Přes hory a pouště Čínou - přesně tudy se vydala malá fenka Gobi, když se připojila během závodu k australskému ultramaratonci Dionu Leonardovi na jedné z nejnáročnějších běžeckých tras světa. Gobi se okamžitě stala psí hrdinkou obdivovanou po celé planetě.
O tom, jak se vytvoří silné pouto mezi člověkem a psem, ale také o tom, jak se z neznámého asijského oříška stane ze dne na den jeden z nejznámějších psů planety, by mohl vyprávět běžec Dion Leonard. Ten na světovém ultramaratonovém závodě pouští Gobi (Čína), po které malá fenečka dostala své jméno, z čista jasna druhý den závodu narazil na psí doprovod. Gobi Diona doprovázela přibližně polovinu z celých 250 kilometrů délky trasy. Vzhledem k tomu, že na to nikdy nebyla trénovaná a jejímu malinkému tělu, je to neuvěřitelný výkon.
Podle Leonarda je to navzdory její velikosti velmi houževnatý pejsek s velkým odhodláním. Ačkoli prý byla zpočátku spíše vyjukaná, závodění v ní rozvinulo zdravé sebevědomí, které je potřebné pro spokojený život každého psího chlupáče. Běh z ní udělal úplně jiného psa, říká často do médií její nový majitel. Na druhou stranu se v ní nezapřou geny. S největší pravděpodobností je kříženkou border teriréra, loveckého plemena, které je známé svým neohroženým temperamentem, obecnou čilostí a aktivitou a v neposlední řadě vedle inteligence také obrovskou oddaností a poslušností.
Oddaná láska se projevila hned několikrát, a to jak hned během samotného závodu, tak i krátce po jeho závěru. Gobi si Diona vybrala. Hned první noc následující po dni, kdy se k němu připojila, naprosto přirozeně nakráčela k němu do stanu a lehla si k jeho nohám. Od té doby se stali nerozlučnou dvojkou. Zvrat přišel ve chvíli, kdy se Gobi ztratila poté, co Dion odletěl zpět do Skotska vyřídit potřebné adopční dokumenty a vše kolem převozu psa z Číny do Velké Británie. Pravidla cestování se zvířaty v evropských zemích jsou v tomto ohledu relativně přísná.
Jakmile se vrátil zpět do čínského města Urumqi, kde ji ponechal v dočasné péči, zorganizoval pátrání a Gobi se opět našla. Můžeme říct, že v tomto případě jde asi opravdu o osudové propojení člověka se psem. Město Urumqi má totiž tři miliony obyvatel a šance najít ji byly tedy minimální. Vedle záchrany Gobi běžec Dion uspořádal charitativní sbírku a vybrané prostředky věnoval na opuštěná zvířata a psy v nouzi, čímž opět dojal celý svět.
To, co se v životě Gobi odehrávalo před červnem 2016, kdy se závod uskutečnil, nikdo neví. Dnes je součástí Leonovy rodiny, do které podle jeho slov zapadla naprosto skvěle. V běžcově domácnosti ve skotském Edinburgu žije ještě spolu s kočkou, kterou si Leon pořídil dříve před osudovým setkáním s Gobi. Dnes Gobi Diona doprovází na téměř všech bězích a pravděpodobně je tak nejslavnější psí ultramaratonistkou :).
Pro mě tento příběh přináší hned dvě ponaučení, a proto jsem jej pro vás vybrala. Nikdy nepodceňujte malé psíky co do fyzických výkonů. Jsou totiž nejen skvělí mazlové, ale také velmi šikovní sportovci. A dále - to, že jsou malí velikostí, neznamená, že jsou malí srdcem a láskou, kterou nám dávají. Jsou to naše malé velké psí lásky.
Ať už se chystáte vyrazit kamkoli do zahraničí, před odjezdem vždy doveďte psa k veterináři, i když víte, že jste splnili základní požadavky pro cestování a de facto za hranice můžete. Mít v cestovním pasu čerstvé potvrzení o dobrém zdravotním stavu...
Všichni moc dobře víme, jak dovedou být třicetistupňová vedra nepříjemná. A teď si představte, že na sobě máte kožich a vaše tělo na všechno reaguje znatelně rychleji. Já bych v takovém počasí rozhodně nechtěla být v psí kůži. Zeptala jsem se pana...
Nevím, jak vy, ale já klíšťata prostě nesnáším. Miluju všechna zvířata včetně pavouků, hadů a škvorů, ale klíšťata prostě ne. Postrádají smysl. Možná že dřív žil nějaký živočišný druh, který se jimi živil, ale dnes už je ani nic nežere. Takže já důvody...
Já jsem se s vámi podělila o zážitky s Kulajdinou otravou, vy jste se zase podělili o svoje zkušenosti. Moc vám děkuji za rady. Napsala jsem i na jejich základě tento článek. Je určený nejen těm, kdo se starají o malé štěně, ale i ostříleným páníčkům s...
Jestli se letos chystáte na dovolenou k moři, tak vám zaprvé závidím a zadruhé pro vás mám pár užitečných pejskařských rad:
Vážně, není. Kulajdu sprchuji bez boje a naučím to i vás.
Už jsem tady zmiňovala, jak mi jeden veterinář řekl, že v Praze je víc pohotovostí pro zvířata, než pro lidi. Prolétla jsem internet a udělala pro vás seznam nejen pražských nonstop ambulancí seřazený abecedně podle jednotlivých měst z různých koutů...
Už jsem tu jednou naťukla, že beru Kulajdu s sebou do kina. Dělám to jednoduše proto, že nechci, aby celé dny trávila zavřená v bytě a myslela na hlouposti (jako jsou například vymyšlená štěňátka). Když venku prší a ani jedné z nás se nechce běhat v...
Zase jednou jsem se dozvěděla něco nového. Vy jste věděli, že pitbul vlastně vůbec není uznané plemeno?
Vzpomínám si, že když jsme si pořizovali první z našich koček, britskou modrou, chtěli jsme, aby zůstala tak světle stříbrná, jak se narodila. Chovatelka nám tehdy prozradila, že krmiva s mořskou řasou podporují tu správnou tmavě modrou barvu srsti...
Není zas tak neobvyklé, že v období dospívání změní váš pes barvu. Jenomže co když váš dospělý pes přijde domů s barevným přelivem?
Mnozí z vás jistě zaznamenali, že 22. 5. 2014 se v Senátu konala evropská konference Stát a ochrana zvířat. Pořádala ji místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. K ústřednímu tématu psích množíren se vyjádřila jasně:
