Dnes se podíváme na infekční peritonitidu koček - FIP, naprosto výjimečné virové onemocnění, které má vždy fatální konec. S viry způsobujícími FIP se za život dostane do styku většina koček, i když propuknutí nemoci se dostaví jen u malé části z nich. Jak tuto nemoc poznat? A konečně, blíží se vědci ke zvratu v její léčbě?
Když jsem si před dvěma lety přinesla domů z našeho depozita malého černého kocourka Pantalaimona, byla jsem štěstím bez sebe. Další kočku jsem sice neplánovala, ale do něj jsem se zamilovala na první pohled a dlouho jsem neodolala. Byl to takový hubeňour s rysy egypťana a čertem v těle. Radost mi ale dlouho nevydržela. Do půl roku všichni jeho sourozenci zemřeli na FIP a i u něj se brzy na to objevily příznaky. Jelikož jsem do té doby o nemoci nevěděla, velmi mě to zasáhlo, a o to hůř jsem celý průběh nemoci nesla. Proto si myslím, že každý majitel kočky by měl vědět, že tu FIP je a počítat s tím, že se i u jeho kočky - nejčastěji v mladším věku - může objevit.
FIP, tedy Feline Infectious Peritonitis, je infekční zánět pobřišnice. Původcem nemoci jsou viry z čeledi Coronaviridae, tzv. koronaviry. Toto onemocnění s fatálním koncem postihuje krom koček domácích i ostatní z čeledi Felidae, jako jsou lvi, rysi nebo gepardi.
S nepatogenním koronavirem (nezpůsobující onemocnění) se za život setká převážná část koček, stávají se z nich přenašeči viru. Jen u malého procenta koček ale v těle dojde k mutaci tohoto viru a následně k propuknutí FIP. Onemocnění samo o sobě tedy přenosné není, při propuknutí nemocí se koronaviry do vnějšího prostředí už nevylučují. K přenosu nezmutovaných koronavirů dochází při vzájemném kontaktu koček. Nejběžnějším místem nákazy je toaleta. Lze se ale nakazit i prostřednictvím slin, moči nebo mateřského mléka. Druhotně lze kočku nakazit, pokud s sebou vir přinesete na textiliích nebo třeba na podrážce.
Zmutovaná forma koronaviru dokáže narozdíl od nezmutované proniknout do buněk imunitního systému. V těchto buňkách pak vir žije a množí se, napadané buňky se usazují v orgánech (například v játrech nebo ledvinách) a způsobují zánětlivá ložiska. Imunitní systém organizmu totiž začne napadené buňky považovat za cizí a tělo se automaticky brání zánětem. Jelikož se koronavir stále množí a napadá další a další buňky, zánět se dál rozšiřuje až do kritického bodu.
Tento vir je tak nebezpečný proto, že jde o naprosto výjimečné virové onemocnění, nevyzpytatelnou chorobu, jejíž původ není stále jasný. Stále není prokázáno, co je spouštěčem mutace nebo příčinou neadekvátní reakce organismu.
Nejnáchylnější k onemocnění jsou kočky s oslabeným imunitním systémem - kočky po operaci, v rekonvalescenci, koťata a senioři. V depozitu jsme vypozorovali, že velmi často se FIP dostavilo po stresové situaci - stěhování, nový člen domácnosti, očkování atd. a hlavně u koťat do dvou let.
K propuknutí FIP může dojít až po týdnech, měsících nebo i letech od prvního kontaktu s koronavirem. Až do finálního stádia nemusí být zřejmé, o jaké onemocnění se jedná. Projevem může být nechutenství, ztráta váhy, zhoršení kvality srsti, apatie, horečka, deprese nebo únava. Existují dvě formy nemoci:
Ta méně častá je suchá forma. Má nejasné a dlouhodobější příznaky a léčba antibiotiky je bezvýsledná. V krevních testech ledvin a jater se objevují odlišnosti oproti zdravému stavu. Kočka nakažená suchou formou může žít i rok po projevu prvních příznaků.
Častější je vlhká forma onemocnění. Při ní dochází k uvolňování tekutiny do dutiny břišní, případně i do hrudního koše. Ostatní příznaky jsou podobné jako při suché formě. Kočka s touto formou FIP přežije asi dva měsíce.
Neexistuje žádná prevence před přenosem koronavirů. Jediné, co pro svou kočku můžeme udělat je podporovat její imunitní systém, udržovat ji zdravou a mimo stres, dbát na hygienu chovu a pravidelnou dezinfekci. Existuje sice vakcinace proti FIP, ale nejde o zaručenou prevenci. Zabraňuje jen infekci některými typy koronavirů a to jen u koček, které ještě do kontaktu s virem nepřišly.
Nyní se ale snad konečně v boji proti tomuto onemocnění blýská na lepší časy. Vědci z univerzity v Kansasu nedávno přišli s teorií, že by se léčba neměla ubírat směrem přímé likvidace viru podáváním antivirotik, ale měla by se zaměřit na potlačení množení viru. V laboratorních podmínkách se jim už dokonce podařilo vyléčit kočky v pokročilém stádiu FIP.
Nezbývá nám tedy než věřit, že tento výzkum konečně přinese spolehlivý lék a my se zas budeme moci o něco méně strachovat o naše kočičí společníky.
Vánoce jsou časem, kdy se rodina sejde a tráví čas spolu, a to ocení jak její dvounozí, tak čtyřnozí členové. Ale bez dárků by to přece jen nebylo úplně ono, a proto přinášíme několik originálních tipů. Psí dušičku samozřejmě potěšíte něčím na zub....
Jestli už máte nakoupené dárky pod stromeček pro vaše nejbližší, je čas nachystat překvapení i pro hlodavé parťáky. Sdílíme několik tipů, čím jim rozsvítit očka radostí. Něco na zub je klasikou, která potěší bez ohledu na druh hlodavce, kterého doma...
Ne nadarmo se říká, že pes je nejlepší přítel člověka. Svému pánovi je na blízku nejen v radostných, ale i v těch těžších chvílích. A dnes už víme, že přítomnost psího chlupáče významně pomáhá v léčbě psychických problémů jako deprese nebo úzkost.
Už čtvrt století oslaví světoznámé závody psích spřežení s názvem Šediváčkův long. Etapový závod neboli ‚‚slegdog trace‘‘ se každoročně koná v Deštném v Orlických horách. Musheři ze všech koutů světa po pětadvacáté poměří síly na až 300 kilometrů...
Vánoce jsou za dveřmi a s nimi už tradičně přichází tuhá zima a sníh. Pro naše mazlíčky je to velká změna. Tu pocítí i kočky, které nežijí v domácnosti, ale tráví většinu času venku. Jak je na toto náročné období připravit?
Kolikrát vás napadlo, že by bylo fajn umět se zvířátky komunikovat napřímo? Váš pejsek nebo kočka by vám dali přesně najevo, co zrovna chtějí, co jim chybí nebo by vám mohli v určitých situacích dokonce i pomoci. Něčeho takového bychom se mohli dočkat...
Pořídit si domácího mazlíčka z množírny už není jen otázka pejsků. V dnešní době můžete takto „zaručeně‘‘ levně a rychle pořídit i kočky , nejrůznější druhy hlodavců nebo třeba i ježky. Majitelé množíren jsou navíc stále vynalézavější a sází na...
Váš nejmilovanější a nejdůležitější člen rodiny bude mít brzy konkurenta. Jak to vezme? Bude ho mít rád? Nepokusí se ho kousnout? Co když to psychicky nezvládne? Anebo vy?
Podle některých odhadů může být kolem 5–10 procent všech pejsků částečně nebo zcela hluchých. Existuje dokonce tvrzení, že hluchota může postihnout každého bíle zbarveného psího chlupáče. Ztráta sluchu se netýká pouze psích seniorů, přesto je to téma,...
Dnes už se běžně kastrují kočky nejen městské, ale i ty vesnické. Důvody jsou pochopitelné, zastaralá tradice topení koťat už se naštěstí lidem zprotivila. S čím ale po kastraci zejména u kocourů počítat, nebo spíše s čím nepočítat?
Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Proto se výzkumy posledních let často upínají k tomu, jak pes myslí a co přesně vnímá v jednotlivých okamžicích. Nakolik je jeho myšlení rozmanité, dokládá fakt, že se pejsci postupem času stali pomocníky...
Aportování je oblíbenou zábavou pro většinu psích chlupáčů. Některý pes to má v kostech. Jinému se musí nejprve ukázat, jak to funguje, aby ho to začalo bavit. Stejně jako u všech jiných povelů je i u aportování důležitá pozitivní motivace, tedy...