Jak byly činčily téměř vyhubeny

Činčily jsou bezesporu krásná a roztomilá chlupatá zvířátka s velkýma ušima, dlouhým ocasem a s výraznýma očima. Víte, odkud se vlastně vzaly, co znamená jejich jméno, a že jsme je ještě před samotnou domestikací stihli téměř vyhubit?

Činčily původně pocházejí z jihoamerických And, kde ještě před necelými 200 lety byly jedněmi z nejhojnějších zvířat těchto velehor. Jejich teritorium se táhlo okolo západního pobřeží přes Peru, Bolívii, Argentinu a Čile. Zde, ve svém přirozeném prostředí, žijí v nadmořské výšce 1500 - 3000 m. n. m. ve velkých koloniích čítajících 15 -100 jedinců a obývají pukliny skal, nebo si hrabou nory. Jejich jméno (Chinchilla) je spojením slov Chin a Chile, v překladu kožešina z Čile.

Pro svou charakteristicky hustou a jemnou srst (to je dáno tím, že z jedné vlasové cibulky vyrůstá chomáček 40 až 50 chlupů) byly činčily ceněny už v dobách Inků. Pak se ale do Ameriky dostali Evropané a v 17. století začal export činčilí kůže do Evropy. Ročně se z Peru a Chile vyvezlo na 30 000 činčilích kožek. Tento lov je přivedl až na pokraj vyhubení. Následné pokusy o chov činčil v zajetí ztroskotaly na tom, že vysokohorská chladnomilná zvířata zvyklá na sucho nepřežila plavbu přes rovník, kde panovalo vlhko a horko. Začátkem 20. století byla dokonce činčila prohlášena za vyhynulou.

Americký inženýr Matthias F. Chapman ale věřil, že v odlehlých oblastech And ještě mohly nějaké činčily přežít a po dlouhých pěti letech se mu podařilo za pomoci místního indiána nalézt jednu z posledních přeživších kolonií. Chapman 12 činčil odchytil (z toho byly jen 3 samičky). Na převoz zvířat se vybavil chladicími boxy, takže krom jedné překročení rovníku přežily všechny, a v roce 1923 se na své farmě v Kalifornii dočkal prvních mláďat. Jejich krev dnes v sobě nesou prakticky všechny chované činčily, zatímco zbytky divokých se krátce poté dočkaly zasloužené ochrany - roku 1929 byl vydán první zákon na ochranu činčil a v Čile byla vybudována Národní rezervace činčil.

Dnes jsou činčily hojně chované po celém světě v soukromých velkochovech. Ve volné přírodě ale stále žije jen několik malých kolonií, a proto se lidé snaží je do jejich původních teritorií vracet. To se ovšem bohužel příliš nedaří.

Související články

Klec jako domácí psí bouda. Kdy ji pořídit?

Klece nebo transportní boxy poskytují psím chlupáčům bezpečí a pohodlí nejen na cestách v autě. Čím dál častěji je můžete vidět i v domácnostech, kde žije pejsek. V jakých případech je psovi klec do bytu vhodné pořídit? Co do ní nepatří a co v ní...

Srpen patří Mezinárodnímu dni zvířat bez domova

Poslední odhady uvádějí, že každý třetí pejsek na světě nemá domov. Některé odhady jdou ještě dál a mluví o celé polovině všech psů. Je to poměrně vysoké číslo, poměry se však liší podle kontinentu. Nejen proto se každý třetí víkend v srpnu slaví...

Když si fena myslí, že je březí. Co s tím?

Pseudogravidita, falešná gravidita, falešná březost či faleška. Vše označuje jedno a to samé – stav, kdy se tělo fenky připravuje na porod, ačkoli březí není. Falešná březost se objevuje po hárání a může trvat až několik měsíců. Co ji způsobuje, jak...

Jak pečovat o mokrou srst, radí Klára Miketová

Léto je obdobím radostí. Teplé počasí vybízí k výletům a vodním radovánkám. Ty však pro naše psy nemusí být tak skvělé, jak se na první pohled může zdát. Mokrá srst totiž kolikrát může nadělat víc škody než užitku. Jak se o ni starat a jak předejít...

Když kočky škrábou

Kočky škrábou, to je známá věc. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, proč tomu tak je? Případně pokud doma máte kočičího kamaráda, možná vás napadlo, že by bylo dobré jej škrábání odnaučit. Zejména pokud vám někdy něco svými drápky zničil. My jsme se...

Ideální psí léto

Někdo jej miluje, někdo jej těžce snáší. Řeč je o létu a teplém počasí. To se může stát velmi nepříjemným i pro naše domácí čtyřnohé chlupáče. Zatímco kočky parná horka většinou snáší bez větších problémů, psi to mají naopak. Jaký program tedy...

Péče o mazlíčky: Kdy (ne)stříhat psí srst

Letní období vybízí ke zkrácení sestřihu. A to nejen našeho, ale i našich mazlíčků. Ne vždy však kratší srst znamená menší teplo na těle. Někdy to paradoxně může být i obráceně. Jak a kdy stříhat naše čtyřnohé kamarády a komu tento zodpovědný úkol...