5 typů psů, kteří se nejhůř fotí

Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že v tom není sám). Samozřejmě vám i poradí, jak na ty problematičtější vyzrát:

Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že v tom není sám). Samozřejmě vám i poradí, jak na ty problematičtější vyzrát:

Znám psy, kteří jako by se pro focení narodili. Sami se vám postaví na dobré místo, nasadí úsměv a možná ani nemrkají, dokud necvakne spoušť. K dokonalosti už jim chybí snad jen, aby si po vyfocení zkontrolovali výslednou fotku a případně si upravili pár chlupů podivně jim trčících na zádech. Naštěstí mezi ně patří i ten můj (proto ho tak často vídáte třeba na Facebooku Britu). Znám ale i jejich pravý opak…

1) Psi, kteří se fotit prostě nechtějí

Neustále se podivně tváří, vrčí nebo si jednoduše odejdou, kdykoli se jim zachce. Takové případy můžete zaujmout hračkou nebo pamlskem. Vůbec nejlepší, a to nejen pro focení, se mi ale zdá naučit je pořádně povel zůstaň. Jenže co když se i přesto tváři jako blbečci? Obraťte jejich výraz ve výhodu! I po letech vás jistě rozesměje album s názvem Tisíc a jeden výraz mého psa, nebo naopak Jeden a ten samý výraz mého psa na tisíci míst :)

2) Štěňátka

Všichni milují fotky štěnátek! Jsou roztomilá, mrňavá a často vypadají spíš jako plyšák než skutečný pes, který z nich jednou vyroste. Ale to focení… Jednou jsem fotil trochu odrostlejší štěně. Bylo po dešti a štěně se za svůj krátký život očividně naučilo jen jedinou věc: Když si před něj někdo lehl, začalo utíkat co možná největší rychlostí tak daleko, jak to jen šlo, a nakonec se schovalo. Výsledkem mého snažení byla spousta fotek utíkajícího ocásku. Měj trpělivost, říkal jsem si, jednou se určitě unaví… Ale ono ne a ne. V takových situacích vám nezbývá než čekat nebo někoho požádat o asistenci. Opět pomůže zaujmout štěně třeba psí dobrotou. Vy se pak jen nenápadně připlížíte „na dostřel“ a rychle cvaknete. A když se ani to nepodaří, dejte páníčkovi do jedné ruky jeho štěně, do druhé plyšovou hračku a foťte je společně. Můžete si pak třeba zahrát hru najdi 10 rozdílů.

3) Psi tak zarostlí, že vypadají, jako by ani neměli oči

Všichni dobře znáte psí pohled, ty psí oči, které na fotce zaujmou nejčastěji. Jak si ale při focení poradit se psem tak chlupatým, že snad ani nemůže vidět, kam běží? Snadným řešením jsou samozřejmě různé sponky či gumičky. A když chcete, aby měl pes trošku divočejší vzhled, musíte se spokojit s náhodou a trpělivostí. Buďte rychlí a ve střehu. Dříve nebo později se oklepe nebo natočí hlavu a vy budete u toho! Nebojte, ten moment jednou určitě přijde ;)

4) Psi, kteří nejsou v nejlepší kondici

Vždycky je snazší pořídit krásný snímek psa ve skvělé kondici. Když je načesaný a vyzařuje z něj energie, jde to skoro samo. Jenomže hezkou fotku si zaslouží i ti starší, pohublí, vykrmení nebo třeba nemocní. Se psími staříky ještě není takový problém. Když se rádi vyvalují na kanapi, proč je nevyfotit přímo tam? Vždyť jsou tak nejspokojenější. Nebo si můžete pohrát s perspektivou, s úhlem pohledu, se světlem… Například záběr z podhledu opticky protáhne nohy a obézní pes bude rázem vypadat hubenější. Pohled shora zase schová nejednu bílou bradu nebo předkus. Na každém psovi je něco krásného, pokuste se jeho kouzlo najít a zvýraznit.

5) Celí černí a celí bílí

Spousta lidí vám řekne, že nejsložitější je fotit čistě černého nebo bílého psa. Snahy o vyfocení takto zbarvených psů nezřídka končí jednobarevným flekem ozdobeným pouze dvěma očima. I s tím se ale dá pracovat. Chce to mít jen trochu cviku a znát pár technických pravidel – což my už zvládáme, že? ;) A co si budeme povídat, schopnost upravovat fotky v počítači také není na škodu. Neexistuje žádná univerzální rada. Zkrátka si nastavte fotoaparát tak, abyste měli dostatek, ale ne přebytek světla, a snažte se vybrat vhodné pozadí, aby s ním pes nesplýval, ale zároveň nebylo moc kontrastní (třeba pes ve stínu a za ním louka ozářená sluncem).

A nakonec moje oblíbená rada na závěr – chce to zkoušet a zkoušet a zkoušet :) Takže foťte a klidně se mě na cokoli ptejte na facebookových stránkách Britu.

 

Související články

Pamlsky a hračky pro hlodavé zuby

Jestli už máte nakoupené dárky pod stromeček pro vaše nejbližší, je čas nachystat překvapení i pro hlodavé parťáky. Sdílíme několik tipů, čím jim rozsvítit očka radostí. Něco na zub je klasikou, která potěší bez ohledu na druh hlodavce, kterého doma...

3 tipy, jak připravit venkovní kočku na zimu

Vánoce jsou za dveřmi a s nimi už tradičně přichází tuhá zima a sníh. Pro naše mazlíčky je to velká změna. Tu pocítí i kočky, které nežijí v domácnosti, ale tráví většinu času venku. Jak je na toto náročné období připravit?

Čekáme dítě, co na to pes?

Váš nejmilovanější a nejdůležitější člen rodiny bude mít brzy konkurenta. Jak to vezme? Bude ho mít rád? Nepokusí se ho kousnout? Co když to psychicky nezvládne? Anebo vy? 

Jak myslí váš pes

Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Proto se výzkumy posledních let často upínají k tomu, jak pes myslí a co přesně vnímá v jednotlivých okamžicích. Nakolik je jeho myšlení rozmanité, dokládá fakt, že se pejsci postupem času stali pomocníky...

Aportování snadno a rychle. Jak na to?

Aportování je oblíbenou zábavou pro většinu psích chlupáčů. Některý pes to má v kostech. Jinému se musí nejprve ukázat, jak to funguje, aby ho to začalo bavit. Stejně jako u všech jiných povelů je i u aportování důležitá pozitivní motivace, tedy...

Světová výstava psů 2021 v Brně

Česká republika měla letos tu čest chopit se hostitelské role a poskytnout prostory pro konání Světové výstavy psů určené vystavovatelům, chovatelům a milovníkům psích plemen. Návštěvníci se shodli, že akce byla úspěšná. Pro konání bylo vybráno...