Vlčí a rysí hlídky: monitoring ohrožených živočišných druhů

Věděli jste, že takové hlídky existují? Můžete se do nich zapojit i vy. Zmínku o tom, že nějaké takové hlídky existují, jsem poprvé zaslechla letos na dovolené při přechodu Šumavy. A musela jsem si samozřejmě zjistit víc!

Smyslem vlčích a rysích hlídek je monitoring ohrožených druhů. Dnes nejde jen o vlky, rysy a medvědy, od roku 2003 se sledují i další chráněné druhy, jako je tetřev hlušec, jeřábek lesní, vydra říční, nebo třeba i kočka divoká. Název vlčí nebo rysí hlídka se tedy dnes používá hlavně z tradice a k odlišení územního působení. Rysí hlídky působí na Šumavě a v Jeseníkách, protože vlci se zde prakticky nevyskytují a do vlčí hlídky se můžete zapojit v Beskydech nebo Bílých Karpatách, tam je monitoring zaměřen na vlky, rysy i medvědy.

A o co tedy vůbec jde? Jedná se o speciálně proškolené dobrovolníky od 15 let věku, kteří monitorují výskyt šelem a svým neustálým pohybem v oblastech jejich výskytu odrazují potenciální pytláky. Hlavní funkcí monitoringu je zjišťování pobytových znaků šelem. Dobrovolníci tedy v terénu vyhledávají jejich stopy, trus a srst. Tyto znaky pobytu slouží správě CHKO a Akademii věd ČR k dalším výzkumům.

Mimo fotografické dokumentace, dráhy stop a sběru trusu či srsti dobrovolníci také zaznamenávají zachovalé a cenné lesní porosty jako možné oblasti výskytu velkých šelem a vzácných lesních živočichů. Dokumentují újedí - to jsou masité návnady kladené myslivci v blízkosti posedů, veterinární zákon tyto návnady výslovně zakazuje. Zjišťují také pokusy o nelegální lov, nebo mezi obyvateli a návštěvníky CHKO vyvracejí nepravdivé mýty o nebezpečnosti velkých šelem pro člověka. Dále spolupracují s místní správou CHKO. Aktivita hlídek je zesílena na podzim a v zimě, kdy jsou šelmy nejčastěji zabíjeny.

S myšlenkou založení dobrovolnických hlídek přišel před mnoha lety ostravský zoolog a ochranář Ludvík Kunc. Když se v 90. letech 20. století v Beskydech objevili vlci, strhla se proti nim vlna odporu a byli nelístostně stříleni. Arogance pytlačících myslivců rostla, ale jejich činy byly prakticky neprůkazné. S příchodem prvních rysů do Beskyd se  Ludvík Kunc rozhodl využívat stejnou taktiku - jestliže je téměř nemožné s jistotou prokázat pytláctví, pak pro příště nebude mít jistotu ani pytlák, že byl jediným svědkem svého činu: „Když jsem s tím začal, žilo u nás jen pár rysů. A protože jsou Beskydy přeci jen rozsáhlé území, vybral jsem si oblast Smrku a Kněhyně, kde se mi to zdálo rysům nejbližší. Měl jsem dost času, takže jsem tudy procházel dvakrát třikrát týdně. Tlapal jsem všude. Polesný, co tam tehdy byl, mi říkal, že mi hlavu ustřelí, byl vzteky bez sebe, a to jenom proto, že jsem tam byl pořád. A o to mi šlo, aby nikdo z těch lidí neměl jistotu, že jsou v lese sami.“ Dnes vlčí a rysí hlídky koordinuje hnutí DUHA ve spolupráci se správami CHKO.

Pokud byste se do hlídek chtěli zapojit, stačí si vybrat, do jakých hor chcete, dané hlídce napsat a domluvit se na termínu. Na podzim se pak můžete zúčastnit úvodního semináře, kde se dozvíte vše potřebné o organizaci a průběhu hlídek, o problematice ochrany velkých šelem a rozpoznávání jejich pobytových znaků. Na podzim, v zimě a předjaří už pak můžete vyrazit na společnou akci hlídky, kdy se na základně v horách (menší chatu) sjede asi 15 lidí, rozdělí se na menší skupinky a dohodnou si trasy na další den. Brzy ráno se vyráží na celodenní mapovací pochůzku do terénu, kdy hlídkaři hledají především stopy, trus, strženou kořist šelem či nelegální masité návnady a večer nebo v noci po návratu svá pozorování a nálezy popíšou v záznamu z pochůzky.

Společné akce bývají různě dlouhé, od víkendových po celotýdenní a i náročnost pochůzek se přizpůsobí možnostem každého a v každé skupině bývá zkušený hlídkař. Dostanete i potřebné vybavení pro monitoring. Nemusíte se tedy bát, že by to bylo nad vaše síly. Mě tedy hlídky dost zaujaly, takže je možné, že se spolu na nějaké potkáme :).

Související články

Jak zařídit letní výběh pro hlodavce

V létě se život většiny z nás přesouvá na zahradu, ať už u domu, nebo chalupy. Tuto možnost chceme samozřejmě dopřát i našim přátelům hlodavcům a pouhé vynesení klece ven není ono. Jak tedy na pohodlný a bezpečný výběh?

Jaké nástrahy přináší psům léto

Všichni jsme se na léto jistě těšili. Celé dny můžeme trávit venku, vyrážet na dlouhé hodiny do přírody nebo se koupat v jezeře. Jak si ale léto užít na pIné pecky a neřešit návštěvy u veterináře?

Psí nároky na výživu

Nároky jednotlivých psů na výživu se liší. Podle životního stádia, tělesné kondice, životního stylu a velikosti. Aspektů je spousta a při výběru krmiva je potřeba je všechny zohlednit.

Kočičí rýma

Kočku může rýma potrápit o dost hůř než nás. U nich totiž jde o poměrně vážné a hlavně velice nakažlivé virové onemocnění. Kočičí rýmou se totiž označuje souhrn onemocnění, mezi jejichž příznaky patří právě rýma.

Vlčí mláďata na Třeboňsku

Vlci bývají ještě dnes hojně diskutovaným tématem a část obyvatel se stále na jejich přítomnost v našich lesích dívá negativně. Důvodem je fakt, že si na jejich výskyt během několika desítek let, kdy tu nežili, odvykli. Přitom mají tyto šelmy...

Psí lupy: Proč se dělají a jak na ně

Suchá kůže dokáže potrápit i naše zvířecí parťáky. Než ji začneme léčit, je potřeba přijít na příčinu, což nemusí být úplně jednoduchý úkol. Jak se lupy u psů projevují, jaké mají příčiny a jak se jich šetrně zbavit?

Piják lužní: Psí nepřítel

Nepřítel je možná slabé slovo, vhodnější by zřejmě bylo říct rovnou zabiják. Tento vzácný druh klíštěte se pomalu šíří Českem a psy dokáže nakazit nemocí připomínající malárii.

S morčetem na cestách

Cestování samo o sobě pro některé znamená radost, ale i trochu stresu. Abych na nic nezapomněla a taky aby vše probíhalo podle plánu. Co když se ale na cestu vydám se svým malým kamarádem morčetem? Společně se podíváme, na co bychom neměli při...