Šanta kočičí: Proč z ní kočky šílí?
Zatímco pro lidi je šanta kočičí léčivou bylinou, na kočky má účinky jiné a mnohem silnější. Víte, proč tato nenáročná trvalka působí na kočky tak opojně?
Ačkoli je to dlouho, co ti čtyřnozí chlupáči žili divokým životem, stále v sobě mají hluboko zakořeněné zákony smečky. Není to naučené chování, potřeba žít ve smečce je dána geneticky. A pokud dnes žije pes v rodině, jsme jeho jedinou smečkou my. Pokud má být spokojený, musíme mu nahradit životní styl smečky do takové míry, aby chápal své místo a postavení.
Jak pozoruji své okolí, spousta lidí má potřebu své psy polidšťovat a rozmazlovat (tedy stavět je na svoji, nebo dokonce vyšší úroveň ve smečce). I já pro to mám někdy slabost, ale ne vždy to odpovídá psí přirozenosti. To pak může vést k řadě problémů v chování, které budou omezovat nejenom nás majitele, ale i naše psy. Někdo by si mohl říkat, že domestikací a šlechtěním se veškerá psí přirozenost vytratila, ale není to tak. Měli bychom mít na paměti, že pes je šelma, která je vedena hlavně svými instinkty. Proto ve společnosti lidí potřebuje vedení. Stejně jako bychom se k psímu chlupáčovi neměli chovat jako k vlkovi, neměli bychom s ním zacházet ani jako s dítětem. Zkrátka a jednoduše, měli bychom k němu přistupovat jako k psovi. Jen tak mu dáme vše, co potřebuje.
Je třeba ukázat, že ve smečce jsme my vůdcem, alfou, a že náš čtyřnohý přítel by měl bezpodmínečně poslouchat. Na alfa samce se neskáče, neštěká, alfa se musí respektovat. Také má absolutní právo na veškerý prostor, ostatní musí vždy ustoupit. Měli bychom pamatovat na to, že dobrý chovatel má být jednoznačný, důsledný, přísný, ale spravedlivý. Pokárání za loužičku nebo zničenou věc několik hodin po činu pes nepochopí a vnímá ho jako křivdu. Zákony psí smečky jsou přesně dané, neměnné a mohou být z pohledu člověka tvrdé. Pokud ale ukážeme zaváhání, posuneme se na žebříčku smečky hodně nízko a pes začne uplatňovat své nadřazené postavení. Může se to projevit kousáním, ničením, braním si věcí, ale i odmítáním potravy, resp. vybíráním a podobně. Ale odměnou za důsledné dodržování pravidel nám bude spokojený, vyrovnaný a poslušný pes bez psychických problémů. A spokojení budeme i my.:)
Pokud se pes zachová proti pravidlům své alfy, je nejprve varován a při opakování potrestán (s mírou!). Záleží hodně také na povaze psa, co na něj bude platit. Vyvarujme se ale násilí a fyzických trestů. To by nám v budování vzájemné důvěry akorát uškodilo. Dominance totiž nesouvisí s tělesnou převahou. Více o tomto tématu najdete v článku “Jak psa (ne)trestat”.
Dobrý vůdce obstarává smečce jídlo a bezpečí. Základem jak si psího chlupáče získáme je ho přesvědčit, že ho za každé situace ochráníme a že naopak on nemusí chránit nás. Snažme se vždy zůstat v klidu a nerozrušovat se, vystupujme suverénně a cílevědomě. Důležité je psa nechlácholit a nelitovat, ale jasně mu ukázat, že takové chování je nežádoucí. Pokud budeme psa utěšovat, dáváme mu tím najevo, že jeho strach je oprávněný a jen ho v bázlivosti utvrdíme.
Před krmením můžeme psa lehce procvičit v poslušnosti, tím mu dáme pocit, že krmení nedostal jen tak, ale že si ho zasloužil. Také bychom neměli reagovat na každé dožadování psa o pozornost. Nechme ho odejít s nepořízenou a chvíli ho ignorujme. Odměňme ho nějakou příjemnou aktivitou nebo pamlskem, pokud se chová klidně a podle pravidel. Každou aktivitu bychom měli začínat, řídit i končit my. Zkrátka nenechme psa nabýt dojmu, že vše, co potřebuje, dostane bez jakéhokoli přičinění.
To, že roli vůdce nemáme u psa dostatečně upevněnou, můžeme poznat podle: tahání na vodítku, značkováním v bytě, vítání návštěvy psem jako prvním, nemožností odvolat psa ze hry s ostatními psy nebo také zavrčením, když se majitel přiblíží k misce.
Pamatujme na to, že důslednou výchovou zajistíme nejen spokojenost sobě a psovi, ale i bezpečí jeho samotného psa, tak i našeho okolí. A jaké jsou vaše zkušenosti se zákony smečky? Měli jste to vždy pod kontrolou nebo se vám někdy stalo, že pes vzdoroval a zkoušel si vydobýt lepší postavení?
Zatímco pro lidi je šanta kočičí léčivou bylinou, na kočky má účinky jiné a mnohem silnější. Víte, proč tato nenáročná trvalka působí na kočky tak opojně?
To, že na nás mají mazlíci blahodárný účinek, je všeobecně známo. Ukazuje se ale, že domácí zvířátko může mít pozitivní vliv i při duševních onemocněních. Alespoň to tvrdí ti, co jimi trpí.
Leden je měsícem předsevzetí. V této době se někteří začínají, jiní možná už ty své vzdali. Pokud jste si nějaký cíl pro nový rok předsevzali, mysleli jste na své mazlíky?
U tohoto plemene, sestry kočky siamské, se snoubí šarm a elegance zevnějšku s přítulnou, extrovertní a hravou povahou.
Brabantíci jsou oblíbení jak ve světě, tak u nás. Krom malého vzrůstu na tom má zásluhu i jejich přátelská a jemná povaha a fakt, že jsou stále dobře naladěni.
Při oslavách nového roku se každoročně ztratí stovky psů. V některých případech jde o nedbalost páníčků, jindy o nešťastnou náhodu. Pojďme se podívat, jak co nejvíce eliminovat toto riziko a jak mazlíkům tento náročný svátek ulehčit.
Tajný život mazlíčků - tak by se dalo nazvat to, co se děje, ve chvíli, kdy za námi zaklapnou domovní dveře. Zajímá vás také, co se odehrává potom? Nabízí se samozřejmá odpověď: Spí. Je tomu ale skutečně tak?
Většina z nás mazlíky považuje za členy rodiny, a tak je pochopitelné, že na ně nechceme zapomínat ani při štědrovečerní hostině. Zapomínat bychom přitom ale neměli hlavně na jejich zdraví a místo dělení se o svoji večeři jim připravit vlastní, kterou...
Všichni psi a kočky potřebují domov. Kdy jindy si to připomenout než nyní. V posledních týdnech navíc internetem kolují fotografie ze sicilské pobočky nábytkářského obchodu IKEA, která uvnitř nechává přespávat opuštěné psí chlupáče. Někteří už prý...
Máte už nakoupené dárky pro celou rodinu, dokonce i pro vaše přátele a kolegy? Nezapomeňte také na vaše domácí mazlíčky. Proč je právě o Vánocích neodměnit něčím speciálním. Jaké jsou nejvhodnější dárky pro malé hlodavce?
Vánoce by měly být především svátky klidu, tak si je zbytečně nezničme psími či kočičími trávicími problémy nebo dokonce návštěvou veterináře. Na co všechno si tedy dát pozor?
Na sociálních sítích není dne, kdy bych si nevšimla sdílení nějakého ztraceného pejska. Někdy jde o zanedbání jeho bezpečnosti, jindy o špatnou náhodu. Proto by měl být mikročip samozřejmostí. Ten ale samotný k nalezení ztracence nestačí.