Činčily jsou bezesporu krásná a roztomilá chlupatá zvířátka s velkýma ušima, dlouhým ocasem a s výraznýma očima. Víte, odkud se vlastně vzaly, co znamená jejich jméno, a že jsme je ještě před samotnou domestikací stihli téměř vyhubit?
Činčily původně pocházejí z jihoamerických And, kde ještě před necelými 200 lety byly jedněmi z nejhojnějších zvířat těchto velehor. Jejich teritorium se táhlo okolo západního pobřeží přes Peru, Bolívii, Argentinu a Čile. Zde, ve svém přirozeném prostředí, žijí v nadmořské výšce 1500 - 3000 m. n. m. ve velkých koloniích čítajících 15 -100 jedinců a obývají pukliny skal, nebo si hrabou nory. Jejich jméno (Chinchilla) je spojením slov Chin a Chile, v překladu kožešina z Čile.
Pro svou charakteristicky hustou a jemnou srst (to je dáno tím, že z jedné vlasové cibulky vyrůstá chomáček 40 až 50 chlupů) byly činčily ceněny už v dobách Inků. Pak se ale do Ameriky dostali Evropané a v 17. století začal export činčilí kůže do Evropy. Ročně se z Peru a Chile vyvezlo na 30 000 činčilích kožek. Tento lov je přivedl až na pokraj vyhubení. Následné pokusy o chov činčil v zajetí ztroskotaly na tom, že vysokohorská chladnomilná zvířata zvyklá na sucho nepřežila plavbu přes rovník, kde panovalo vlhko a horko. Začátkem 20. století byla dokonce činčila prohlášena za vyhynulou.
Americký inženýr Matthias F. Chapman ale věřil, že v odlehlých oblastech And ještě mohly nějaké činčily přežít a po dlouhých pěti letech se mu podařilo za pomoci místního indiána nalézt jednu z posledních přeživších kolonií. Chapman 12 činčil odchytil (z toho byly jen 3 samičky). Na převoz zvířat se vybavil chladicími boxy, takže krom jedné překročení rovníku přežily všechny, a v roce 1923 se na své farmě v Kalifornii dočkal prvních mláďat. Jejich krev dnes v sobě nesou prakticky všechny chované činčily, zatímco zbytky divokých se krátce poté dočkaly zasloužené ochrany - roku 1929 byl vydán první zákon na ochranu činčil a v Čile byla vybudována Národní rezervace činčil.
Dnes jsou činčily hojně chované po celém světě v soukromých velkochovech. Ve volné přírodě ale stále žije jen několik malých kolonií, a proto se lidé snaží je do jejich původních teritorií vracet. To se ovšem bohužel příliš nedaří.
Sport dogfrisbee, tedy aktivitu, při níž pes chytá letící disk, jsme si tu představili již několikrát. Soustředili jsme se především na různé disciplíny, v nichž mohou majitelé se svými chlupáči soutěžit na libovolné úrovni. Další takovou disciplínou...
Kočky milují pobyt na čerstvém vzduchu. Alespoň většina z nich. Ne všechny však mají možnost užít si volnost v přírodě. Zejména ty, které žijí ve městech, stráví velké množství času v bytě bez možnosti se pořádně proběhnout. Právě jejich majitelé...
To, že si každý pes velmi rád hraje, je známá věc. Ne všichni majitelé čtyřnohých chlupáčů ale využívají možnosti interaktivních hraček. Ty totiž kromě zábavy a vybití energie nabízí i možnost rozvoje. Pozitivně působí na mentální schopnosti a...
Naši mazlíčci jsou často členové rodiny, proto je samozřejmé, že jim chceme dopřát stejné výsady a pohodlí jako komukoliv jinému. Ač jsme si to ze začátku nedokázali představit, naši čtyřnozí chlupáči jsou s námi všude. Na gauči, v koupelně a...
Pro své mazlíčky chceme většinou jen to nejlepší. Proto často hledáme způsoby a cesty, jak zlepšit kvalitu jejich života a dbáme na to, abychom maximálně podpořili jejich zdraví. Krmíme je tím nejlepším, co je na trhu, zařazujeme pravidelné procházky...
V další části série, ve které přibližujeme sport dogfrisbee, tedy aktivitu, při níž se psovi hází disk, který on následně aportuje, přiblížíme disciplínu Dogdartbee. Ta pochází z Nizozemí a její hlavní podstatou je, že se disk hází na terč namalovaný...
Stejně jako psi, i kočky mohou mít léčebné účinky na pacienty. Takovému způsobu léčby se říká felinoterapie a vhodná je jak pro chronicky nemocné pacienty, kteří potřebují pomoci například se zvládáním nemoci, tak pro ty, kteří trpí dlouhodobým...
Králíci jsou oblíbenými domácími mazlíčky zejména pro děti. Jedná se o roztomilé tvory, kteří se rádi mazlí. Je ale dobré vědět, že není králík jako králík. Pořídit si totiž můžete i obří plemena, která ovšem vyžadují mírně odlišnou péči než...
Plemen psů, která se řadí do kolonky takzvaných obřích, je několik. Spoustu z nich známe a třeba i často vídáme. Čím se takoví psi liší od těch středních či menších? A co vše vyžadují v rámci výživy, výchovy a jak jim ideálně uzpůsobit domov? Na toto...
Mít doma štěně je velká radost, ale také starost. Zejména pokud nemáte žádné předchozí zkušenosti se psem nebo jiným zvířetem v domácnosti. Proto je před jeho pořízením nutné vzít v potaz hned několik věcí, dobře je promyslet a na příchod nového...
Závody psích spřežení jsou fascinující záležitostí. Pro psy a mushery jde však o náročné výkony, na které se musí řádně připravit, a to nejen fyzicky, ale i psychicky. Závod totiž není jen o výkonu, ale především o výdrži a odolnosti. Jak takový...
Thajské kočky pochází ze Siamu, dnešního Thajska, a do Evropy se dostaly v 80. letech 19. století, tehdy ještě pod názvem Královská kočka ze Siamu. Celý proces uznání plemene i jeho chov je však složitou záležitostí. Zhruba ve 30. letech 20. století...
