Nový Zéland: Kočky mimo zákon
V některých oblastech Nového Zélandu jsou již kočky zakázanými mazlíčky a za několik desítek let už tu možná nenarazíte na jedinou v celé zemi. Zajímá vás, co k tomu Novozélanďany vede?
V tomto cyklu se společně podíváme, jak se daří kočkám a psům ve světě. Kde je lidé hýčkají a předcházejí si je, kde naopak mazlíci strádají a jejich situace je kritická. Dnes vám představím ostrovy, kde žije víc koček než lidí.
V Japonsku najdete hned několik kočičích ostrovů, asi tak tucet. Říká se jim tak proto, že kočičí populace zde vysoce přesáhla tu lidskou. Jedním z takových ostrovů je Aoshima. Zde žije přibližně 8x více koček než lidí. Jde o malinkatý ostrůvek dlouhý jen asi kilometr a půl.
Lidé na ostrov začali vozit kočky před 380 lety, aby se zbavili myší, které trápily rybářské lodě. V roce 1945 zde ještě žilo na 900 lidí. Dnes tu ale najdete jen 16 lidí, převážně důchodců, kterým se po druhé světové válce nepodařilo najít práci. Koček tu ale žije přes 140 a místní říkají, že je to tu pro ně ráj.
Kočky krmí hlavně turisté, kterých tu není zrovna málo. No řekněte, kdo z vás by nechtěl vidět ostrov plný koček :). Chlupáči tu okupují hlavně opuštěné domy nebo se předvádí v rybářské vesničce. A nejsou nijak vybíravé. Přežívají hlavně na rýžových kuličkách, energetických tyčinkách nebo bramborách. Žijí tu ale beze strachu z přirozených predátorů. Avšak nedávno byli obyvatelé ostrova nuceni požádat o pomoc. V zimě zde turistický ruch kvůli rozbouřenému moři utichl a tak kočky začaly hladovět. Po výzvě začalo krmení proudit z celého Japonska a kočky prý nikdy nebyly šťastnější.
Na ostrově nenajdete žádné auto ani obchod, restauraci nebo jen stánek s občerstvením. Dvakrát denně sem jezdí trajekt s limitem 34 návštěvníků denně a kočičí milovníci si nestěžují.. Kočičí populace se tu začala nekontrolovaně rozmnožovat asi před 10 lety, kdy počet zde žijících lidí klesl a nebyl nikdo, kdo by počet koček redukoval. Dnes je tu asi jen 10 kastrovaných koček.
Galerii Thomase Petera si můžete prohlédnout zde.
Druhým kočičím ostrovem je Tashijorima. I zde se populace po druhé světové válce snížila z 1000 asi na 100 obyvatel. Většina z nich se živí rybolovem nebo v turistickém průmyslu. Zde už naproti Aoshimě najdete několik značených turistických tras i nějaké to bistro.
I když v roce 2011 postihlo ostrov tsunami a přineslo s sebou mnoho škod, kočičí populace tuto katastrofu přežila téměř netknutě. Sem byly kočky naváženy také kvůli myším, které v tomto případě neterorizovaly rybářské lodě, ale bource morušového, housenku chovanou pro hedvábí. Časem začalo lidí na ostrově ubývat, zatímco nekastrovaná populace koček se rozrůstala. Dnes 6x převyšuje tu lidskou.
Tady lidé věří, že krmení koček přinese bohatství a štěstí. Podle této tradice zde postavili i kočičí svatyni, známou jako Neko-Jinja. Nachází se zhruba ve středu ostrova, mezi dvěma vesnicemi. Kočky chodívaly žebrat do hostinců za rybáři, kteří se tu zdržovali přes noc. Ti si časem pro kočky vyvinuli slabost a začali jim přisuzovat věštecké schopnosti. Podle jejich chování určovali, jaké bude počasí nebo hojnost ryb.
Taky byste se chtěli, stejně jako já, na některý z kočičích ostrovů podívat?
V některých oblastech Nového Zélandu jsou již kočky zakázanými mazlíčky a za několik desítek let už tu možná nenarazíte na jedinou v celé zemi. Zajímá vás, co k tomu Novozélanďany vede?
Vánoce se pomalu ale jistě blíží a je nejvyšší čas začít myslet na dárky i pro naše chlupaté přátele, aby pod stromečkem i oni měli svou nadílku. Jestli jste ve všem tom svátečním shonu neměli čas myslet na své kočičí společníky, přináším vám pár tipů...
Biewři jsou typickými malými teriéry s veselou a společenskou povahou, nechybí jim ale ani známá teriéří tvrdohlavost a uštěkanost. Tito světlí jorkšíři jsou skvělými parťáky do rodiny, ačkoli i přes svůj malý vzrůst potřebují notnou dávku pohybu.
Podle této krásné majestátní kočky, se dnes jmenuje zbarvení srsti a jde o jediné domestikované plemeno, které se nebojí vody, dokonce i dobře plave. Má zvláštní, poměrně komplikovaný charakter a na člověku bývá velmi závislá.
Vánoce jsou za rohem. A protože domácí mazlíčci zcela jistě patří mezi členy rodiny, dárky budou pod stromečkem čekat i na ně. Vedle pamlsků, které jistě ocení každý psí chlupáč, si pro ně ovšem můžete přichystat i něco netradičního. Přináším pár tipů.
Každý pejskař chce, aby se jeho psí chlupáč, měl jako v bavlnce. Občas se ale i my, nejvášnivější milovníci psů, dopouštíme chyb, které našim psím láskám mohou uškodit. Často se tak děje, aniž bychom si to uvědomovali. O co jde?
Dnes už není nic zvláštního či ojedinělého na oblékání našich zvířecích parťáků. Ať už jde jen o módu nebo funkčnost, psa v oblečku potkáme na každém rohu. Já dnes vybrala pár novinek z kategorie funkčního oblečení, které stojí za zmínku.
Češi jsou národem domácích mazlíčků. Skoro tři pětiny z nás mají doma nějakého mazlíka. Nejpopulárnějším mazlíkem je – světe div se – pes. Dalo by se říct, že jsme tedy vlastně národem pejskařů. A každý správný pejskař o psech rád nejen vypráví, ale...
O domácího mazlíka nemusí být ochuzen ani člověk trpící alergií. Vtip je v tom jen dobře vybrat. Výbornou volbou může být například nahatý hlodavec, pokud na kočku ani psa nemáte čas.
Musí mít fena před kastrací štěňata? Znamená suchý nebo teplý čumák nemoc? V psím světě stále někteří věří mýtům, které kolují o našich čtyřnohých parťácích. Pojďme se na ty nejčastější podívat a osvětlit si je.
Není žádným tajemstvím, že psi mají rádi návštěvu u veterináře asi tak stejně jako my u zubaře. Pro většinu psích chlupáčů představuje obrovský stres, který trvá i několik hodin. Díky svým instinktům ji totiž vycítí ještě dřív, než se do ordinace...
Když necháme přírodu pracovat a nepleteme se jí do cesty, dokáže divy. Vypuštění vlků do Yellowstonského parku a ponechání jich vlastnímu osudu nám krásně ukazuje, jak je příroda komplexní systém a jak tři desítky šelem dokáží proměnit celý ekosystém...