V tomto cyklu se seznámíme se slavnými psími osobnostmi. Psi v našem životě hrají přeci důležitou roli, tak se pojďme podívat, co vše už za dobu našeho soužití dokázali. Bobbie ušel neuvěřitelných 4000 kilometrů, aby se vrátil ke své rodině.
Bobbie byl kříženec kolie a australského ovčáka. Bydlel se svou rodinou ve městě Silverton v Oregonu. V roce 1923, když mu byly dva roky, vyrazila rodina i s ním na výlet do Indiany. Tam se jim ale ztratil. Ačkoli jej rodina usilovně hledala, domů se vrátila plná zármutku bez něj. S myšlenkou, že svého psa už nikdy neuvidí.
Po šesti měsících se ale stalo nemožné - Bobbie se objevil na prahu jejich domu. Špinavý a vyhublý, s tlapkami ochozenými, ale živý. Jevil všechny známky toho, že celou cestu - tedy 4 105 km v zimě přes pláně, pouště i hory - ušel bez cizí pomoci. To je v průměru asi 23 km každý den.
Po svém návratu do Silvertonu Bobbieho sláva rostla raketovou rychlostí. Jeho příběh se stal námětem k řadě novinových článků (včetně Ripleyho Věřte nevěřte), knih i filmů. Dokonce si sám sebe roku 1924 zahrál v němém filmu The Call of the West. Dostával spousty dopisů od lidí z celého světa a dostal i několik ocenění jako drahokamy posázený obojek, stuhy nebo klíče od měst.
Bobbie zemřel roku 1927 a byl s poctami pohřben na zvířecím hřbitově Oregon Humane Society's pet cemetery v Portlandu. Na jeho hrob dokonce položil věnec Rin Tin Tin, psí filmová hvězda.
Dodnes se Bobbieho ukázka věrnosti slaví při každoročním dětském průvodu domácích mazlíčků v Portlandu. Slouží jako připomínka toho, že domácí mazlíčci mají v životech lidí své zvláštní místo. Tato akce byla zahájena několik let po Bobbieho smrti a první průvod vedl jeho syn Pal. V Silvertonu také můžete najít 21 metrů dlouhou malbu zdobící zdi podniků, která znázorňuje Bobbieho příběh.
Koncem roku 2012 vzniklo občanské hnutí obyvatel města Silvertonu, jež prosazují mínění, že Bobbieho pohřeb dostatečně neuctil jeho příběh a propojení s rodným městem. Toto sdružení tedy začalo usilovat o navrácení jeho ostatků do Silvertonu k pohřbu a memorializaci.
Je neskutečné, co všechno jsou někteří psi schopní pro svou rodinu - smečku - podstoupit. Nezbývá, než si přát, aby jejich oddanost byla stejnou měrou opětována.
Na sociálních sítích není dne, kdy bych si nevšimla sdílení nějakého ztraceného pejska. Někdy jde o zanedbání jeho bezpečnosti, jindy o špatnou náhodu. Proto by měl být mikročip samozřejmostí. Ten ale samotný k nalezení ztracence nestačí.
V některých oblastech Nového Zélandu jsou již kočky zakázanými mazlíčky a za několik desítek let už tu možná nenarazíte na jedinou v celé zemi. Zajímá vás, co k tomu Novozélanďany vede?
Vánoce se pomalu ale jistě blíží a je nejvyšší čas začít myslet na dárky i pro naše chlupaté přátele, aby pod stromečkem i oni měli svou nadílku. Jestli jste ve všem tom svátečním shonu neměli čas myslet na své kočičí společníky, přináším vám pár tipů...
Biewři jsou typickými malými teriéry s veselou a společenskou povahou, nechybí jim ale ani známá teriéří tvrdohlavost a uštěkanost. Tito světlí jorkšíři jsou skvělými parťáky do rodiny, ačkoli i přes svůj malý vzrůst potřebují notnou dávku pohybu.
Podle této krásné majestátní kočky, se dnes jmenuje zbarvení srsti a jde o jediné domestikované plemeno, které se nebojí vody, dokonce i dobře plave. Má zvláštní, poměrně komplikovaný charakter a na člověku bývá velmi závislá.
Vánoce jsou za rohem. A protože domácí mazlíčci zcela jistě patří mezi členy rodiny, dárky budou pod stromečkem čekat i na ně. Vedle pamlsků, které jistě ocení každý psí chlupáč, si pro ně ovšem můžete přichystat i něco netradičního. Přináším pár tipů.
Každý pejskař chce, aby se jeho psí chlupáč, měl jako v bavlnce. Občas se ale i my, nejvášnivější milovníci psů, dopouštíme chyb, které našim psím láskám mohou uškodit. Často se tak děje, aniž bychom si to uvědomovali. O co jde?
Dnes už není nic zvláštního či ojedinělého na oblékání našich zvířecích parťáků. Ať už jde jen o módu nebo funkčnost, psa v oblečku potkáme na každém rohu. Já dnes vybrala pár novinek z kategorie funkčního oblečení, které stojí za zmínku.
Češi jsou národem domácích mazlíčků. Skoro tři pětiny z nás mají doma nějakého mazlíka. Nejpopulárnějším mazlíkem je – světe div se – pes. Dalo by se říct, že jsme tedy vlastně národem pejskařů. A každý správný pejskař o psech rád nejen vypráví, ale...
O domácího mazlíka nemusí být ochuzen ani člověk trpící alergií. Vtip je v tom jen dobře vybrat. Výbornou volbou může být například nahatý hlodavec, pokud na kočku ani psa nemáte čas.
Musí mít fena před kastrací štěňata? Znamená suchý nebo teplý čumák nemoc? V psím světě stále někteří věří mýtům, které kolují o našich čtyřnohých parťácích. Pojďme se na ty nejčastější podívat a osvětlit si je.
Není žádným tajemstvím, že psi mají rádi návštěvu u veterináře asi tak stejně jako my u zubaře. Pro většinu psích chlupáčů představuje obrovský stres, který trvá i několik hodin. Díky svým instinktům ji totiž vycítí ještě dřív, než se do ordinace...
