Opuštěné polodivoké kočky
I přes značné snahy spolků na ochranu zvířat u nás poslední dobou stoupá počet polodivokých zvířat. Mohou za to hlavně kolonie koček, které se nekontrolovaně množí.
Také už jste řešili, jak na to nejen se skladováním (suchého) krmiva během letních pařáků? Anebo třeba na cestách? Pro mě je to teď víc jak aktuální téma. Doma máme sice příjemné teploty a tak nehrozí nic ani našim chlupáčům, ani jejich granulím. Blíží se nám však letní dovolená, a tak jsem začala řešit, jak nejlépe uchovat granule čerstvé i mimo zázemí domova.
Ať už doma nebo na dovolené, vždy se řídím pravidlem, že granule by vždycky měly být čerstvé a voňavé. Ano, psí granule by měly vonět. Někdy se mi také stává, že připravuji krmení ve spěchu, například když spěchám do práce nebo večer za kulturou, a ne vždy tak ke granulím čichnu. Jinak je ale raději kontroluji pravidelně. Obzvláště teď v létě, kdy je větší riziko, že by v dlouho otevřeném pytli mohly žluknout.
To se mi naštěstí ještě nikdy nestalo, ale pár mých známých, kteří žijí v panelácích, a během velkých veder krmivo špatně skladovali, s tím mají neblahou zkušenost. V letních vedrech se musí skladovat granule obzvlášť pečlivě (ideálně by se měly uchovávat v teplotách do 25 stupňů Celsia), tedy v chladnějších a stinnějších místnostech a nejlépe v menších baleních. Sama dávám přednost větším balením granulí. I když je v mém případě pravda, že když se sejde celá naše psí smečka, tak máme celkem spotřebu a dlouho otevřený pytel tak u nás nehrozí.
Jenže vysoké teploty nejsou jedinou nástrahou správného skladování krmení. Vlhko - to je neřád číslo dvě. A není dobré jej podceňovat. Už se mi totiž stalo, že mi granule pro psy mojí vinou provlhly. A mohla za to lenost. Dovezla jsem na chalupu pytel granulí a načatý jsem ho tam ve sklepě nechala do další návštěvy. Ještě že jsem si toho všimla, mohla by se tam pak snadněji vytvořit plíseň! A ta nemusí být na pohled vůbec patrná. Je tak lepší se vlhku úplně vyvarovat. Už je to dávno a dnes jsem poučená a granule i na chalupě skladuji v plastovém neprodyšně uzavíratelném barelu.
Doma je to samozřejmostí od úplného začátku, kdy jsme přibrali do party prvního čtyřnohého kamaráda. To by totiž člověk neřekl, jak spolu může souviset nedostatek úložných prostor a skladování granulí. Můj první pes alias “věčný hlad” totiž vyčenichal své granule úplně všude a byl schopný vynaložit značné úsilí, aby se do pytle probojoval. Naštěstí jsem včas odhalila tuto jeho vlastní iniciativu, jenže nebylo žádné volné místo, kam je schovat. Špajz jsme bohužel neměli. Stačilo se poradit v té době se zkušenějšími známými, kteří nám poradili právě ony zmíněné barely. Ty seženete jak plastové, tak plechové a to v různých velikostech. A někdy jsou i docela pěkně designově řešené.
Jenže i barely mají své mouchy, které se ale dají vychytat. Jednou se mi totiž stalo, že jsem nové balení krmiva zcela automaticky přesypala a obal bezmyšlenkovitě vyhodila. Možná se divíte, proč by to mělo vadit. Zapomněla jsem si totiž zkontrolovat datum trvanlivosti. Je to tak, ani psí granule nevydrží věčně. Někteří výrobci, např. krmiva od Britu, garantují u neotevřených pytlů trvanlivost 18 měsíců od data výroby. U načatého je lepší se řídit pravidlem, že čím dříve ho váš pes spotřebuje, tím lépe. U nás to vychází přibližně na jedno balení měsíčně. Výhodou je i to, že na granule nemůžou jiní záškodníci. Tím mám na mysli především moučné moly, ale v případě chalupy například i myši.
No a jak s tím cestováním? Je to podobné jako doma. Když shrnu dva nejdůležitější body, kterými se snažím řídit i na cestách, jsou to:
Jak na to ale prakticky? Venkovní teplotu neovlivním, co ale ovlivnit můžu, je to, co psovi beru s sebou a jak to zabalím. Tím, že doma krmím z 99 % suchým krmivem, tak ani na cesty nemusím řešit, jak to udělat s konzervami. Nejen, že by byly do batohu těžké, navíc jezdíme často přenocovat do přírody, kde bohužel nedisponujeme ledničkou. A tak by se obsah otevřené konzervy mohl při teplých nocích, jako jsou ty současné, zkazit. Podobně to platí i pro různé psí salámy nebo masové pamlsky. Chlupáčům výraz při balení ale jasně napovídá, že bez psí dobroty nikam nejedeme, a proto s sebou vždycky balím i “nekazící se” alternativy. Každopádně pamlskovník je vždycky plný a pokud to teploty dovolují, ideálně masovými pochoutkami :-).
A na závěr se s vámi ještě podělím, jak přepravovat granule. Mně se nejvíce osvědčily takzvané foodbagy (je to takový nylonový zásobník ve tvaru válce a o rozměrech cca 15x25 cm). Můžu tak s sebou sbalit až 1,5 kg granulí. Dřív jsem ale také vozila krmivo ve větších plastových dózách nebo plastových lahvích. Problém byl ale s objemem. Igelitové sáčky příliš nedoporučuji, tak by se krmení mohlo zapařit, a díky tomu i zkazit. Důležité je, aby tam nešel vzduch, ale také aby nebyly granule na přímém slunci. Když by bylo opravdu velké horko, je ještě dobré to celé zabalit do novin. A pro vodáky prý prodávají i speciální voděodolné vaky.
Jaké jsou vaše zkušenosti se skladováním krmiva nejen na cestách? Máte ještě nějaké další ozkoušené vychytávky? Pokud ano, sem s nimi :-).
I přes značné snahy spolků na ochranu zvířat u nás poslední dobou stoupá počet polodivokých zvířat. Mohou za to hlavně kolonie koček, které se nekontrolovaně množí.
Plánujete si pořídit fretku a nevíte, jak o tohoto domácího mazlíčka pečovat? Fretka miluje svobodu a pohyb, potřebuje tedy hodně prostoru a zároveň i vaší pozornosti. Přináším proto 10 tipů, jak na specifickou péči o tuto malou šelmu. :)
Pokud bylo jedním z vašich novoročních předsevzetí shodit nějaká ta vánoční kila a být fit, váš psí parťák vám s tím může skvěle pomoct. Navíc psí obezita je jednou z věcí, která veterináře v poslední době trápí nejvíce. Jak na zimní trénink?
Psi trénování na lokalizaci trusu šelem v projektech ochrany přírody občas identifikují špatný druh. A to ve 4 až 45% případů. Studie zveřejněná v časopise Scientific Reports přišla s možným vysvětlením, proč tomu tak je. Na vině nemusí být ani chyba...
Tato africká kočkovitá šelma má na kočku dosti netypickou stavbu těla. Díky svým dlouhým nohám vypadá spíše jako pes. A ač jde o zvíře divoké, často hraje i roli domácího mazlíčka.
Zatímco pro lidi je šanta kočičí léčivou bylinou, na kočky má účinky jiné a mnohem silnější. Víte, proč tato nenáročná trvalka působí na kočky tak opojně?
Leden je měsícem předsevzetí. V této době se někteří začínají, jiní možná už ty své vzdali. Pokud jste si nějaký cíl pro nový rok předsevzali, mysleli jste na své mazlíky?
To, že na nás mají mazlíci blahodárný účinek, je všeobecně známo. Ukazuje se ale, že domácí zvířátko může mít pozitivní vliv i při duševních onemocněních. Alespoň to tvrdí ti, co jimi trpí.
U tohoto plemene, sestry kočky siamské, se snoubí šarm a elegance zevnějšku s přítulnou, extrovertní a hravou povahou.
Brabantíci jsou oblíbení jak ve světě, tak u nás. Krom malého vzrůstu na tom má zásluhu i jejich přátelská a jemná povaha a fakt, že jsou stále dobře naladěni.
Při oslavách nového roku se každoročně ztratí stovky psů. V některých případech jde o nedbalost páníčků, jindy o nešťastnou náhodu. Pojďme se podívat, jak co nejvíce eliminovat toto riziko a jak mazlíkům tento náročný svátek ulehčit.
Tajný život mazlíčků - tak by se dalo nazvat to, co se děje, ve chvíli, kdy za námi zaklapnou domovní dveře. Zajímá vás také, co se odehrává potom? Nabízí se samozřejmá odpověď: Spí. Je tomu ale skutečně tak?