Pároví hlodavci

Život v teráriu může být pro hlodavce dokonce příjemnější než „divočina“. Zvlášť pokud uděláte všechno pro jejich spokojenost – to se týká i péče o jejich sociální vyžití. Ne všechny druhy hlodavců žijí ve volné přírodě o samotě a bez vhodné společnosti chřadnou.

Pokud víte, že nebudete mít dost času na to, abyste je několik hodin denně bavili a poskytovali jim přátelský kontakt, pořiďte si následující zvířátka raději v páru. Bez možnosti komunikovat s jiným jedincem svého druhu nebo bez vydatného vyžití zajištěného člověkem totiž výrazně strádají. U některých se pak mohou objevit i psychické problémy
ústící v nežádoucí, například agresivní či plaché chování, odchylky od běžného stravování nebo špatný spánek.

Pískomilové

Ve volné přírodě žijí v početných koloniích, proto se rozhodně doporučuje pořídit si je minimálně v páru. Nejlepší volbou jsou dvě samičky. Samečci se perou, i když se znají už od mláděte, a mohou si způsobit i smrtelná zranění. Dvě opačná pohlaví se zase čile rozmnožují, ale zda je to problém, už záleží především na vašich preferencích. Další možností je chovat pískomily spolu s králíky (s jinými hlodavci se tak dobře nesnesou).

Potkani

Potkan patří mezi velmi inteligentní a společenská zvířata. Ti, které si domů pořizujeme dnes, jsou výsledkem dlouhodobého šlechtění. Proto jsou krotcí a dělá jim dobře společnost člověka. Podle některých chovatelů může samečkům nahradit společnost jiných potkanů člověk. Samičky byste si ale rozhodně měli pořídit ve skupině. Také se dobře snesou se psy.

Laboratorní myši

Laboratorní myš je stejně jako potkan zvyklá na soužití s velkým počtem dalších
myší i s člověkem. Nejlepší volbou je chovat několik samiček, pokud se nebojíte mladých,
můžete k nim přidat i samečka, ale pouze jednoho. Myší chlapi se perou, a to i když se znají od malička.

Osmáci degu

Osmáci by rozhodně měli žít alespoň v páru. Nejlepší je chovat je ve skupince, ovšem
pouze s jedním samečkem, aby se nepoprali. Někteří chovatelé nedoporučují nechávat skupinku stále pohromadě a radí často na ni dohlížet.

Morčata

Další velmi společenský tvor, kterému více než chov v páru svědčí život ve skupině. Dva samečci se ale obvykle začnou prát i přesto, že spolu vyrůstali od mala. Jsou však případy, kdy se i dva “morčecí” mužští snesou. Morčata se často dávají do stejné klece se zakrslými králíky, ale chovatelé to mnohdy nedoporučují. Morče si totiž stejně jako člověk a primáti nedokáže vytvářet vitamin C samo. Musí se mu proto přidávat do jídla, což může ohrozit zdraví králíka, který by ho tak do sebe mohl dostat nadbytek. Zkrátka psychicky jim soužití nevadí, ale fyzicky by mohlo. I morčeti se ale o vyžití můžete postarat vy sami, je to velmi přítulné zvířátko.

Činčily

Nemusíte jich mít doma hned několik, páreček jim ke štěstí stačí, ale samy strádají. Majitel jim jinou činčilu nevynahradí tak dobře, jako třeba potkanovi.

Křečíci

Na rozdíl od křečků, kteří jsou samotářští, jim prospívá párové soužití.

Tarbíci

V přírodě žijí vesměs samotářsky, ale v zajetí jim přítomnost dalšího tarbíka dělá dobře.

Zakrslí králíci

Uvědomují si, že nejde o hlodavce, ale o řád zajíci z čeledi zajícovitých. V případě chovu doma se ale běžně zařazují do stejné kategorie jako hlodavci, uznejte :) Ideální je pořídit si hned dva králíky – opět raději stejného pohlaví. Králičí společnost je pro ně lepší, ale ne nezbytná. Můžete jim ji vynahradit i vy sami, ale bude vás to stát hodně času.

Pokud se na chov více drobných zvířátek necítíte, pořiďte si druh hlodavce, který má samotu rád, třeba už zmiňovaného křečka. Pokud vás láká něco zajímavějšího, mým tipem pro vás je burunduk páskovaný (podobný chipmunkovi, podle kterého vznikly postavičky
Chip a Dale z dětského seriálu Rychlá rota.) V přírodě sice žije v koloniích, ale každý jedinec si udržuje své teritorium, takže při chovu dvou v jedné kleci dochází k soubojům, které mohou skončit i smrtí.

Jaké jsou vaše zkušenosti s chovem hlodavců? Dostalo se vám do rukou zvíře, o kterém jsem se nezmínila? Podělte se o svoje zkušenosti, já i čtenáři vám budeme vděční!