Tip na vánoční dárek? Vodítko pro výcvik i jako doplněk
Také už jste si zakázali navštěvovat zverimexy nebo “psí” eshopy na internetu? I když většinou neplánuji nic pořídit, málokdy se to podaří a v peněžence tak mám pravidelný průvan. Vánoce jsou ale skvělou příležitostí, kdy můžu své chlupáče obdarovat zcela bez výčitek. Například takových vodítek není nikdy dost. Pokud také přemýšlíte o novém do sbírky, nechte se inspirovat v dnešním článku.
Vodítko je nepostradatelnou součásti života se psem nejen ve městě, ale i pro vycházky v přírodě. Potřebují ho jak chlupáči poslušní, tak i ti zlobivější. Není to jen obyčejná šňůra, je to jak doplněk, tak i základní pomůckou výcviku. Je prodlouženou rukou páníčka. Dnešní pejskaři mohou vybírat z tolika typů, a to nejen podle účelu, ke kterému ho pořizují, ale i vzhlednosti, např. tak aby co nejlépe ladilo s barvou srsti čtyřnohého chlupáče. Pokud jsou funkční i designové požadavky naplněny, je potřeba ověřit, že sedí i takzvaně “do ruky”. Dobrou vychytávkou v tomto směru je polstrování “ucha”, za které vodítko držíme. A jaké kategorie vodítek jsou tedy dnes k mání? Asi nejjednodušeji by se dali řadit podle délky šňůry počtu karabin a podle příležitostí, ke kterým je používáme. Když jsem si sepsala všechny typy, byla jsem vcelku překvapená, kolik jich je. Já jich napočítala celkem osm, napadají vás ještě nějaké další než ty, které uvádím níže? Podělte se s námi! A teď jaké typy se objevily na “mém” seznamu.
Začnu tím nejzákladnějším, tedy klasickým vodítkem, které má na jedné straně karabinu k připnutí za obojek či postroj, a na straně druhé “ucho”, za které vodítko držíme. Délkou se v průměru pohybuje od 1 do 2 metrů. To je asi nejčastější typ vodítka, který máme doma téměř všichni (pejskaři). Chceme-li ale něco o chlup delšího, může se hodit takzvané flexi vodítko. Oproti stopovacímu vodítku, které popíšu za chvilku, je samonavíjecí. Navíc je možné podle potřeby nastavit jeho délku zafixováním, a to buď ručně, nebo pomocí pojistky. Je šikovné v tom, že umožní chlupáčovi relativně volný pohyb (délka bývá od 5 do 10 m), zároveň ale pes zůstává pod kontrolou. Dá se sehnat jak pro malá, tak i pro obří plemena. Kvůli tomu, že zatěžuje relativně hodně krční svalstvo, tak by se mělo střídat i s jinými typy. Úplně ho tedy nedoporučuji pro štěňata, která jsou teprve ve vývinu.
Další z řady “dlouhých” šňůr je stopovací vodítko, zkráceně takzvaná stopovačka. To je jakousi prodlouženou variantou klasiky. Podobně jako flexi vodítko psovi dává možnost volně se proběhnout, a to až na vzdálenost 20 metrů. Já ho s chlupáči využívám nejčastěji pro pohyb v přírodě, kde musí být pes upoután na vodítku. Používali jsme ho i v době, kdy jsme chodili s chlupáči na cvičák, a to nácviku přivolávacích povelů. Přesným opakem co se týče délky (kolem 30 cm), ale zároveň další z “výcvikových vodítek” je takzvaná couračka nebo také “ručka”. Ta se nejčastěji používáme pro trénink chůze u nohy. Ale i u velký plemen, kterým se nemusí odepínat. Já to využila pro naší vlkodavku. Alternativou mezi “krátkým” a “dlouhým” představuje takzvaná “přepínačka”. Vodítko s karabinami na obou koncích je možné nastavit libovolně pomocí několika kroužků po celé délce.
Speciální kategorii tvoří vodítka s moxon smyčkou. Ta pomocí parohového kroužku (dorazu) jistí, že se chlupáč nevyvlíkne. Na výstavu se bude hodit takzvané výstavní nebo předváděcí vodítko, tenoučká vodítka bez a s korálky a v barvě srsti psa. Moxon smyčku mají i lovecká nebo takzvaná vypouštěcí vodítka. Jejich největší výhodou je, že máte volné ruce. Nosí se totiž buď kolem těla, nebo přes rameno. A úplně poslední kategorií jsou vodítka reflexní s různými svítícími bezpečnostmi prvky. Pak už stačí jen vybrat tu správnou barvu, vzor, materiál, tvar (plochá / kulatá) a případně nějaký ze šikovných doplňku, jako jsou rozdvojky či amortizační šňůry, a je to. A podle čeho ještě vybírat, třeba podle toho, jestli tam nejsou ostré spoje, jestli jsou snadno vyměnitelné karabiny a jestli má vodítko třeba nastavovatelného jezdce (u varianty klasického vodítka prodloužení až o 1 m).
Máte v plánu pořídit něco vašemu čtyřnohému kamarádovi letos na Vánoce? Copak to bude?
Morčata jsou oblíbenými domácími mazlíčky zejména pro rodiny s dětmi. Jsou to malá zvířátka, která dokáží přinést spoustu radosti. Pokud nad koupí morčete uvažujete, jsou faktory, které byste při rozhodování neměli opomenout. O tom, na co se při...
Slyšeli jste o sportu, který se nazývá dogfrisbee? Zjednodušeně jde o to, že svému psovi házíte disk, který on následně aportuje. Dogfrisbee můžete provozovat buď rekreačně nebo na profesionální úrovni. Zde se soutěží v různých disciplínách, k nimž...
Sibiřská kočka je poměrně mladé plemeno, které bylo celosvětovou federací chovatelů koček (FIFe) uznáno až v roce 1992. Vzniklo křížením domácích koček a plemen dovezených z Blízkého východu a východní Asie a usídlilo se v Rusku a na Ukrajině, odkud...
Většina z nás žije v dlouho zažité představě, že jeden psí rok se rovná sedmi lidským. Pokud tedy doma máte dvouleté štěně, v přepočtu na lidské roky je mu už 14 let. Jestliže máte doma desetiletého psa, prakticky je to už sedmdesátiletý dědeček....
Moderní doba přeje rychlému vývoji vpřed, a tak existuje spousta možností, jak si usnadnit pohyb s domácím mazlíčkem. Mezi takové vychytávky patří například kočárky, nosítka a klokanky, jež skvěle poslouží v případě, že je váš pes zraněný, příliš...
Brabantíci jsou malí psi s velkým srdcem a obrovskou touhou po poznání. Pochází z Belgie a řadí se do skupiny pinčů. Svou milou a přátelskou povahou si získali nejedno srdce.
Mateřské mléko je především na počátku života tím nejlepším, co může mládě od matky dostat. Je plné živin potřebných pro růst a správný vývoj. Jak ale potomci rostou, je nutné mléko doplňovat další potravou, a tak se postupně krmí pevnou stravou....
Milovníci a chovatelé koček určitě dobře vědí, že jedna kočka často nestačí a že někdy je potřeba pořídit dalšího kočičího parťáka. Toto rozhodnutí ale ovlivní chod celé domácnosti a především je nutné na příchod nového člena připravit stávající...
Někdy jeden pes nestačí a je lepší chovat rovnou celou smečku. Obzvlášť, pokud se věnujete chovu tažných psů. Samozřejmě s větším počtem psů roste i množství péče a starostí, násobí se ale i radost, kterou chovatel ze smečky má. Na co musíte být...
Na jednom cvičišti se potkávají majestátní dogy, malé čivavy i strakatí dalmatini. Psích plemen existuje opravdu velké množství, Kynologický záštitný spolek FCI (Fédération Cynologique Internationale ) jich rozlišuje na 360. A liší se od sebe...
Dehydratace, laicky řečeno ztráta tekutin v organismu, je pro psy někdy poměrně zrádným nepřítelem. Pokud se podchytí včas a začne se s adekvátní terapií, pes s největší pravděpodobností nebude mít žádné následky. Jestliže se ale dehydratace neřeší,...
Způsobů, jak se naučit něčemu novému, je mnoho. Jedním z nejpříjemnějších, jak pro psa, tak pro majitele, je pozitivní motivace. Díky ní se pejsek jednoduše a příjemně naučí novým kouskům a zároveň se tak rozvíjí vzájemný sociální vztah mezi...