Každý majitel pejska zná pocit, kdy musí odejít z domu například do práce, svého mazlíčka si z nějakého důvodu s sebou vzít nemůže a neví, co se bude dít. Zvládne to pejsek nebo bude štěkat a vyvádět? Takzvaná separační úzkost není jen záležitostí...
Strach je pro lidi přirozený a každý se bojí něčeho trochu jiného. Zatímco někoho děsí pavouci, výšky nebo stísněné prostory, někdo se bojí psů. Často se tento druh strachu objevuje u dětí, které ještě nemají svět dokonale prozkoumaný a neznají...
