Tuto mohutně vypadající modrou krátkosrstou kočku lidé často zaměňují za tu britskou. Není se čemu divit, jsou si dost podobné vzhledem i povahou a v minulosti se spolu i křížily. Je to skvělý nenáročný společník s krásnou modrou srstí.
Jasný původ kartouzské kočky není znám, existuje ale několik hypotéz. Co však víme jistě, je, že existují zmínky o modrých krátkosrstých kočkách už z 16. století z Říma a Francie. V 18. století se pak už název Kartouzská kočka pravidelně objevoval v knihách a článcích ve spojení s modrými kočkami z Paříže.
Povídá se, že toto plemeno pochází z izolovaného kopcovitého kraje Francie nazývaného Grand Charteuse, kde žije Řád kartouzských mnichů, který již od nepaměti ve svých klášterech chová modré kočky. Těžká dostupnost kraje by opravdu mohla vysvětlit populaci blízce příbuzných a silně se sobě podobajících koček, žádné důkazy k tomu ale nemáme.
Kartouzská kočka se opravdu velmi podobá britské modré krátkosrsté kočce. Největšími rozdíly jsou tvar hlavy a postavení a velikost uší. Ty má kartouzská kočka velké a dosti špičaté. Jinak je to středně velká až velká, mohutně stavěná kočka působící robustním dojmem. Velké kulaté oči mají zlatožlutě měděnou až jantarovou barvu. Lesklá srst poněkud odstává od těla a na omak je jemná. Barvu má pouze modrou, ale může být ve všech možných odstínech. Při narození má na srsti většina koťat slabou kresbu, která s dospíváním pomalu mizí.
Kartouzská kočka se té britské z části podobá i co do charakteru. Je přátelská a dobře naladěná, s vyrovnanou a klidnou povahou. Ráda si hraje a šplhá, ale oproti jiným plemenům není tak aktivní. Dobře se snáší s ostatními kočkami i se psy a pro děti může být skvělým kamarádem. Když se jí totiž něco nelíbí, spíš sama odejde, jen málokdy vytáhne drápky. Stejně tak i svůj jemný hlas používá jen výjimečně. Kartouzská kočka nepatří mezi ty kočky, co potřebují společnost po celý den. S klidným svědomím tedy můžete odejít do práce a nechat ji doma samotnou.
Dá se říct, že díky vyrovnané nekomplikované povaze se kartouzská kočka hodí i pro začátečníky v chovu koček. Je to vážně nenáročný samostatný společník. Díky její hravosti a přátelskosti se s ní jistě nudit nebudete, na druhou stranu po vás ale nebude vyžadovat pozornost a nechá vás v klidu odejít do práce. V chodu domácnosti její příchod zkrátka neucítíte tak dramaticky, jako tomu může být u jiných plemen. Navíc oproti jiným kočkám skvěle zvládá i změny, ať už jde o stěhování nebo příchod nového (zvířecího i lidského) člena rodiny. Je škoda, že se kartouzská kočka těší oblíbenosti stále hlavně ve Francii a Belgii. Povahově je totiž vážně úžasná.
Jsme uprostřed období, kdy na nás v jednom kuse něco leze. Chlad, vlhko, spousta bacilonosičů. U psů to není jinak. Ti nám ale neřeknou, že se necítí ve své kůži nebo je něco bolí. Je tedy na nás zavčasu si toho všimnout.
Úporná vedra pominula a lesy hrají všemi barvami. To je ideální čas na dogtrekking. Udělejte něco pro svoje i pejskovo zdraví a vyrazte do přírody v zápřahu!
Rozhodli jste se sobě anebo dětem pořídit mazlíka a volba padla na křečka? Tápete však jakého vybrat? Který druh je nejaktivnější, a který zase nejmazlivější? Pro koho se jaký vůbec hodí?
Chlorid sodný je velmi důležitou součástí psí stravy, stejně jako té naší. Udržuje v chodu několik důležitých procesů v těle. Nadbytek soli ale může mít na psa velmi negativní účinek hned v několika směrech.
American Curl má velmi nápadný zjev díky svým dozadu natočeným uším. Mimo Spojených států, kde toto plemeno vzniklo, je ještě celkem vzácností. Už i u nás ho ale najdete. Je to velmi společenská kočka, které doma nic neunikne.
V listopadu se koná překvapivě hodně akcí pro psy. Ať už jde o závody nebo výstavy. Zvláště v Praze je pak z čeho vybírat. Podívejte se, kam můžete se svým pejskem před zimou ještě vyrazit.
Ačkoli jde o malého psíka, teriéra v sobě prostě nezapře. Je to oddaný pes napumpovaný energií, který má v sobě stále pudy lovce krys.
Vědci došli k závěru, že majitelé koček jsou méně depresivní, úzkostní nebo uzavření. Vylučuje se to tedy s představou stereotypu “divných kočičích dam”, které si chlupaté parťáky pořizují kvůli osamělosti.
U psů začíná stáří mezi 5. a 8. rokem života. Vstupují tak do fáze, kdy se jejich potřeby mění, ať už jde o péči, pohyb nebo stravu. Aby si i nadále udrželi svou vitalitu a radost ze života, je potřeba to respektovat.
Jistě mi dáte za pravdu, že kočky se v pohádkách objevují docela často. Dnes se podíváme na českou klasiku. Pojďte si zavzpomínat a připomenout si dětství.
O nově vzniklém registru psích dárců krve už jsem psala. Pojďme se tedy podívat, jak samotné darování krve probíhá, kdo ho může podstoupit a proč je tak důležité. Třeba někoho z vás přesvědčím, aby se do registru se svým parťákem zapsal.
Je podzim a kočky se převlékají do svých zimních kabátů. My tuto skutečnost pociťujeme hlavně při uklízení domácnosti. Těch chomáčů chlupů je najednou víc, jsou větší a oblečení odchlupujeme dvakrát tak dlouho. Jak nad kočičími chlupy vyhrát nejen v...
