Hoopers je poměrně nová psí sportovní disciplína. Možná, že jste o ní tedy ještě ani neslyšeli. Překážky jsou koncipovány s minimálními nároky na pohybový aparát psa i psovoda. Hodí se tak i pro starší čtyřnohé mazlíčky i psy pohybově ne zcela zdatné.
Hoopers je nová samostatná disciplína vycházející z agility. Pochází z USA a u nás se s ní můžete setkat teprve v posledních několika letech. Nabízí aktivní vyžití psům, i když překážky nejsou nijak náročné. Výhodou je, že pohybové omezení psovoda není překážkou, aby si hoopers společně se psem užil.
Pes totiž obíhání a probíhání jednotlivých překážek provádí naprosto samostatně, na základě vizuálních a hlasových pokynů psovoda (handlera). Překážky jsou přitom navržené zcela bezpečně a s ohledem na minimální nároky na pohybový aparát psích závodníků. Díky tomu se sport hodí nejen pro psy všech velikostí a věkových kategorií, ale i pro ty s pohybovým omezením, pro něž už není skákání vhodné.
Tréninky i veškerý proces učení probíhá pomocí nenátlakových metod. Hodně se využívá klikr. Cílem je naučit psa chápat a následně i reagovat na hlasové a vizuální povely handlera tak, aby zvládl celou trať projít sám, tedy nezávisle na pohybu psovoda. Všechny překážky jsou koncipovány na úrovni země. Pesan jimi musí buď proběhnout, oběhnout je, nebo běžet podél nich.
Při tomto sportu se pes hýbe hodně a psovod málo. Pokud tedy při agility brzdíte svého psíka, zkuste hoopers! Skvělou příležitost ale nabízí třeba i pesanům vyřazeným ze závodů agility kvůli zranění, kteří neztratili chuť se hýbat a překážky jim chybí. V neposlední řadě to může být i skvělá volba jak utahat neunavitelné psy, aniž byste sami padali na pusu.
Zaujalo vás to? Prakticky už v každém našem kraji funguje minimálně jedna psí škola, která tenhle sport trénuje, určitě tak nebudete mít problém najít i nějakou ve svém okolí.
V létě se život většiny z nás přesouvá na zahradu, ať už u domu, nebo chalupy. Tuto možnost chceme samozřejmě dopřát i našim přátelům hlodavcům a pouhé vynesení klece ven není ono. Jak tedy na pohodlný a bezpečný výběh?
Všichni jsme se na léto jistě těšili. Celé dny můžeme trávit venku, vyrážet na dlouhé hodiny do přírody nebo se koupat v jezeře. Jak si ale léto užít na pIné pecky a neřešit návštěvy u veterináře?
Chodí váš kočičí chlupáč ven? Nebaví vás neustálé mňoukání a škrábání na dveře nebo věčně otevřená okna? Pak je načase pořídit mu dvířka pro kočky.
Nároky jednotlivých psů na výživu se liší. Podle životního stádia, tělesné kondice, životního stylu a velikosti. Aspektů je spousta a při výběru krmiva je potřeba je všechny zohlednit.
Kočku může rýma potrápit o dost hůř než nás. U nich totiž jde o poměrně vážné a hlavně velice nakažlivé virové onemocnění. Kočičí rýmou se totiž označuje souhrn onemocnění, mezi jejichž příznaky patří právě rýma.
Jaké elementy hrají ve výživě kočky důležitou roli, proč je chlupáči potřebují a v jakém poměru by je měli přijímat? To je alchymie, která se skrývá za přípravou kvalitního krmiva pro kočky.
Toto plemeno bychom mohli charakterizovat jako velkou osobnost v malém těle. Ačkoli jméno těchto malých, původem belgických, psíků znamená malý ovčák, ovce nikdy nepásli.
Vlci bývají ještě dnes hojně diskutovaným tématem a část obyvatel se stále na jejich přítomnost v našich lesích dívá negativně. Důvodem je fakt, že si na jejich výskyt během několika desítek let, kdy tu nežili, odvykli. Přitom mají tyto šelmy...
Suchá kůže dokáže potrápit i naše zvířecí parťáky. Než ji začneme léčit, je potřeba přijít na příčinu, což nemusí být úplně jednoduchý úkol. Jak se lupy u psů projevují, jaké mají příčiny a jak se jich šetrně zbavit?
Nepřítel je možná slabé slovo, vhodnější by zřejmě bylo říct rovnou zabiják. Tento vzácný druh klíštěte se pomalu šíří Českem a psy dokáže nakazit nemocí připomínající malárii.
Cestování samo o sobě pro některé znamená radost, ale i trochu stresu. Abych na nic nezapomněla a taky aby vše probíhalo podle plánu. Co když se ale na cestu vydám se svým malým kamarádem morčetem? Společně se podíváme, na co bychom neměli při...
O kočkách je známo, že se velmi rády vyhřívají na sluníčku. To ovšem neznamená, že jim nikdy není vedro a netýká se jich riziko přehřátí.
