Mistrovství světa FCI IPO Švédsko – závěr
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Pejskaři pomalu začínají na procházkách řešit, jak jejich psi snáší silvestrovské ohňostroje. I psi tuší, že se to zase nezadržitelně blíží. Od Mikuláše jim to připomíná občasné bouchnutí petardy. Jen náš malý chlupáč ještě neví, co se chystá, a my s napětím očekáváme, do které kategorie se zařadí: vyděšený k smrti, páníčci jsou v klidu - jsem také v klidu, nebo lovec petard?
Ano, i naši čtyřnozí kamarádi se občas něčeho bojí. O psích strašácích a jak překonat psí bázlivost jsem psala v jednom z předchozích článků. Dnes se ale více zaměřím na to, co se dá dělat s psím strachem z petard a dělbuchů. I o psích povahách totiž můžeme říct: “Každý pes, jiná ves”, a tak neexistuje jednotný návod. Záleží nejen na míře strachu psa a jeho reakcích, ale také přístupu páníčka a prostředí, kde se vše odehrává.
Pokud je váš pes strašpytel a vyleká ho hned první bouchnutí petardy, není asi nejlepší nápad, abyste s ním vyráželi do centra města, kde bývají novoroční oslavy obvykle bujarejší než jinde. On to ostatně není příliš dobrý nápad i se psem nebojsou. My se obvykle s našimi chlupáči jezdíme ukrývat na horské chaty. Jenže ani na horách není náš úprk od hluku a světel ohňostrojů stoprocentní. Většinou jezdí celá psí parta, která zahrnuje psi od k smrti vyděšených, přes pohodáře, po lovce petard.
Někteří naši psi to ovšem zvládají lépe a mohou před půlnocí volně pobíhat venku, jiní jsou už několik hodin vystresovaní a hledají si uvnitř nejlepší úkryt. O půlnoci jsou všichni kolegiálně pospolu i s námi páníčky. Žádný z chlupáčů z naší psí party naštěstí nepotřebuje uklidňující léky od veterináře. Slyšela jsem od hodně pejskařů, že většinou ani příliš nepomohly. Psa sice krátkodobě otupí, je ale potřeba na něj velmi intenzivně dohlížet, aby si neublížil a nezapadl mu například jazyk, a strachu jej nezbaví. Ale záleží spíše případ od případu.
Problém je především v tom, že psi mají velmi citlivý sluch. Mají nejen velký rozsah zvuku, který vnímají, ale slyší i ultrazvuk. Navíc je může vyvádět z míry to, že slyší hluk, ale nevědí, kdo je jeho původcem. No, a do toho všeho se jejich dvounozí parťáci chovají úplně jinak než obvykle. Koho by to tak trochu neděsilo. Vystrašený pes nejen velmi trpí, ale může mít i zkratové reakce jako např. vběhnutí do silnice či úprk do neznáma. Co se s tím dá dělat?
Jedním z řešení jsou již zmíněné uklidňující přípravky. Ty jsou dvojí druhu: sedativa a přípravky spadající do skupiny takzvaných anxiolytik. Ta odstraňují úzkost, ale nemění vědomí. Nejčastěji se s uklidňujícími léky setkáte v podobě tabletky či gelu. V každém případě je potřeba konzultace s veterinářem, který by měl předepsat nejvhodnější formu. Přírodní a v poslední době velmi oblíbenou alternativou je Bachova květová terapie. Univerzální kombinací na potlačování úzkosti je takzvaná krizová esence. Ta se podává v dávkách 4x denně 4 kapky a to podobu trvající “krize”.
Řada lidí zastává názor, že zvyk je železná košile. Když pes bude vystaven zvuku petard a dělbuchů pravidelně a zjistí, že mu nehrozí žádné nebezpečí, zvykne si. Trénovat by se ale mělo už v průběhu roku, například pomocí nahrávky na CD. Když si navíc pes spojí nepříjemný hluk s příjemným zážitkem, např. v podobě nějaké mňamky, máte na půl vyhráno. Odborně se to nazývá systematické desenzitizace a kontrapodmiňování, tedy práce s podmíněnými a nepodmíněnými reflexy.
Základní myšlenkou je, že pes vycítí rozpoložení svého pána. V praxi to vypadá tak, že pán je ve stresu, protože ví, že jeho pes bude ve stresu. Pes pak pozná, že páníček je vystresovaný, což ho ve finále také ještě více vystresuje. Důležité je zachovat klid a tvářit se, že se vlastně nic moc neděje. Psa bychom neměli utěšovat, ale spíše se ho snažit rozptýlit hrou či pamlskem. Pokud to zvíře snáší opravdu špatně, slyšela jsem, že někteří lidé dávají svým psům do uší vatu.
A jak zvládají novoroční oslavy vaši mazlíčkové? Do které skupiny se řadí právě ten váš?
Naposledy tímto zdravím všechny ty, kteří drželi pěsti českému týmu – moc všem děkujeme!
Mezi malým a velkým zvířetem je znatelný rozdíl, to dá rozum. Občas si to ale neuvědomíme a krmíme všechny psy stejně jako sebe, velikost, nevelikost. Jenomže bišonek vyžaduje zcela jiný způsob stravování, než třeba vlčák, a jeho potřebám je při volbě...
Včerejší ne úplně ideální den jsme hodili za hlavu a do soboty vstoupili s novými očekáváními a nadějemi. Ráno v 6.54 měla poslušnost Míša Kuncová, a tak jsme posbírali síly, vypotáceli se z vyhřátých postelí a jeli jí fandit na stadion. Studené ráno...
Pokud budeme vzpomínat na páteční den na Mistrovství světa ve Švédsku, tak asi jako na smolný, poznamenaný především stopami Petra Foltyna a Jirky Čejky. Bohužel Péťův Auzzy dostal 45 bodů, Jirka 0, nicméně postupně…
Na stopách mi bude stačit „tolik a tolik“, slyšela jsem sem tam z našeho týmu v předchozích dnech. Ovšem to ještě všichni počítali s hlínou, resp. uvláčenou podmítkou, a tak hypotetické odhady závodníků nebyly nijak nereálné. Ovšem skutek utek aneb...
Středa byla prvním dnem, kdy už se toho opravdu hodně dělo. A začala pro mne telefonátem z kanceláře závodu, že se mění program, a to posunem zkušebního psa na 14.30 a porady vedoucích týmu na 15.30. Čekala jsem, kdy se co dalšího ještě změní, nicméně...
Zase jednou jsem narazila na něco nového. Slyšeli jste někdy o „domestikačním syndromu“? Jestli ne, můžete si přečíst aspoň můj stručný překlad článku, ze kterého tuto informaci mám.
Včera jsem zmiňovala, že k nám má večer přijet na návštěvu slovenský tým, a tak se i stalo. Takže jsme sestěhovali stoly z teras, usadili se okolo nich, nachystali něco dobrého k jídlu a k tomu si nalili dobré pití. Vašek Kejř mě požádal, ať dojdu do...
Druhá noc na švédských matracích už byla pro některé členy naší výpravy malinko neklidnější, jednak za to mohou příliš měkké matrace, a pak se nám začíná krátit čas do samotného závodu... Nicméně atmosféra je stále uvolněná a pohodová. Dnes jsem s...
Konečně jsme se s Lukášem prokousali nezbytnými technickými základy focení a můžeme se věnovat postřehům z praxe psího fotografa. Někteří psi se fotí sami, s jinými je to trochu těžší. Lukáš pro vás napsal, jak hodnotí své modely on (a předpokládám, že...
Je to tu! V pátek vyvrcholily poslední naše přípravy na cestu, dostali jsme s sebou skvělé dárky od sponzorů, zadali kódy do navigace, přestěhovali své životně důležité věci do aut a – v sobotu ráno konečně cesta do švédského Malmö, kynologické Mekky...
Taky to vašemu psovi tolik chutná? A smutně kouká? A nezaslouží si jíst pořád dokola to samé? A proto dostane něco dobrého tu z ledničky, tu pod stolem? Jeden lichý argument za druhým. Jediný důvod, proč pořád dokola slyšíme, že se to nemá, je ten, že...