Nový Zéland: Kočky mimo zákon
V některých oblastech Nového Zélandu jsou již kočky zakázanými mazlíčky a za několik desítek let už tu možná nenarazíte na jedinou v celé zemi. Zajímá vás, co k tomu Novozélanďany vede?
Určitě už jste o této vývojové vadě u chlupáčů slyšeli. Nejčastěji se s ní setkáváme u psů velkých plemen. Jedná se o takzvaně dědičně podmíněné onemocnění. A ačkoli se všechna štěňata rodí se zdravým kyčelním kloubem, na vzniku DKK se krom genetických predispozic podílí řada dalších faktorů. Některé z nich můžeme ovlivnit i my jako majitelé, proto je nepodceňujme!
Soužití s našimi chlupáči nám přináší nejen radosti, ale někdy bohužel i starosti, například jsou-li nemocní nebo trpí-li nějakou vadou. Dysplazie kyčelního kloubu nebo také zkráceně DKK se řadí mezi jeden z těch zdravotních neduhů, které můžou končit i smutně. Proto je velmi důležitá prevence a také správná péče! Ta nezahrnuje jen kvalitní krmivo, pravidelné procházky a udržování čtyřnohého chlupáče v kondici, ale i naše celková vnímavost. Narážím na příběh jednoho našeho psího kamaráda, který zřejmě tímto onemocněním trpí. Jeho majitelé si to ovšem vůbec nepřipouštějí, ačkoli byli několikrát upozorněni ostatními pejskaři na klinické projevy, jako jsou např. rychlá únava a ulehání uprostřed hry s ostatními psy, bunny hopping (králičí hopsání), tahání zadních tlapek a přenášení váhy na přední. Někdy může být těžké připustit si, že z malého chlupáče nevyroste šampion, tak jak jsme si plánovali. Ale není fér zvíře odepsat k utrpení v necelém roce života tím, že budeme ignorovat jasné signály bez konzultace s veterinářem. Proto je potřeba o DKK mluvit, aby i majitelé byli lépe informovaní a chybný vývoj se podchytil včas.
Co to vlastně DKK je a jak ji poznat? Pokusím se vám krátce shrnout nejdůležitější informace, které jsem se dočetla v moc pěkném, ale pro obyčejného smrtelníka příliš odborném článku (odkaz níže). Jedná se o růstovou poruchu, kdy hlavice stehenní kosti nesedí v kyčelní jamce. Jak hlavice kosti tlačí na ještě měkké chrupavčité tkáně jamky tam, kde nemá (např. na jejím okraji), jamka se začne špatně vyvíjet (zplošťovat). A zplošťuje se i samotná hlavice. Vzniká tak volnější spojení v kyčelním kloubu, které nestabilní kloub dále přetěžuje, a může se vyvinout DKK. Úplně zjednodušeně by se dalo říct, že jamka kyčelního kloubu a hlavice stehenní kosti nespolupracují. Kvůli volnému spojení kloubu a kosti v kyčli se pak může rozvinout artróza a celé to může skončit až nehybností končetiny. DKK můžeme, ale nemusíme poznat jejími klinickými projevy. Vedle výše zmíněných to může být např. i odlišný postoj tlapek (ten se měří takzvaným Norberg-Olsonovým úhlem), kulháním i odmítáním určitých pohybových úkonů, např. skoků. Při pohybu kloubu může být slyšet i takzvané “klikání”. V takovém případě honem na veterinu!
Co můžeme udělat my jako majitelé psů, abychom snížili riziko vzniku DKK? Podle odborníků jsou velmi důležité první 3 měsíce života štěněte, kdy malý chlupáč velmi rychle roste. Proto by měl mít pes krmivo odpovídající jeho věku (puppy, junior, dospělý, senior) a hmotnosti v dospělosti. Např. krmiva pro juniory zpomalují růst, dokud se nevyvinou všechny kosti, klouby a chrupavky. Zatížení ještě nedovyvinutého těla jeho nadměrnou vahou by mohlo mít za důsledek právě vznik DKK. Velmi často se teď setkávám s tím, že pejskaři dávají svým psím parťákům chondroprotektiva - výživové doplňky na posílení kloubů. Stejně jako na nevhodnou stravu bychom si měli dát pozor i na přehnanou fyzickou zátěž. Délku i náročnost terénu bychom vždycky měli přizpůsobit věku psa. V prvních měsících jsme na radu veterináře na pěších túrách střídali půl hodinku po svých s půlhodinkou v psím batohu, kde si pes odpočinul. Neznamená to ale, že by pes neměl mít pohyb žádný. V takovém případě by mohla vedle nedostatečného osvalení hrozit i obezita, která může krom rizika vzniku DKK vést k potížím se srdcem, plícemi a krevním oběhem. Vystříhat bychom se měli i častým skokům, kluzkým povrchům i dlouhým schodům. Vedle těchto faktoru, které mohou přispět k vzniku DKK, může být tento zdravotní neduh trápící pejsky i důsledkem úrazu.
DKK bohužel nelze kvůli jejím degenerativním účinkům léčit, je možné ji jen zmírňovat, např. Dornovou metodou. Někteří majitelé volí cestu endoprotézy, ta je však relativně finančně náročná a vždy záleží na věku i zdravotním stavu chlupáče. Novější alternativou je takzvaná denervace, kde se odstraněním nervů v kyčli utlumí bolest, která nutila pejska kulhat. Kloub se tak tolik nenamáhá a DKK se nezhoršuje. Když se DKK odhalí včas, např. díky rentgenu kyčlí (ideálně okolo druhého roku života psa), stane se sice omezením, ale i tak může chlupáč prožít plnohodnotný a šťastný život.
(Zdroje: www.hovawartbert.estranky.cz/clanky/chovatelske-strasti/dysplazie-kycelniho-kloubu-.html a
www.vetcentrum.cz/stodulky/dkk/181/dysplazie-kycelniho-kloubu-dkk)
V některých oblastech Nového Zélandu jsou již kočky zakázanými mazlíčky a za několik desítek let už tu možná nenarazíte na jedinou v celé zemi. Zajímá vás, co k tomu Novozélanďany vede?
Vánoce se pomalu ale jistě blíží a je nejvyšší čas začít myslet na dárky i pro naše chlupaté přátele, aby pod stromečkem i oni měli svou nadílku. Jestli jste ve všem tom svátečním shonu neměli čas myslet na své kočičí společníky, přináším vám pár tipů...
Biewři jsou typickými malými teriéry s veselou a společenskou povahou, nechybí jim ale ani známá teriéří tvrdohlavost a uštěkanost. Tito světlí jorkšíři jsou skvělými parťáky do rodiny, ačkoli i přes svůj malý vzrůst potřebují notnou dávku pohybu.
Podle této krásné majestátní kočky, se dnes jmenuje zbarvení srsti a jde o jediné domestikované plemeno, které se nebojí vody, dokonce i dobře plave. Má zvláštní, poměrně komplikovaný charakter a na člověku bývá velmi závislá.
Vánoce jsou za rohem. A protože domácí mazlíčci zcela jistě patří mezi členy rodiny, dárky budou pod stromečkem čekat i na ně. Vedle pamlsků, které jistě ocení každý psí chlupáč, si pro ně ovšem můžete přichystat i něco netradičního. Přináším pár tipů.
Každý pejskař chce, aby se jeho psí chlupáč, měl jako v bavlnce. Občas se ale i my, nejvášnivější milovníci psů, dopouštíme chyb, které našim psím láskám mohou uškodit. Často se tak děje, aniž bychom si to uvědomovali. O co jde?
Dnes už není nic zvláštního či ojedinělého na oblékání našich zvířecích parťáků. Ať už jde jen o módu nebo funkčnost, psa v oblečku potkáme na každém rohu. Já dnes vybrala pár novinek z kategorie funkčního oblečení, které stojí za zmínku.
Češi jsou národem domácích mazlíčků. Skoro tři pětiny z nás mají doma nějakého mazlíka. Nejpopulárnějším mazlíkem je – světe div se – pes. Dalo by se říct, že jsme tedy vlastně národem pejskařů. A každý správný pejskař o psech rád nejen vypráví, ale...
O domácího mazlíka nemusí být ochuzen ani člověk trpící alergií. Vtip je v tom jen dobře vybrat. Výbornou volbou může být například nahatý hlodavec, pokud na kočku ani psa nemáte čas.
Musí mít fena před kastrací štěňata? Znamená suchý nebo teplý čumák nemoc? V psím světě stále někteří věří mýtům, které kolují o našich čtyřnohých parťácích. Pojďme se na ty nejčastější podívat a osvětlit si je.
Není žádným tajemstvím, že psi mají rádi návštěvu u veterináře asi tak stejně jako my u zubaře. Pro většinu psích chlupáčů představuje obrovský stres, který trvá i několik hodin. Díky svým instinktům ji totiž vycítí ještě dřív, než se do ordinace...
Když necháme přírodu pracovat a nepleteme se jí do cesty, dokáže divy. Vypuštění vlků do Yellowstonského parku a ponechání jich vlastnímu osudu nám krásně ukazuje, jak je příroda komplexní systém a jak tři desítky šelem dokáží proměnit celý ekosystém...