Můj pes sice není hluchý, ale dokáže absenci sluchu velmi mistrně předstírat. Jakmile ale zašustím pytlíkem s pamlsky, tak slyší výborně. Někteří pejsci ale bohužel neslyší ani šustění pytlíku s pochoutkami, protože jsou skutečně hluší. Dá se takový pes vycvičit tak, aby zvládal vše, co zdravý jedinec?
Můj pes sice není hluchý, ale dokáže absenci sluchu velmi mistrně předstírat. Třeba když se ho pokouším odvolat z nevábně omamného křoví. Jakmile ale zašustím pytlíkem s pamlsky, tak slyší výborně. Asi jako lidi. Někteří pejsci ale bohužel neslyší ani šustění pytlíku s pochoutkami, protože jsou skutečně hluší. Dá se takový pes vycvičit tak, aby zvládal vše, co zdravý jedinec? Příběh neslyšícího britského psa jménem Horus, který před časem obletěl internet, mě přesvědčil, že ano. Chce to ale dost trpělivosti.
Já osobně jsem se zatím s hluchým psem nesetkala. Neuvěřitelný příběh hluchého psa z anglického útulku, který zvládá víc než padesát povelů ve znakové řeči, mě ale přivedl k tomu, že jsem se o výcvik neslyšících psů začala trochu zajímat. Některé rasy psů mají bohužel k vrozené hluchotě větší sklony než jiné. Patří sem třeba dalmatini, akita-inu, americký stafordšírský teriér, bígl, border kolie, boxer nebo bulteriér.
U štěňat se i několik měsíců nemusí přijít na to, že neslyší. V krajním případě se tedy může stát, že si pořídíte pejska z chovné stanice a až po čase soužití s ním zjistíte, že neslyší. Kromě toho, že třeba nereaguje na vaše volání, může reagovat bojácně nebo i agresivně, pokud se ho dotknete, aniž by vás viděl. Jednoznačnou odpověď vám ale dá až specializované veterinární vyšetření. To zjistí, zda je pes zcela neslyšící, nebo má aspoň zbytky sluchu. Podle toho pak zvolíte metodu výcviku. V obou případech je ale dle zkušeností, o kterých jsem četla, nutné se obrnit velkou dávkou trpělivosti. Výcvik bude časově náročnější, než v případě slyšícího pejska.
Pokud má pes zbytky sluchu, můžete místo vlastního hlasu používat vysokofrekvenční píšťalku. Písknutí vám poslouží jako přivolání a dál už budete pejska učit povely pomocí posunků. Prvním krokem je naučit pejska, že písknutí znamená, že po něm něco budete chtít. Už pouhý pohled na vás po písknutí byste proto měli odměnit nějakým pamlskem. Teprve až pejsek pochopí, že po písknutí na vás musí zareagovat, můžete ho začít učit další povely pomocí posunků.
V případě úplně neslyšícího pejska se doporučuje používat vibrační obojek. Protože pes neslyší, musíte mu informaci o tom, že po něm něco chcete předat jiným smyslovým kanálem. Protože je ale takový výcvik hodně náročný a někdy se před vibračním obojkem musí používat ještě ten elektrický, je lepší, když ho absolvujete pod dohledem odborníka. Buď můžete najít specializovanou psí školku, kde ho povely naučí za vás, nebo si najmete kynologa a budete pejska trénovat spolu s ním.
A na závěr ještě jeden zajímavý tip od majitelky hluchého britského psa, který zvládá víc povelů, než většina zdravých psů. Na procházkách ho naučila, aby si ji každých 20 sekund kontroloval zrakem, a to i tehdy, když po něm nic nechce. A jak ho to naučila? Nosila s sebou neustále pamlsky a každých pár vteřin nějaký dala. Pes si pak začal sám neustále kontrolovat, zda mu náhodou něco nechce dát a nakonec už místo pamlsku stačil jen pochvalný pohled. Majitelka tohoto šikovného psa tvrdí, že začátky byly sice těžké, ale jakmile pes pochopil základy komunikace, šel výcvik velmi rychle kupředu. Pokud tedy zjistíte, že je vaše štěňátko hluché, začněte s výcvikem co nejdřív a nevzdávejte se při prvním nezdaru!
Výcvik obrany je proces, kdy se u psa snažíme podpořit a rozvinout kořistnický pud, přičemž rozlišujeme obranu pro praxi a sportovní účely. V případě sportovní obrany je pes ovladatelný a nejedná se o bezmyšlenkovité podněcování agresivity vůči svému...
Je to zvíře, které má v sobě divokost šelmy, ale zároveň ocení i pohodový den strávený na gauči. Řeč je o americké krátkosrsté kočce, kterou je možné považovat za obdobu té evropské, jen na americkém kontinentě. Čím je toto plemeno speciální a jaké...
Vlci patří do řádu šelem a myšlenka na setkání s nimi ve volné přírodě může děsit mnoho z nás. Je proto poměrně překvapující, že vlci jsou velmi plachá a ostražitá zvířata, která se budou snažit kontaktu s člověkem vyhnout za každou cenu. Tím spíš,...
Stejně jako lidé, i naši čtyřnozí miláčci mohou vykazovat nepříznivé reakce na některá krmiva nebo jejich složky. Ať už jim podáváme granule nebo je krmíme syrovým masem, vždy existuje riziko, že našim mazlíčkům nebude zvolený způsob stravování...
O dogfrisbee, sportu, kdy pes chytá letící disk, jsme na našem blogu už psali. Jeho výhodou je, že si společně zasportuje jak pes, tak psovod. Dogfrisbee je ale skvělý sport i pro svou různorodost – patří do něj různé disciplíny, které se od sebe...
Sportovní kynologie se někdy nazývá také jako královská disciplína. Mezi psovody vyniká především svou obtížností, je v ní totiž vyžadována velká všestrannost. Ta musí být jak ze strany psa, tak i psovoda. Které její aspekty jsou nejobtížnější a v...
Stejně jako lidé i psi jsou jedinečné bytosti, které se od sebe liší povahou i tím, co se jim líbí a co ne. Značná část samozřejmě závisí na výchově, některé charakteristické rysy psa ale majitelé musí přijmout a sžít se s nimi. Někdy navíc změna v...
Kočky už pro mnoho z nás dávno nejsou ta bezprizorní venkovská zvířata, která zavítají k domu jen ve chvíli, kdy na to mají náladu. Naopak se staly běžnými obyvateli městských bytů a přizpůsobily se našemu životnímu rytmu. I tak ale není zcela možné...
Králíci jsou oblíbenými domácími mazlíčky zejména do městských bytů. Nejsou totiž tolik nároční na místo a navíc nevyžadují častý pohyb venku, například na zahradě. To ale neznamená, že péče o ně je jednoduchá a nevyžaduje čas ani úsilí. O tom, na co...
Zní to krásně: pejskovi zadáme úkol nebo povel, on jej splní a dostane za to pamlsek nebo odměnu. V ideálním případě to nezůstane pouze u jednoho okamžiku, ale stane se základem celého výcviku pejska, z něhož se pomocí pozitivní motivace stane...
Každý majitel pejska zná pocit, kdy musí odejít z domu například do práce, svého mazlíčka si z nějakého důvodu s sebou vzít nemůže a neví, co se bude dít. Zvládne to pejsek nebo bude štěkat a vyvádět? Takzvaná separační úzkost není jen záležitostí...
Strach je pro lidi přirozený a každý se bojí něčeho trochu jiného. Zatímco někoho děsí pavouci, výšky nebo stísněné prostory, někdo se bojí psů. Často se tento druh strachu objevuje u dětí, které ještě nemají svět dokonale prozkoumaný a neznají...