Mondioring aneb psí kruhový trénink

Mondioring si od psa i psovoda žádá značnou dávku zkušeností, dovedností i fyzické zdatnosti. „Psi v tomto sportu musí být vyrovnaní, sebejistí, s výbornou ovladatelností a použitelní v běžném životě, jelikož kouzlo v mondioringu spočívá v jeho rozmanitosti. Každý závod je něčím nový. V tomto sportu nikdy nemůžete psa připravit na všechny situace, které mohou na závodě nastat. Jen jej musíte správně naučit princip cviku, který má provést za jakékoliv situace,“  krásně shrnuje zásady disciplíny Jiří Toman, který se svým psem Eclipse Olbramovický kvítek slaví nemalé úspěchy i v mezinárodních soutěžích.

Při mondioringu musí pes zvládnout v jednom zátahu bez přerušení tři za sebou jdoucí disciplíny: poslušnost, skoky a obranu. Náročnost je nastavena do tří kategorií podle vycvičenosti psů. Soutěž podléhá mezinárodnímu zkušebnímu řádu uznanému FCI. Systém hodnocení je nastaven tak, aby prokázal absolutní poslušnost a ovladatelnost psa, jeho schopnost se dokonale soustředit a harmonicky spolupracovat s psovodem. 

„Závod začíná tím, že pro každou kategorii se na place objeví tzv. „white dog“ (nástřelák), který ukáže všem závodníkům, jak bude závod v dané kategorii vypadat. Rozhodčí si při tomto psovi poupraví jednotlivé cviky a tvrdost figurantů při obranách dle potřeby. Pak už se jede ,naostro‘ . Vždy před vstupem na závodní plac odevzdá psovod ringovému komisaři obojek a vodítko. Pes nesmí mít nic na sobě! Poté se přistupuje k hlášení a socializačním testům – např. kontrola chrupu, načtení čipu apod –, ten je vždy v režii rozhodčích. A pak už probíhá závod, tak jak bylo předvedeno na ,nástřelákovi‘ v jednotlivých kategoriích,” popisuje průběh závodu Toman.

Celý závod trvá podle obtížnosti od 10 do 45 minut a může zahrnovat až 17 cviků, jejich pořadí se může měnit (pořadí disciplín ale vždy zůstává). Pes musí například aportovat předmět, který vidí prvně v životě, je z neznámého materiálu a se špatně uchopitelným tvarem. Přesto musí úkol splnit na jeden povel a v přesně stanoveném čase. Po ploše mohou být navíc rozházeny kousky masa nebo jiné rušivé předměty, které mají psa rozptýlit. Při obraně je zas na pesana vyvíjen ohromný psychický tlak. 

„Ideální je, když má pes vyvážený vzruch a útlum, je psychicky odolný a inteligentní. I když jsou tréninky rozmanité, na spoustu situací nemůžete psa předem připravit a musí být schopen na ně zareagovat a vyřešit situace sám,” shrnuje ideální povahu psa pro mondioring Jiří Toman a pokračuje: „Tento sport je přesně ,ušitý‘ pro belgické ovčáky a ještě bych to z velké části zúžil na varietu malinois. Jsou samozřejmě k vidění i jiná plemena, ale ty závodí spíše v nižších kategoriích. Když se budeme bavit o nejvyšší kategorii Mondioring 3, jednoznačně převládají maliňáci,” dodává s poznámkou, že samozřejmě existují i výjimky: „Když jsem byl figurovat závody v Belgii, byli tam k vidění i plemena jako německý ovčák, briard, švýcarský ovčák nebo dobrman. V ČR soutěží i cane corso.” 

Každý závod má jiný scénář a kulisy, liší se povrch ringu i předměty na něm umístěné, různý je i počet osob pohybujících se po place. Právě proto nemůže být stereotypní ani trénink. I při něm je třeba stále měnit situace, za jakých musí pes úkoly řešit. Čím variabilnější trénink je, tím připravenějším se pes stane. 

Všechna práce při závodu ale není jen na pesanovi. Podle Tomana může psovod spoustu věcí ovlivnit, ať už pozitivním, či negativním směrem. „Když jsem s mondioringem začínal a jezdil na první závody, připravil jsem se o spoustu zbytečných bodů svými chybami. Ale tím si asi musí projít každý, protože až na závodě se kolikrát projeví nějaká situace, kde psovod zareaguje špatně a následně může udělat chybu i pes.”  Při závodech je podle něj potřeba především „umět si zachovat chladnou hlavu”, soustředit se a hlavně věřit svému psovi a jít si závod společně užít.

Teď už je asi jasné, že výcvik psa pro tento sport je velmi náročný a nehodí se pro každého (psa ani člověka). Vyžaduje velké množství času, stejně jako spoustu trpělivosti a pracovitosti od obou členů týmu. „Jednotlivé tréninky se dají různě rozvrhnout, záleží jestli se trénuje v sezoně nebo mimo ní. Jednotlivé cviky z poslušnosti a popřípadě skoky se dají trénovat každý den, ale je důležité mezi ně zapojovat i velké a hodně kvalitní tréninky se špičkovými figuranty,” uvádí cvičitel. Není proto divu, že Mondioring klub ČR u nás nepatří mezi nejpočetnější kynologické spolky. Získat v závodu potřebný počet bodů pro složení zkoušky v kategorii je totiž více než složité. 

Trénování mondioringu ovšem přináší nemalé benefity i pro běžný život. Krom vyrovnanosti a ovladatelnosti se pes naučí zvládat neznámé, nečekané či vyhrocené situace i mimo ring a naučí se na ně přiměřeně reagovat. Kromě perfektně ovladatelného obranáře tak získáte i spolehlivého, bezproblémového společníka, kterého jen tak něco nerozhodí. 

FOTO KREDIT: Lenka Rytychová, Martina Burianová