Jak se využívá canisterapie při krizové intervenci

O tom, že přítomnost zvířat – konkrétně psů – má příznivé účinky na naši psychiku, jsme tu psali již několikrát. Canisterapie, tedy terapeutický proces, během nějž pes interaguje v různém rozsahu s pacientem nebo někým, kdo potřebuje ulevit od psychické i fyzické bolesti, je velmi účinný. Canisterapie se dá využívat i během krizové intervence. Na toto poměrně specifické téma jsme se ptali sociálnín terapeutky, zooterapeutky a trenérky zvířat v sociálních službách Andrey Tvrdé.

Canisterapie má široké terapeutické uplatnění. Jak často se využívá při krizové intervenci?

Pokud si ujasníme, co je to krizová intervence (KI) a k čemu ji využíváme, zjistíme, že pro užití canisterapie v KI máme velmi mnoho příležitostí. Zkráceně, jde o intervenci s osobou, která se nachází v psychické či už v psychosomatické nepohodě až tísni (používá se také termín zatížení) a cílí na akutní tíživou situaci – teď a tady. Tedy neřešíme psycho-nekomfort z dvacet let starých křivd. Taková osoba se může nacházet kdekoliv – třeba v pobytovém sociálním zařízení jako domov seniorů, v nemocnici, v domácnostech, ale i ve školách. 

O jakém diskomfortu či situaci se bavíme?

Jde o náhlé, smutné události v životě, jakými jsou např. úmrtí spolubydlícího v domově seniorů, úmrtí spolupacienta na pokoji v nemocnici, vyrovnání se s velmi nepříznivou zdravotní zprávou o sobě (špatné výsledky z rozborů krve, jiných vzorků, s fatálními následky), špatné zprávy o našich blízkých, osobní traumatizující události v životě (rozvod, existenční potíže), které může prožívat právě i lékař, pečovatelka či pedagožka. Netýká se to tedy jen pacientů či těch, kteří se v pobytových zařízeních nachází, ale i pracovníků, kteří se o pacienty a ty, kteří péči vyžadují, starají. 

Tedy, pokud je canisterapeut vycvičen i v KI, naskýtá se u velmi mnoho příležitostí k zapojení zvířete do této formy pomoci

Jak konkrétně taková krizová intervence za pomoci psího terapeuta probíhá?

Probíhá obdobně jako KI bez psa, KI má jasná a daná pravidla (metodiku). Je to samostatný obor a je nutné v něm projít výcvikem. Skloubení canisterapie s KI nám skýtá další možnosti uvnitř standardního postupu. A právě u této formy intervence je velmi významné, že při přítomnosti psa dojde k urychlení vzniku terapeutického vztahu mezi canisterapeutem a klientem. KI je odlišná zejména citlivostí tématu a emoční náloží i intimností osobních informací tváří v tvář, proto důvěra mezi klientem a terapeutem je naprosto stěžejní. Znalý intervent také ví, že je to prostor velmi citlivý i na neprofesionální zásah a z pomoci se může stát i ublížení. Intervent tedy zvíře běžně k intervenci nabídne, ale zůstává dále v procesu standardních úkonů KI. Zvíře pak může být jak tím, co ulehčuje pojmenování těžkých témat, tak i prostředkem k přemostění do další fáze v intervenci a také k ukončení intervence. 

Jedná se o jednorázovou intervenci, nebo docházíte za klientem v akutním stavu opakovaně?

Toto posoudí canisterapeut a je to řízeno tím, jak danou krizovou situaci klient vnímá. Hloubka prožívání nepohody je totiž čistě subjektivní. Někomu shoří celý dům a on se psychicky s daným traumatem vypořádá poměrně snadno a rychle, jinému se zatopí garáž u domu na patnáct centimetrů a prožívá tuto událost velmi silně a poměrně dlouho. Nikdo nemá patent na délku truchlení a špatné psychiky, a proto nikomu nenáleží soudit druhé, jak dlouho se s traumatem perou. Někdy jde o jednorázovou akci, jindy přicházíme i čtyřikrát, než se pomyslná spirála kolem jádra traumatu té osoby rozvine a my se můžeme začít spolu podívat na to, jak půjde život dál.

Může se na vás obrátit kdokoliv, nebo spolupracujete s krizovými centry?

Může se na nás obrátit kdokoli v rozsahu našeho kraje (Liberecký kraj, pozn. redakce). 

O jaké akutní stavy se například může jednat? A jak lidé v těchto stavech na psa reagují?

Jak jsem již popsala, může jít o úmrtí blízkého, špatný zdravotní stav blízkého nebo přímo klienta. Náhle se zhoršil, přihodil se mu náhlý úraz či přišla zpráva o nehodě blízkého. Nebo přišla velká negativní životní změna jako odhalení nevěry, rozvod, užití drog u potomka, ztráta zaměstnání, krach vlastní firmy, člověk se stal obětí násilí nebo jiné trestné činnosti apod.

Lidé obvykle reagují tak, že po rychlejším navázání důvěry začnou svůj příběh vyprávět a o zejména mnohdy právě s očním kontaktem na psa, je to zřejmě pro ně jednodušší... Při pláči pak často volí objetí se zvířetem, nebo alespoň jeho hlazení.

Jak při těchto akutních stavech postupuje pes?

Většina psů, které jsem viděla při této práci, se chová klidně, staticky. Navenek tedy hraje jen pasivní roli.

Jak rozšířená je taková intervence u nás a ve světě?

Více než osmnáct let probíhá například v Krajské nemocnici Liberec stabilně, dále v zařízeních kde se vyskytují zooterapeuti z naší organizace ELVA HELP. V Česku oficiálně zahájila svou službu rokem 2009, kde jsme tuto metodiku představili zástupcům záchranného systému jako formu naší pomoci například v evakuačních centrech, kde jsou lidé, kteří právě prožili trauma z povodní, požáru domu, úniku plynu, apod. V ELVA HELP své pracovníky vzděláváme v zooterapii, ale požadujeme i akreditované vzdělání v krizové intervenci.

V zahraničí se canisterapie v KI nejvíce zviditelnila po „pádu dvojčat“  11.9.2001, kde tamní organizace AACR (Animal assisted crisis response), docházela si vyslechnout, popovídat a uklidnit účastníky hledání přeživších a odklízení ostatků obětí, ale i rodinných příslušníků hledaných v troskách. V Polsku ve Varšavě byla asi v letech 2008-2012 skupina vycvičených canisterapeutů k dispozici na obrovském hlavním letišti, pro psychický komfort cestujících ve chvílích odkladů odletů a tedy po působení silné frustrace a strachu.

Je poptávka po těchto psích terapeutech pro krizové intervence?

Tam, kde zažili tuto službu a jsou znalí důležitosti služby KI, tam je velmi žádána – zejména v nemocničním prostředí.

Pozorujete například zvýšení poptávky po psích terapeutech za poslední rok, tedy kvůli pandemii?

Ano, nepochybně došlo k nárůstu projevů psychické lability u jinak stabilních osob a také k rozvoji forem psychických atak a sebepoškozování i u mládeže a dětí. Nepochybně lze tento propad přiřknout dění okolo covidové pandemie.

 

Foto z archivu Andreay Tvrdé, J. Růžička

Související články

Klec jako domácí psí bouda. Kdy ji pořídit?

Klece nebo transportní boxy poskytují psím chlupáčům bezpečí a pohodlí nejen na cestách v autě. Čím dál častěji je můžete vidět i v domácnostech, kde žije pejsek. V jakých případech je psovi klec do bytu vhodné pořídit? Co do ní nepatří a co v ní...

Srpen patří Mezinárodnímu dni zvířat bez domova

Poslední odhady uvádějí, že každý třetí pejsek na světě nemá domov. Některé odhady jdou ještě dál a mluví o celé polovině všech psů. Je to poměrně vysoké číslo, poměry se však liší podle kontinentu. Nejen proto se každý třetí víkend v srpnu slaví...

Když si fena myslí, že je březí. Co s tím?

Pseudogravidita, falešná gravidita, falešná březost či faleška. Vše označuje jedno a to samé – stav, kdy se tělo fenky připravuje na porod, ačkoli březí není. Falešná březost se objevuje po hárání a může trvat až několik měsíců. Co ji způsobuje, jak...

Jak pečovat o mokrou srst, radí Klára Miketová

Léto je obdobím radostí. Teplé počasí vybízí k výletům a vodním radovánkám. Ty však pro naše psy nemusí být tak skvělé, jak se na první pohled může zdát. Mokrá srst totiž kolikrát může nadělat víc škody než užitku. Jak se o ni starat a jak předejít...

Když kočky škrábou

Kočky škrábou, to je známá věc. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, proč tomu tak je? Případně pokud doma máte kočičího kamaráda, možná vás napadlo, že by bylo dobré jej škrábání odnaučit. Zejména pokud vám někdy něco svými drápky zničil. My jsme se...

Ideální psí léto

Někdo jej miluje, někdo jej těžce snáší. Řeč je o létu a teplém počasí. To se může stát velmi nepříjemným i pro naše domácí čtyřnohé chlupáče. Zatímco kočky parná horka většinou snáší bez větších problémů, psi to mají naopak. Jaký program tedy...