In this cycle, we will get to know interesting dog personalities. Dogs play an important role in our life, so let us take a look what they have already achieved during our life together. We should find Hachiko in the dictionary next to the phrase “devoted as a dog”. Thanks to this, he is forever inscribed in the heart of (not only) Japan.
Generally, we see the dog as a loyal companion and defender. But Hachiko epitomized this idea in a literal manner, and that’s why the whole world knows him today.
The breed called Akita Inu, which Hachiko belonged to, is one of the oldest – they have been companions of people for 7,000 years at the minimum – and in Japan, they are a very honoured breed. In the past, it was their task to accompany the nomads and to hunt bears and deer. In Japan, this breed became a symbol of luck and loyalty. At the beginning of the twentieth century, it has even been declared a cultural wealth and national treasure.
Hachiko has become famous precisely owing to his loyalty towards his master, even years after his death. The tale about him has spread not only from his hometown of Odate in the Akita prefecture, but also from Japan into the whole world.
Contrary to Laika, which we have introduced last month, Hachiko lived up to the beautiful (even if not much more joyful) 12 years of age (1923-1935). As a puppy, he was adopted by Hidesaburó Ueno, a professor of the Faculty of Agriculture at the Tokio University. Every day, when his master went to the university, Hachiko went along with him to the Shibuya railway station and would wait for him there every evening.
However, one year later, the professor suddenly died at the workplace. The dog got was taken into care of the next of kin, but he kept running away and returning to his master’s house. In the end, there was no other option, and the care for Hachiko was taken over by the professor’s gardener, who had known the dog since he was a puppy. Hachiko’s loyalty to his master, however, didn’t fade away even after all those years, and all the time up to his death nine years later, he would return to the railway station every day, hoping, that his master would finally come back.
Interest of the whole Japan in Hachiko was awakened by one of the articles by the former student of professor Uen, which focused exactly on the extraordinary loyalty of this dog. And this way, Hachiko became a model example of loyalty in 1932, his tale moved everyone and the interest in the Akita Inu breed increased.
In his memory, Hachiko’s bronze statue is standing on this railway station until today and it is still waiting, when his master will be coming home. Even two films have been made about his life, one Japanese film called Hachiko and then a British-American remake Hachiko: A Dog’s Story. Hachiko’s remains are deposited in the National Museum of Science in Tokyo and the legend about this immortal bond and about how even the commonest ritual may become the greatest and purest confession of love has been handed down in Japan until today.
Orientálky se vzhledem i charakterem velmi podobají siamkám. Tyto elegantní kočky se hodí pro extroverty, co hledají společníka na 100%. O jejich přítomnosti totiž vždy víte a případný nedostatek pozornosti vám jistě dají najevo.
Patří rýže jako obilovina do psího jídelníčku? Jde jen o pouhé plnidlo, nebo cenný zdroj živin?
Studie prokázala, že psi s námi sdílí určitý jazykový talent, který byl do té doby přisuzován jen nám lidem. Jejich rozeznávací schopnost lidské řeči je mnohem obsáhlejší, než jsme si doposud mysleli.
Na internetu najdete tvrzení, že kukuřice je jen levnou výplní krmiv nebo že do psí misky nepatří vůbec. V některých kvalitních krmivech ji ale najdete. Jak to s ní tedy ve skutečnosti je?
Silvestr je pro většinu psů i koček více či méně stresujícím svátkem. Všude plno hluku a záblesků, které je děsí. Jak jim přežití téhle noci alespoň trochu ulehčit?
Psí sportovci potřebují zvláštní péči ať už jde o výživu, podporu regenerace, nebo pohybový režim. Jaká základní fakta byste měli znát a řídit se jimi, pokud doma psa sportovce máte?
Vánoce jsou časem lásky, rodiny a v neposlední řadě i štědrosti a dobrých skutků. Ne každý je ale může prožít v teple domova, platí to i o našich čtyřnohých společnících. Jak jim v tomto čase můžeme pomoci a třeba si i sami zpestřit čas?
Psy bereme jako členy rodiny a je pochopitelné, že je nechceme vynechat ani z tradice štědrovečerní večeře. Dělit se s nimi o naše jídlo bychom ale neměli, co jim tedy připravit?
Zdobení stromečku a balení dárků je mnohdy za přítomnosti kočky horší jak s dětmi. Všude samé kočičí pokušení - blikátka, rolničky, jmelí, stuhy a balící papír. Jak na to, abyste Vánoce přežili všichni bez újmy?
Ekologie je jedním z hlavních témat dnešní doby a spousta pejskařů řeší, jak ji aplikovat i na své parťáky. V péči o psa ještě sice tolik možností nemáme, ovšem starat se o něj šetrněji k planetě i tak jde.
Sníh nabízí psům spoustu zábavy. Skákání do závějí, chytání sněhových vloček, válení psích “andělíčků”, ochutnávání sněhu... aby se zábava nezměnila ve starost, je potřeba užívat si s mírou a na určité věci si dávat pozor.
Egyptian mau je prý přímým potomkem posvátných koček ze starého Egypta. Tyto kočky jsou nápadné hlavně svou zvláštní tečkovanou kresbou. Jsou to poměrně nároční společníci sršící energií.
