Ondřej Vank, psovod Horské služby Krušné hory: Pes chce hledat, má to v pudech
Pomáhají s pátráním v lavinách, sutinách i na velkých zalesněných plochách v nepřístupném terénu. Šetří cenné minuty, které mohou rozhodovat o tom, jestli zraněný přežije. Jeden chlupatý záchranář zastoupí při pátračce až 20 lidí, zejména v noci. V lavině dokáže člověka najít do několika minut, zatímco záchranářům bez pomoci psovodů by to mohlo trvat až hodiny. O tom, co vše musí psovod a jeho pes umět, jak pátrání v terénu funguje a o Česku jako evropské jedničce v pátrací kynologii si budeme povídat v několikadílném seriálu o psích záchranářích s Ondřejem Vankem, psovodem Horské služby Krušné hory.
Ondro, u Horské služby jsi už více jak deset let. Svého psího parťáka, Šuplíka, máš po svém boku druhým rokem. Je to tvůj první záchranářský pes?
Jako děcko jsem měl doma psy. Pak jsem se ale přestěhoval za prací do Plzně a poté Prahy a ve městě nebyl na psa prostor. Když jsem ale šel k horské, nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu psovodem. A Šuplíka jsem si primárně pořizoval jako parťáka, ne jako pracovního psa. Čekali jsme tehdy s ženou Klárkou dceru Adélku. Přišlo mi to jako ideální načasování si do rozrůstající rodiny pořídit psa. Neměl jsem ale nějaké ambice, říkal jsem si, že s ním hledání zkusíme a uvidíme.
Pes Šuplík, psovoda Ondřeje Vanka, se stal prvním atestovaným chlupáčem v Krušných horách.
A bylo to dobře. O rok a půl později se Šuplík stal prvním psím záchranářem v Krušných horách. Kdy tě poprvé napadla ta myšlenka na lavinového chlupáče?
Bylo to vlastně úplnou náhodou a stalo se to ještě před tím, než jsem si Šuplíka jako malou chlupatou kouli domů přivezl. Byl jsem tehdy na jednom ze zimních doškolení, kde s námi byli i kluci psovodi a trénovali právě na laviny. Přihlásil jsem se jako dobrovolník na kopání díry, kam se schovává figurant. Být psovod je vlastně celý o lopatování, jsem zjistil později (pozn. redakce: smích). Ten den jsem poprvé viděl, jak to funguje. Jaký je to zázrak, když ten pes s neuvěřitelnou jistotou a přesností během pár minut místo, kde byl důkladně zahrabaný figurant, našel a označil. Nadchlo mě i to, že výcvik je formou hry, že to není nějaká drezura. Tehdy jsem se rozhodl, že bych to chtěl zkusit. A ten pes, kterého jsem s obrovským obdivem sledoval, byla právě Šuplíkovo máma Lucky.
Lucky a Šuplík jsou krátkosrsté pracovní borderky, když se ale řekne lavinový pes, člověku spíše vytane na mysli obrázek bernardýna se soudkem na krku...
Řekl bych, že je to hodně generační věc. Dřív jste viděli jako služební psy hlavně ovčácká plemena. Dneska už máme v kynologické brigádě i borderky nebo třeba různé křížence. Vlčák je pracovitý pes, musíte ho ale pořád úkolovat. Já rád sportuju a cestuju a to je s borderkou snadnější než s ovčákem. Navíc je to, stejně jako např. maliňáci, ten typ takovýho toho “vystřelenýho” psa, v tom dobrém slova smyslu. Má hodně velkou motivaci při hledání, která vydrží dlouhou dobu.
Je těžké vycvičit psa na hledání, ať už v lavinách nebo prostoru?
Pes chce hledat, má to v pudech. My ho jen potřebujeme naučit značit. Ze začátku jsem s Šuplíkem cvičil až šest hodin denně a to přibližně jeden rok. Psovod musí psa pozorovat, jak se chová, když je na volno, s ostatníma psama i mezi lidmi. A vychytávat nešvary a ladit podle toho výcvik. Každý pes je trochu jiný, psovod se musí na psa napojit, každý výcvik je proto individuální. Někteří psi nemají rádi příliš blízký kontakt s cizími lidmi, jiní jsou zase trochu víc přátelští. Psovod musí svého psa velmi dobře znát, aby věděl, jak bude při záchranné akci fungovat.
Kdy se s výcvikem začíná? A jak dlouho v průměru trvá?
Hledání se začíná se se psem trénovat přibližně v jednom roce. Předtím ho můžete učit základní poslušnosti, kterou každý záchranářský pes musí zvládat. Důležité je říct, že k veškerému výcviku používáme jen pozitivní motivaci a hru. Výcvik probíhá ale celou dobu, co je pes tzv. ve službě, tedy než jde do psího důchodu.
Ondro, moc díky za dnešní rozhovor a možnost nahlédnout pod pokličku života psovoda a jeho psa. Budu se těšit na další povídání příští měsíc!
Na konec ještě připojujeme video o lavinovém asistenčním kurzu.
Důvodů, proč si pořizujeme psy s placatými čumáky, je bezpočet. Pro jejich specifický vzhled, úžasnou povahu, oddanou lásku k majiteli… A možná právě i ta potřeba neustálé pozornosti nám dělá dobře. Tzv. placatky jsou zkrátka ztělesněná roztomilost....
Potkani, myši a křečci stejně jako jiní hlodavci jsou poměrně malá domácí zvířátka, a tak nás mnohdy ani nenapadne řešit u nich možnou nadváhu. Pokud ale máme svého mazlíka rádi a chceme, aby dobře prospíval a byl s námi co nejdéle, je třeba i u nich...
Když se řekne mini pes, většině z nás hned vyvstane na mysli právě čivava. A ještě aby ne, vždyť jde o nejmenší psí plemeno na světě. Oblibě se těší v zahraničí i u nás a bývá častou volbou pro lidi toužící po psovi, kteří zároveň nemají velké časové...
Ragdoll, kočka svým chováním připomínající spíše psa, patřila v roce 2017 do top trojky v oblíbenosti chovatelů koček. Celosvětově jí patří pomyslné druhé místo, hned po mainské mývalí kočce. Ragdoll je velký mazlík, který nezkazí žádnou legraci a...
Kočky byly vždy považovány za mystická zvířata opředená mnoha záhadami. Mezi jednu z nich se může počítat i otázka, proč tato chlupatá stvoření tak ráda sedí v kruhu.
Jaro nám sice klepe na dveře, ale pokud milujete hory jako já, tak tam je sněhu ještě stále dost. A tak není na škodu si zopakovat, co všechno se dá v tomto období dělat se psem, aby se držel i v zimě pěkně ve formě.
Možná se v první řadě ptáte, proč by kočka vůbec měla potřebovat umět chodit na vodítku? Neznámená to, že s kočkou hned máte vyrážet na tůry. I malá procházka po okolí může být pro domácí kočku velkým dobrodružstvím. Bez vodítka se ale obzvláště ve...
Hlídat přebytečná kila už se dávno netýká jen nás dvounožců. Veterináři čím dál častěji řeší nadváhu u domácích mazlíčků. Nejčastěji se to sice týká psů a koček, obezita však může snadno potrápit i drobné hlodavce. Jak nadváze a obezitě u chlupáčů...
To, že není žádný problém odjet na cestu po celém kontinentu (nebo dokonce po celém světě) spolu se svým mazlíčkem, vědí majitelé tří kočičích cestovatelů – bengálské kočky Suki, odvážné kočky Wilow či nebojácného kocoura Simona. Hlavními hrdiny na...
Ty porce se zdají tak malé, nemám dát víc? A mají se ty granule namáčet, nebo ne? A kolikrát denně krmit? A mám něčím dokrmovat? Kdy přejít na krmivo pro dospělé psy? To je jen zlomek otázek, která se vám mohou honit hlavou, máte-li doma čerstvě...
Víte, jak se správně chovat se svými psími chlupáči v národních parcích a chráněných krajinných oblastech? Rozčilují vás poházené odpadky v městských parcích? A přemýšlíte, jak být více eco-friendly psí páníček? I vy můžete přispět k ochraně přírody, a...