Jezevčíci jsou malí, ale temperamentní psíci, kteří levou zadní ovládnou celou domácnost. Mají ale své kouzlo, a pokud neustoupíte ve výcviku, budou vám tito chytří parťáci dělat velkou radost. Mezi milovníky jezevčíků se řadí také naše ambasadorka Klára Miketová.
Není pochyb o tom, že péče o psy je vaší vášní. Nejenže se naplno věnujete výstavám, provozujete kurzy handlingu, ale také se věnujete chovu psů. Co vás k chovatelství přivedlo?
U mě to bylo velice snadné, narodila jsem se do kynologické rodiny, takže jsem mezi pejsky vyrůstala. Život bez nich si tak vůbec nedokážu představit. Babička s dědou začínali s chovem jezevčíků už v padesátých letech minulého století, má maminka a teta též v tradici pokračují.
Vaše chovatelská stanice se zaměřuje především na chov jezevčíků. O nich se říká, že jsou pěkně tvrdohlaví. Je to pravda? Co byste na povaze jezevčíků vyzdvihla a co je naopak jejich „stinnou“ stránkou?
Stinná stránka je právě ta tvrdohlavost. Ale to je opravdu jediný špatný a společný rys. Každý jezevčík má svou jedinečnou osobnost – není jeden jako druhý. Teď jich mám devět a opravdu je každý úplně jiný, to je na nich úžasné. Myslím si, že je to plemeno, které když si člověk oblíbí, už ho nikdy neopustí.
Má jejich chov a výcvik nějaká specifika? Je k němu například potřeba přistupovat jinak než u velkých psů?
Je potřeba si uvědomit, že jezevčík byl po generace šlechtěn jako lovecký pes a jeho instinkty dále přetrvávají. Navíc se jedná o vysoce inteligentní psy. K výcviku je potřeba přistupovat hlavně důsledně. A neudělat tu chybu, že si řekneme, že je malý, a tak jej vlastně nemusíme cvičit. Každý pes potřebuje základní výcvik. Jinak se může snadno stát, že otěže v domácnosti převezme tento malý a na první pohled nenápadný psík.
Co byste doporučila někomu, kdo si poprvé přinese domů jezevčíka?
Hlavně to, ať mu neustupují. Tím, že jezevčíci jsou chytří, snadno a rychle si podmaní celou rodinu. Šéfem musí zůstat vždy člověk, on je vůdce smečky. Je-li to naopak, vznikne velký problém.
A teď k jídlu. Je potřeba u výživy menších plemen psů dodržovat nějaké zásady? Čím vy své jezevčíky krmíte?
Naši pejsci jsou zvyklí jíst jednou denně, a to večer. Preferují drobnější granulky určené pro malá plemena. Krmíme je Chicken & Insect Adult small breed. Velkou výhodou je, že tyto granule už obsahují všechny potřebné živiny, minerály i vitamíny, takže nic dalšího přidávat není potřeba.
I když pro pamlsky je vždy prostor :).
Co je na chovu jezevčíků nejkrásnější?
Krásné je všechno. Každý den našeho společného soužití dává smysl. Ale úplně nejradši mám dlouhé procházky, když vidím, jak jsou naši psi šťastní. A pak se jimi večer na gauči obložím jako sandwich a je nám úplně nejlíp.
Není proto divu, že se jezevčíci těší oblibě lidí po celém světě – například v Japonsku se jedná o 2. nejpočetnější plemeno. Jako zajímavost bych dodala, že jezevčíky vlastnila třeba také řada slavných osobností, jako například Salvador Dalí, Andy Warhol, Pierre Brice nebo český herec Svatopluk Beneš.
Uvažujete, že si pořídíte malého pejska? Více o tom, jak se o malá plemena starat, se dozvíte například v tomto článku.
Přemýšlíte, že byste začali s agility, ale hlavou se vám místo rozhodnutí honí jen samé otázky? Hodí se můj pesan pro tento sport? A hodím se pro něj vůbec já? Jak a kdy začít? Na tohle všechno a ještě víc jsem se zeptala trenéra agility Juraje Ružu.
Kočky tohoto plemene jsou inteligentní, komunikativní a hlavně velmi společenské. Na člověka si vytváří vazbu opravdu velmi silnou. Přízeň si krom milé povahy dokáží lehce získat i svým exotickým a vznešeným vzhledem.
V současné době dbáme na zvýšená hygienická opatření. Jakmile přijdeme z venku, sundáváme svršky, zujeme boty a umýváme si ruce. Pokud s námi přichází také psí společník, nesmíme zapomínat ani na něj. Hrozí totiž, že nám vir zanese domů. Jak se o psa v...
Jaro je tu a na svět začínají přicházet koťata. Pro mnoho z nás to může být novou zkušeností. Pojďme se proto podívat s chovatelkou sibiřských koček Helenou Rückerovou na to, co koťata ve svých prvních chvílích života potřebují a jak kočce můžeme...
Je jasné, že letošní Velikonoce nebudou probíhat tak, jak jsme zvyklí a některých tradic se budeme muset holt vzdát. Svátky budeme trávit doma v kruhu těch nejbližších, tak proč do toho nezapojit i naše kočičí společníky?
V době, kdy musíme trávit většinu času doma, nás i naše mazlíky může lehce přepadnout nuda. Jak nespadnout do stereotypu a volný čas využít smysluplně prací se psím parťákem? Jak pesana unavit i bez dlouhých vycházek venku?
Pobyt v karanténě znamená změnu životního stylu. Najednou je spousta času na koníčky, dodělává se, na co nebyl dříve čas, jen všechno probíhá na omezeném prostoru. S pejskem se najednou potkáváme velmi často a zjišťujeme, že se styl života změnil i...
Jaro je tu a s ním i čas na podporu imunity a detoxikaci těla. V zimě se totiž v těle hromadí nejvíce toxinů a zátěž představuje i změna počasí. Jak psí imunitu zbytečně nezatěžovat, a naopak ji podpořit?
V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
O kočkách se často říká, že jsou velmi empatické a dokáží vycítit, jak se lidé cítí nebo že je něco bolí. Je jasné, že soužití s nimi zlepšuje kvalitu našeho života i naše zdraví. Dokáží ale naši kočičí společníci lidskou bolest cítit a reagovat na ni?