Jezevčíci, od hladkosrstých přes hrubosrsté a krátkosrsté až po dlouhosrsté, patří k oblíbeným společníkům, a to nejen u nás, ale i ve světě. A že jsou to společníci výborní! I když mají vlastní hlavu.
Jezevčíci patří mezi velmi oblíbená psí malá plemena nejen mezi myslivci. Pro svou povahu a kompaktní vzrůst si rychle našli cestu i do našich domácností. Své jméno získali podle německého “dachshund”, v doslovném překladu “jezevčí pes”.
První připomínky tohoto plemena se objevují už ve starém Egyptě v podobě rytin a sošek psů s dlouhým hřbetem a krátkýma nohama. O plemenu jako takovém se ale prvně mluví až ve 14. století. V 16. století pak vznikl křížením jezevčík dlouhosrstý, v 18. století jezevčík hrubosrstý a v 19. století trpasličí.
I když byl v Česku jezevčík ještě v první polovině 20. století poměrně vzácný, dnes na něj můžete narazit na každém rohu a hojně se objevují i na výstavách. Toto plemeno asi není třeba popisovat, jeho vzhled je nezaměnitelný. Podle dlouhého trupu na krátkých nohách ho pozná snad každý, prostě takový klasický Špagetka z oblíbeného večerníčku.
Do rodin si tito psíci našli cestu díky tomu, že jsou tak společenští a přátelští. Jsou to milí, hraví a oddaní parťáci, se kterými se sotva budete nudit. Velmi dobře ale zastávají i roli hlídače. Nejenže na nezvaného hosta hlasitě upozorní, v případě nutnosti neváhají ani zakročit.
Protože však mají vlastní rozum (jinak řečeno bývají pěkní paličáci), při výchově je třeba důslednost a pevná ruka. Díky svým loveckým instinktům patří spousta jezevčíků mezi útěkáře, proto je žádoucí mít dobře oplocenou zahradu a z vodítka zejména v lese pouštět jen psy s perfektním přivoláním.
Na jeho lovecký původ je třeba pamatovat i v jiném ohledu. Mějte na mysli, že ač si ho dnes spousta lidí pořizuje jako psa společenského, není to žádný gaučák. Potřebuje poměrně dost pohybu, ideálně na čerstvém vzduchu. Úplně nejšťastnější bude v lese.
V létě se život většiny z nás přesouvá na zahradu, ať už u domu, nebo chalupy. Tuto možnost chceme samozřejmě dopřát i našim přátelům hlodavcům a pouhé vynesení klece ven není ono. Jak tedy na pohodlný a bezpečný výběh?
Všichni jsme se na léto jistě těšili. Celé dny můžeme trávit venku, vyrážet na dlouhé hodiny do přírody nebo se koupat v jezeře. Jak si ale léto užít na pIné pecky a neřešit návštěvy u veterináře?
Chodí váš kočičí chlupáč ven? Nebaví vás neustálé mňoukání a škrábání na dveře nebo věčně otevřená okna? Pak je načase pořídit mu dvířka pro kočky.
Nároky jednotlivých psů na výživu se liší. Podle životního stádia, tělesné kondice, životního stylu a velikosti. Aspektů je spousta a při výběru krmiva je potřeba je všechny zohlednit.
Kočku může rýma potrápit o dost hůř než nás. U nich totiž jde o poměrně vážné a hlavně velice nakažlivé virové onemocnění. Kočičí rýmou se totiž označuje souhrn onemocnění, mezi jejichž příznaky patří právě rýma.
Jaké elementy hrají ve výživě kočky důležitou roli, proč je chlupáči potřebují a v jakém poměru by je měli přijímat? To je alchymie, která se skrývá za přípravou kvalitního krmiva pro kočky.
Toto plemeno bychom mohli charakterizovat jako velkou osobnost v malém těle. Ačkoli jméno těchto malých, původem belgických, psíků znamená malý ovčák, ovce nikdy nepásli.
Vlci bývají ještě dnes hojně diskutovaným tématem a část obyvatel se stále na jejich přítomnost v našich lesích dívá negativně. Důvodem je fakt, že si na jejich výskyt během několika desítek let, kdy tu nežili, odvykli. Přitom mají tyto šelmy...
Suchá kůže dokáže potrápit i naše zvířecí parťáky. Než ji začneme léčit, je potřeba přijít na příčinu, což nemusí být úplně jednoduchý úkol. Jak se lupy u psů projevují, jaké mají příčiny a jak se jich šetrně zbavit?
Nepřítel je možná slabé slovo, vhodnější by zřejmě bylo říct rovnou zabiják. Tento vzácný druh klíštěte se pomalu šíří Českem a psy dokáže nakazit nemocí připomínající malárii.
Cestování samo o sobě pro některé znamená radost, ale i trochu stresu. Abych na nic nezapomněla a taky aby vše probíhalo podle plánu. Co když se ale na cestu vydám se svým malým kamarádem morčetem? Společně se podíváme, na co bychom neměli při...
O kočkách je známo, že se velmi rády vyhřívají na sluníčku. To ovšem neznamená, že jim nikdy není vedro a netýká se jich riziko přehřátí.
