Konečně je krásně a můžu si s radostí vyrazit do přírody se svým mým čtyřnohým přítelem:-) Pokudt milujete stejěně jako já pohybu, můžete si ho užívat společně s vašimi mazlíčky například při terénním psím sportu zvaném cannicross neboli běhu v zápřahu za psem. Osobně jsem jej siece ještě nezkoušela, ale poslední dobou jsem o něm mnohokrát slyšela a proto jsem se rozhodla o něm zjistit více. Alespoň na první pohled se jeví jako ideální aktivita pro aktivní sportovce a náruživé běžce!
Konečně je krásně a můžu si s radostí vyrazit do přírody se svým čtyřnohým přítelem :-). Pokud milujete stejně jako já pohyb, můžete si ho užívat společně s vašimi mazlíčky například při terénním psím sportu zvaném canicross neboli běhu v zápřahu za psem. Osobně jsem jej sice ještě nezkoušela, ale poslední dobou jsem o něm mnohokrát slyšela a proto jsem se rozhodla o něm zjistit více. Alespoň na první pohled se jeví jako ideální aktivita pro aktivní sportovce a náruživé běžce!
To dokládá i narůstající obliba tohoto sportu, který je postaven na tom, že psovod – v tomto případě tedy běžec – je spojen se svým psem (nebo i psy) pomocí gumového lana s amortizérem (tlumičem). Ten změkčuje nárazy při větším zatáhnutí, např. při rozběhu. Toto speciální vodítko mívá při natažení amortizéru délku přibližně dva metry.
Tím však potřebná výbava nekončí. Jak běžec, tak i jeho pes by měli být vybaveni k tomu určeným postrojem – u psovoda se jedná o bedrový pás, u psa o sedák (cenově se výbava pohybuje v rádu stovek korun). To společně umožňuje přenést sílu tahu psa na běžce. Jádro pudla spočívá v tom, že pes svým tahem pomáhá svému pánovi překonávat terén nejen rychleji, ale i s menším výdejem sil. Krása spočívá v tom, že spojíte venčení s něčím zdravým pro vás samotné a ještě aktivně trávíte čas se svým psem.
Ovšem nemyslete si, upozorňují odborníci, že to bude brnkačka. Ze začátku se jedná o pěkný zápřah, především pro vaše nohy. Nezvyk to ale určitě bude i pro vašeho psa, a to i navzdory tomu, že doposud velmi rád běhal. V první řadě byste měli – a to platí obecně pro jakoukoli aktivitu s vaším psem – vycházet ze zdravotního stavu jak svého, tak i z kondice zvířete. Je to velká výzva pro vás oba.
A jak na to? Shrnula jsem pro vás ty nejdůležitější principy, kterých odborníci radí se držet, alespoň do té doby než nasbíráte vlastní zkušenosti.
Canicross se dá dělat s jakýmkoli plemenem, které rádo běhá, a to i s malým. Ovšem u úplně malých psů nemůže počítat s takovým tahem jako u těch velkých a je to tedy více o společném zážitku, než o překonávání náročných terénů.
Začít se radí až po prvním roce věku psa, aby se zvířeti tahem nepoškodil zdravý vývoj těla. Mladí psi jsou na jednu stranu více učenliví, na stranu druhou ovšem sem tam ještě ztrácí pozornost a nechají se rozptýlit nějakým zajímavým pachem, zvířetem či věcí v okolí.
Než začnete, seznamte psa se základními povely. Měli byste ho naučit i povelům „běž“, nejdřív například i s pomocí pamlsků. Důležité je, aby byl motivovaný a rozběhl se za „odměnou“. Pak se k němu posupně přidávejte a zkoušejte to i na vodítku.
Naučte psa rozlišovat, že když tahá v postroji, tak je to v pořádku, opět například s pomocí odměny. Předejde tak jeho zmatení, když by zatahal na normálním vodítku a vy jej pokárali.
Pokud máte doma nebo k zapůjčení koloběžku, je prý nejlepší před samotným během trénovat psa v zápřahu právě na ní. Vy tím pejskovi pomůžete, že se ze začátku tolik nevysílí.
Začínejte spíše na známé trase, ideálně na přírodní cestě. Trénovat se psem můžete 1-2x týdně a spíše v jarních či podzimních měsících, abyste vy nebo váš pes nedostali úžeh.
Běhat můžete i s vašimi známými a jejich psy. Ti se vzájemně mohou k běhu motivovat. Canicross prý lze dělat i s více psy naráz, je to ovšem náročnější na koordinaci.
Pokud nepatříte mezi největší běžecké nadšence, ale například rádi chodíte, tak jako já, nezoufejte. Principy canicrossu se dají stejně tak dobře využít při chůzi. Podobně jako další psí sporty a aktivity i tato pomáhá rozvíjet a upevňovat váš vzájemný vztah se zvířetem, kdy zároveň pilujete vzájemnou souhru.
A pokud byste to chtěli pojmout trochu více profesionálně, určitě si vyberete z řady závodů, které se každoročně nejen v České republice konají. A třeba se stanete součástí české reprezentace, která prý v tomto sportu patří mezi světovou špičku.
V létě se život většiny z nás přesouvá na zahradu, ať už u domu, nebo chalupy. Tuto možnost chceme samozřejmě dopřát i našim přátelům hlodavcům a pouhé vynesení klece ven není ono. Jak tedy na pohodlný a bezpečný výběh?
Všichni jsme se na léto jistě těšili. Celé dny můžeme trávit venku, vyrážet na dlouhé hodiny do přírody nebo se koupat v jezeře. Jak si ale léto užít na pIné pecky a neřešit návštěvy u veterináře?
Nároky jednotlivých psů na výživu se liší. Podle životního stádia, tělesné kondice, životního stylu a velikosti. Aspektů je spousta a při výběru krmiva je potřeba je všechny zohlednit.
Kočku může rýma potrápit o dost hůř než nás. U nich totiž jde o poměrně vážné a hlavně velice nakažlivé virové onemocnění. Kočičí rýmou se totiž označuje souhrn onemocnění, mezi jejichž příznaky patří právě rýma.
Jaké elementy hrají ve výživě kočky důležitou roli, proč je chlupáči potřebují a v jakém
poměru by je měli přijímat? To je alchymie, která se skrývá za přípravou kvalitního
krmiva pro kočky.
Toto plemeno bychom mohli charakterizovat jako velkou osobnost v malém těle. Ačkoli jméno těchto malých, původem belgických, psíků znamená malý ovčák, ovce nikdy nepásli.
Vlci bývají ještě dnes hojně diskutovaným tématem a část obyvatel se stále na jejich přítomnost v našich lesích dívá negativně. Důvodem je fakt, že si na jejich výskyt během několika desítek let, kdy tu nežili, odvykli. Přitom mají tyto šelmy...
Suchá kůže dokáže potrápit i naše zvířecí parťáky. Než ji začneme léčit, je potřeba přijít na příčinu, což nemusí být úplně jednoduchý úkol. Jak se lupy u psů projevují, jaké mají příčiny a jak se jich šetrně zbavit?
Nepřítel je možná slabé slovo, vhodnější by zřejmě bylo říct rovnou zabiják. Tento vzácný druh klíštěte se pomalu šíří Českem a psy dokáže nakazit nemocí připomínající malárii.
Cestování samo o sobě pro některé znamená radost, ale i trochu stresu. Abych na nic nezapomněla a taky aby vše probíhalo podle plánu. Co když se ale na cestu vydám se svým malým kamarádem morčetem? Společně se podíváme, na co bychom neměli při...