Činčily jsou bezesporu krásná a roztomilá chlupatá zvířátka s velkýma ušima, dlouhým ocasem a s výraznýma očima. Víte, odkud se vlastně vzaly, co znamená jejich jméno, a že jsme je ještě před samotnou domestikací stihli téměř vyhubit?
Činčily původně pocházejí z jihoamerických And, kde ještě před necelými 200 lety byly jedněmi z nejhojnějších zvířat těchto velehor. Jejich teritorium se táhlo okolo západního pobřeží přes Peru, Bolívii, Argentinu a Čile. Zde, ve svém přirozeném prostředí, žijí v nadmořské výšce 1500 - 3000 m. n. m. ve velkých koloniích čítajících 15 -100 jedinců a obývají pukliny skal, nebo si hrabou nory. Jejich jméno (Chinchilla) je spojením slov Chin a Chile, v překladu kožešina z Čile.
Pro svou charakteristicky hustou a jemnou srst (to je dáno tím, že z jedné vlasové cibulky vyrůstá chomáček 40 až 50 chlupů) byly činčily ceněny už v dobách Inků. Pak se ale do Ameriky dostali Evropané a v 17. století začal export činčilí kůže do Evropy. Ročně se z Peru a Chile vyvezlo na 30 000 činčilích kožek. Tento lov je přivedl až na pokraj vyhubení. Následné pokusy o chov činčil v zajetí ztroskotaly na tom, že vysokohorská chladnomilná zvířata zvyklá na sucho nepřežila plavbu přes rovník, kde panovalo vlhko a horko. Začátkem 20. století byla dokonce činčila prohlášena za vyhynulou.
Americký inženýr Matthias F. Chapman ale věřil, že v odlehlých oblastech And ještě mohly nějaké činčily přežít a po dlouhých pěti letech se mu podařilo za pomoci místního indiána nalézt jednu z posledních přeživších kolonií. Chapman 12 činčil odchytil (z toho byly jen 3 samičky). Na převoz zvířat se vybavil chladicími boxy, takže krom jedné překročení rovníku přežily všechny, a v roce 1923 se na své farmě v Kalifornii dočkal prvních mláďat. Jejich krev dnes v sobě nesou prakticky všechny chované činčily, zatímco zbytky divokých se krátce poté dočkaly zasloužené ochrany - roku 1929 byl vydán první zákon na ochranu činčil a v Čile byla vybudována Národní rezervace činčil.
Dnes jsou činčily hojně chované po celém světě v soukromých velkochovech. Ve volné přírodě ale stále žije jen několik malých kolonií, a proto se lidé snaží je do jejich původních teritorií vracet. To se ovšem bohužel příliš nedaří.
Březost je pro fenu po všech stránkách náročným obdobím. Její tělo najednou živí více plodů, a to se musí odrazit i na jejím příjmu energie a živin. Jak zajistit, aby budoucí matka ze stravy přijala vše potřebné pro sebe i její štěňata ve vývinu,...
Možná někoho z vás tenhle psí sport láká, ale máte mnoho otázek na to, abyste se odhodlali s ním začít. Bude to mého parťáka bavit? Mám k tomu dostatečné pohybové vlohy? Kdy začít, není moc brzy nebo příliš pozdě? Možná vám k rozhodnutí pomůže tento...
Zdravá tlamička je důležitou součástí komplexní vitality kočky a neměli bychom péči o ni zanedbávat. Existuje totiž mnoho onemocnění dutiny ústní, kterými mohou chlupáči trpět. Co můžete udělat, abyste udrželi chrup vaší kočky čistý?
Korat je velmi vzácné plemeno, které se ani v Thajsku, své zemi původu, nevyskytuje příliš často. Díky své krásné jemné srsti se stříbřitými odlesky je nezaměnitelný, stejně jako díky svému zvláštnímu charakteru. Toto plemeno určitě stojí za...
.jpeg/30x20/FIT)
.jpeg/600x400/FIT)
Napadlo vás někdy, že složení střevního mikrobiomu vašeho psího parťáka bude krom trávení ovlivňovat i jeho náladu, metabolismus nebo imunitu? Víte, jak bakterie ve střevech pracují a jak tam udržet ty správné?
Nechat na sebe dobrovolně pouštět rozzuřeně vypadající psy, kteří mají jediný úkol – zadržet a zpacifikovat vás, jistě není pro každého. Je to ale ve skutečnosti vážně tak hrozivé, jak to může vypadat zvenku pro oko laika? Na vše okolo toho, co být...
Hadi a štíři prý vylézají na svatého Jiří. Ten už svátek dávno oslavil, a není tedy divu, že při procházce v přírodě nebo i na zahradě můžeme potkat ještěrku nebo hada. Ti se stoupající teplotou již opustili své podzemní úkryty určené k přezimování....
O boxerovi můžeme s klidem říct, že je všestranným psem. Zvládne skvěle hrát roli rodinného psa, hlídače nebo záchranáře. Ani ve sportech si nepovede špatně. Potvrdit to může i jejich dlouholetá chovatelka Ing. Michaela Martinů.
Kočičí obezita je vážný zdravotní problém. Skvělým způsobem, jak proti ní bojovat, je kromě kvalitní vyvážené stravy i cvičení. Přesvědčit ale kočku k pohybu nemusí být tak jednoduché, jako je tomu u psa.
Vlci se od psů v mnohém liší. Kromě více či méně odlišného vzhledu ani neprošli dlouhými lety domestikace a šlechtění. Co Jiřího přivedlo právě k vlkům, jak se liší od psů a jak se s nimi žije, nám v rozhovoru prozradí tento dlouholetý chovatel a...
Sezóna klíšťat už je v plném proudu, a pokud jste tak ještě neudělali, je nejvyšší čas pořídit mazlíkovi vhodnou ochranu. Jaké možnosti máme, v čem se jednotlivé druhy liší a v čem vidím jejich výhody a nevýhody?
Mondioring, ač pro oko laika může vypadat jednoduše, je bezesporu jednou z nejtěžších kynologických disciplín vůbec. Pes při něm musí být schopen soustředěné práce po dobu až 45 minut, být naprosto perfektně ovladatelný a vše zvládat v pro něj cizím...
