Pejskaři pomalu začínají na procházkách řešit, jak jejich psi snáší silvestrovské ohňostroje. I psi tuší, že se to zase nezadržitelně blíží. Od Mikuláše jim to připomíná občasné bouchnutí petardy. Jen náš malý chlupáč ještě neví, co se chystá, a my s napětím očekáváme, do které kategorie se zařadí: vyděšený k smrti, páníčci jsou v klidu - jsem také v klidu, nebo lovec petard?
Ano, i naši čtyřnozí kamarádi se občas něčeho bojí. O psích strašácích a jak překonat psí bázlivost jsem psala v jednom z předchozích článků. Dnes se ale více zaměřím na to, co se dá dělat s psím strachem z petard a dělbuchů. I o psích povahách totiž můžeme říct: “Každý pes, jiná ves”, a tak neexistuje jednotný návod. Záleží nejen na míře strachu psa a jeho reakcích, ale také přístupu páníčka a prostředí, kde se vše odehrává.
Pokud je váš pes strašpytel a vyleká ho hned první bouchnutí petardy, není asi nejlepší nápad, abyste s ním vyráželi do centra města, kde bývají novoroční oslavy obvykle bujarejší než jinde. On to ostatně není příliš dobrý nápad i se psem nebojsou. My se obvykle s našimi chlupáči jezdíme ukrývat na horské chaty. Jenže ani na horách není náš úprk od hluku a světel ohňostrojů stoprocentní. Většinou jezdí celá psí parta, která zahrnuje psi od k smrti vyděšených, přes pohodáře, po lovce petard.
Někteří naši psi to ovšem zvládají lépe a mohou před půlnocí volně pobíhat venku, jiní jsou už několik hodin vystresovaní a hledají si uvnitř nejlepší úkryt. O půlnoci jsou všichni kolegiálně pospolu i s námi páníčky. Žádný z chlupáčů z naší psí party naštěstí nepotřebuje uklidňující léky od veterináře. Slyšela jsem od hodně pejskařů, že většinou ani příliš nepomohly. Psa sice krátkodobě otupí, je ale potřeba na něj velmi intenzivně dohlížet, aby si neublížil a nezapadl mu například jazyk, a strachu jej nezbaví. Ale záleží spíše případ od případu.
Problém je především v tom, že psi mají velmi citlivý sluch. Mají nejen velký rozsah zvuku, který vnímají, ale slyší i ultrazvuk. Navíc je může vyvádět z míry to, že slyší hluk, ale nevědí, kdo je jeho původcem. No, a do toho všeho se jejich dvounozí parťáci chovají úplně jinak než obvykle. Koho by to tak trochu neděsilo. Vystrašený pes nejen velmi trpí, ale může mít i zkratové reakce jako např. vběhnutí do silnice či úprk do neznáma. Co se s tím dá dělat?
Jedním z řešení jsou již zmíněné uklidňující přípravky. Ty jsou dvojí druhu: sedativa a přípravky spadající do skupiny takzvaných anxiolytik. Ta odstraňují úzkost, ale nemění vědomí. Nejčastěji se s uklidňujícími léky setkáte v podobě tabletky či gelu. V každém případě je potřeba konzultace s veterinářem, který by měl předepsat nejvhodnější formu. Přírodní a v poslední době velmi oblíbenou alternativou je Bachova květová terapie. Univerzální kombinací na potlačování úzkosti je takzvaná krizová esence. Ta se podává v dávkách 4x denně 4 kapky a to podobu trvající “krize”.
Řada lidí zastává názor, že zvyk je železná košile. Když pes bude vystaven zvuku petard a dělbuchů pravidelně a zjistí, že mu nehrozí žádné nebezpečí, zvykne si. Trénovat by se ale mělo už v průběhu roku, například pomocí nahrávky na CD. Když si navíc pes spojí nepříjemný hluk s příjemným zážitkem, např. v podobě nějaké mňamky, máte na půl vyhráno. Odborně se to nazývá systematické desenzitizace a kontrapodmiňování, tedy práce s podmíněnými a nepodmíněnými reflexy.
Základní myšlenkou je, že pes vycítí rozpoložení svého pána. V praxi to vypadá tak, že pán je ve stresu, protože ví, že jeho pes bude ve stresu. Pes pak pozná, že páníček je vystresovaný, což ho ve finále také ještě více vystresuje. Důležité je zachovat klid a tvářit se, že se vlastně nic moc neděje. Psa bychom neměli utěšovat, ale spíše se ho snažit rozptýlit hrou či pamlskem. Pokud to zvíře snáší opravdu špatně, slyšela jsem, že někteří lidé dávají svým psům do uší vatu.
A jak zvládají novoroční oslavy vaši mazlíčkové? Do které skupiny se řadí právě ten váš?
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
