V USA i některých evropských státech si můžete registrovat psa, kočku nebo i jiného mazlíka jako citového společníka. Zvíře s takovým statusem pak má oproti obyčejným mazlíkům některé výhody. Mezi asistenční psy se ale nepočítá.
Emocionální podpůrné zvíře nebo také citový společník je domácí zvíře, jehož přítomnost je odborníky na duševní zdraví považována za přínos pro lidi trpící duševními či mentálními chorobami. Citového společníka si tedy mohou zaregistrovat lidé s úzkostnou poruchou, záchvaty paniky, klinickou depresí nebo jinými stavy, které mohou narušit jejich každodenní činnosti.
Mezi benefity, které emocionální společník přináší svému majiteli, se uvádí uklidnění, relaxace, snížení úzkosti, stresu a deprese. K dalším přínosům patří dále zmírnění osamělosti, posílení sociální angažovanosti i interakce, normalizace srdeční frekvence a krevního tlaku.
Zatímco služební asistenční zvířata musí projít výcvikem k jejich určenému poslání (detekce záchvatů, asistence nevidomým, upoutaným na vozíček apod.), u emocionálních společníků žádný výcvik nutný není. Dokonce ani neexistují žádné kvalifikační požadavky pro určení, zda je zvíře pro emocionální podporu vhodné. Nejčastěji jsou registrováni psi, žádná pravidla omezující druh zvířete ale neexistují. Společníkem se tedy může stát i kočka, papoušek, kůň či jiné domácí zvíře.
Na rozdíl od asistenčního zvířete, emocionální společník nemusí na veřejnosti nosit speciální vestu ani žádnou jinou značku. Neexistuje ani žádný úřední rejstřík, kam byste ho museli přihlásit. Bude vám stačit jen nosit s sebou potvrzení od terapeuta.
Jednoduchost prohlášení zvířete za citového společníka s sebou nese to úskalí, že můžete lehce narazit na podvodné společnosti, které vám budou tvrdit, že mohou vašeho mazlíka oficiálně certifikovat, i když tomu tak není. Vy pak zaplatíte za nelegitimní doklad nebo falešnou certifikaci.
A jaké výhody s sebou citový společník vlastně nese? V zákoně je ustanoveno jen to, že s vámi může bydlet na kolejích, univerzitních bytech či jiných zařízeních, kde jsou běžně zvířata zakázaná. Pronajímatel vám jeho přítomnost nemůže zakázat, pokud se zvíře nechová destruktivně nebo agresivně. Druhý federální zákon týkající se emocionálních společníků povoluje takto označeným zvířatům s vámi cestovat na palubě letadla.
Další výhody asistenčního zvířete jako například přístup do zdravotnických zařízení, úředních budov a podobně, ale nemá. Také proto, že nikdo nehodnotí jeho vychovanost ani míru, do jaké je pro veřejné okolí bezpečný.
Co si o citových společnících myslíte? Jestli se zákon posune dál, zvířata budou co do vhodnosti a bezpečnosti posuzovaná. Na základě toho jim bude zpřístupněno i prostředí škol nebo pracovišť. Jistě by to dle mě bylo skvělou terapií i u nás.
Sotva to začalo chodit, už to milovalo balóny. Ještě to nemělo tlamku dost velkou ani na golfový míček, ale odhodlaně se to snažilo zakousnout tenisák. To je celá Kulajda. Jenomže tahle zprvu roztomilá vášeň postupně přerostla v nepříjemný zlozvyk.
Houbařská sezóna začala, je na čase vyrazit do lesa a podívat se, jestli už rostou. Pokud máte jistotu, že vám pes neuteče za zvěří a že se nikde v okolí nepotulují myslivci s nabitými puškami, vezměte si ho na pomoc. Jestli utíká, zkuste ho nejprve...
Pokud cestujete, nemáte nikoho, kdo by byl ochotný pohlídat vám psa nebo kočku a hotel pro zvířata není to pravé pro vás, je tu ještě jedno řešení. Obyčejní lidé :) Takovým řešením jsem se pro Radku stala i já.
Ne vždy si můžete vzít psa s sebou na dovolenou a ne každý z nás má příbuzné nebo známé, kteří se nám o něho postarají. Jsou destinace, kam bych s sebou Kulajdu ani brát nechtěla, třeba kvůli nebezpečným parazitům nebo náročným podmínkám, jako jsou...
Zahrádky už ožily a všechen ten rybíz, jahody, ředkvičky a spousty dalších dobrot lákají nejen nás, ale i naše psy. Něco z naší sklizně jim prospívá a něco naopak vyloženě škodí. Připravila jsem pro vás stručný přehled toho, co by pes mohl v divočině...
Líbí se vám Kulajda na úvodní fotce tady na blogu? Mně moc. Hlavně proto, že si pokaždé, když ji vidím, vzpomenu na to divadýlko okolo.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
